Pátek 3. června
Ačkoliv to zpočátku vypadalo na zamračený víkend, během pátečního odpoledne se mraky protrhávaly, a když jsme ve Vysočanech čekali na vlak, svítilo už sluníčko. Všichni dostali obálky s tajemnými vzkazy ze skautského literárního odboru a cestou se seznamovali s Máchovým krajem a dalšími podrobnostmi.
Po příjezdu na místo jsme se ubytovali a navečeřeli, a pak byli svědky cesty v čase, kde proběhlo setkání s Karlem Hynkem Máchou, který nám naznačil jakým směrem by se mělo naše literární pátrání ubírat, abychom našli jeho ukrytý rukopis. Zahráli jsme si ještě krátkou hru, při které jsme sestavili Máchův autoportrét, vyčistili zuby a šli spát.
Sobota 4. června
Vstali jsme do krásného dne a po krátké rozcvičce jsme se odebrali ke snídani. Poté jsme sbalili batůžky, vydali se na malé nádražíčko Bělá pod Bezdězem-město a dojeli vlakem na Bezděz. Odtud jsme se vypravili do obce Bezděz, kde jsme se občerstvili zmrzlinou a pokračovali vzhůru k hradu.
Tyčil se na kopci vysoko nad námi a než jsme k němu došli, byli všichni řádně znaveni, ale po krátké přestávce u stánku s limonádami už byli i ti nejmenší čerství a připraveni na prohlídku. Prošli jsme se po nádvořích a bývalých sálech hradu Bezděz, kde byl jako malý vězněn český král Václav II. a vystoupali na věž, odkud byl nádherný výhled do širokého okolí. Pod hradem jsme poté poseděli, posvačili a odpočinuli si, a poté vyrazili dál po červené značce, která pozvolna klesala borovými lesy. Díky hustým lesům a nezvyklému písečnému podloží ani nevadilo, že poprchávalo.
Prošli jsme kolem stanového městečka, kde se odehrávala Bitva pěti armád, až na náměstí v Doksech, kde jsme si udělali přestávku, dokoupili zásoby a také se k nám na kus cesty připojil Rosomák s rodinou. Také jsme se rozdělili do dvou skupin, podle toho o co měl kdo zájem. Jedna skupinka navštívila muzeum Čtyřlístku, kterému Doksy a okolí posloužily jako předloha pro Třeskoprsky a který zde má i naučnou stezku. Druhá skupinka se vydala k Máchovu jezeru, kde se osvěžila a pokochala scenérií písečné pláže, vodní plochy a okolní přírody.
Máchovo jezero je vlastně rybník, poněvadž bylo založeno uměle, dokonce uprostřed jsou patrné zbytky bývalého hrádku. Obě skupinky se sešly na nedalekém nádraží, odkud jsme se po krátkém čekání vrátili zpět do Bělé pod Bezdězem. Po návratu na základnu už byla připravena večeře, šťavnaté domácí burgery z dvou druhů mletého masa, obložené sýrem a zeleninou. Když se všichni dosyta najedli, pozvolna vyrazili do centra města, kde započala večerní hra. Dvě skupiny dobrodruhů pátraly po historických rukopisech básně Máj, plnily při tom různé úkoly a slunce zapadající nad pěkným historickým jádrem města k tomu vytvářelo zajímavou kulisu. Po úplném setmění se všichni vrátili na základnu, kde byl mezitím přichystán film a objevil se i Rosomák, který před cestou domů zahrál všem pár písniček. Po filmu už byl čas jen na spánek.
Neděle 5. června
Abychom dostáli odkazu Máchy,
shrneme celý dnešní den básní.
Viděli jsme borový háj,
který vyplňuje celý kraj.
Nyní je však už neděle ráno,
bez rozcvičky jdem na závin a kakao.
Když jsme se najedli a napili,
a také batohy sbalili,
důkladně jsme poklidili,
na cestu zpět se připravili.
V přestřelce s nerfkami obstáli všichni hrdinně,
když tu náhle zavonělo jídlo z kuchyně.
K obědu výborná česnečka, s vajíčkem a slaninou,
poté těstoviny s rajčaty a zeleninou.
Po obědě vydatném,
zabývali jsme se odchodem.
Deštík a výluka zkomplikovala nám cestu maličko,
Přesto už před Prahou vítalo nás sluníčko.
Nálada však dobrá byla,
výprava se vydařila.
--Sirka
