Experimenty s kapalným dusíkem ve Štefánikově hvězdárně
30. 11. 2024
Náš výlet na hvězdárnu jsme si dopřáli v hojném počtu nadšených vlčat a o poznání menším počtu stejně nadšených vedoucích. Jako první nás čekala zajímavostmi nabitá přednáška/pokusy s tekutým dusíkem. Musím přiznat, že mě až překvapila znalost některých vlčat v této oblasti a jsem rád, že se všichni aktivně zapojili do programu. Povídali jsme si třeba o vlivu dusíku na různé předměty a nástroje (např. žárovka, či rostliny - růže), sledovali raketu vytvořenou z PET lahve a obdivovali zmenšený model maglevu (neboli sledování vlivu tepla na (supra)vodiče).
Když nás přednášející se značnou úlevou ve tváři propustil z přednáškové místnosti, čekala nás ještě samotná prohlídka Štefánikovy hvězdárny. Díky dobré viditelnosti jsme si dopřáli pohled teleskopy na Venuši a Jupiter a prošli si interaktivní výstavu obsahující např. vysvětlení některých fyzikálních jevů důležitých pro astronomii, představení rozmanitých úlomků meteoritů či černou díru na mince. Zájemci navštívili též místní bistro a obchůdek. Následovala už jen procházka setmělým Strahovem k autobusové zastávce a cesta na Lužiny.
-Impuls
Zobrazují se příspěvky se štítkemJednodenní akce. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJednodenní akce. Zobrazit všechny příspěvky
neděle 1. prosince 2024
sobota 6. prosince 2014
Drogy v Central Parku (E-kronika)
Zápis z okresní hry Grand Chase
Po srazu u metra na Lužinách jsme se odebrali do prostranství starý polorozpadlý kuželkárny. Perfektní zátiší pro akcičku jako je tahle. Všichni zavšivení drogoví poslíčci radši hned odprejskli do nějakýho svýho hnusnýho doupěte. Parta nablejskanejch sekuriťáků se suprovou minulostí se ještě dohodli na svojí chytrý strategii, probrali si mučící metody, a když jsme si vysvětlili, že členům protějšího týmu můžeme lámat a ničit jen pro nás nepotřebné části těla, všichni se vydali svou cestou.
Celá tahle věc se odehrávala v nějakým pochybným parku plným smažek a bezďáků. Já a moje parťačka jsme měli severozápad, tam jich naštěstí tolik nebylo. Nehci se nějak vychloubat, ale lituju všech, které jsme potkali, pěkně jsme jim naložili. Když už nechybělo málo k vychození nový pěšiny, rozhodli jsme se vyrazit někam jinam. Prošli jsme celej park a pak se vrátili zpátky do naší oblasti. Jak jsme tam došli, už se to tam hemžilo smažkama, tak jsme je sejmuli a zkonfiskovali cennej matroš. Tím samozřejmě myslím důkladně zabavili materiál, co nám je pak pomohl všechny dostat na kolena. Měli u sebe nějaký CDčko, tam jsme ho strčili do tý mašiny, co jsme měli v našem dočasným úkrytu. Nakonec z toho krámu vypadla půlka trasy jednoho ze čtyř dealerů, kterým všechny ty smažky z vděčnosti líbaj ruce.
Tak jsme na tu trasu nasadili jeden tým, kterej jí měl sledovat jako ostříž a všemu zabránit. Jinej tým se zas přilepil na nějaký ty poslíčky a pokaždý je hezky obral o všechno cenný. Museli se před svýma kámošema pěkně ztrapnit, nechat se takhle sledovat. Když už jsme měli skoro všechny zpracovaný a celá tahle věc se blížila ke konci, rozhodli jsme se zatlačit do kouta jednoho dealera v autě. Když jsme to auto obklíčili s dalšíma dvěma týmama, dali jsme jim trochu času na rozumný uvažování, čehož ale asi nebyli schopní. Tak jsme na ně vytáhli bouchačky, oni zpanikařili a ujeli, přitom nabrali jednoho mýho kámoše, naštěstí ale z blízkosti, takže byl celkem v pohodě, až na mírnej otřes jeho ega. Každopádně jsem se na ně naštval, tak jsem je oběhl z druhý strany. Jak jsem je zmerčil na silnici za rohem, rozeběhl jsem se na max a vyplatilo se to. Po chvíli jsem se uklidil trochu stranou a sledoval partičku opravdovejch amatérů. Vydal jsem se normálně hned za nima, a i když se otáčeli, nevšimli si mě. Dodneška jsem to nepochopil. Nicméně, měli fakt skvělej plán, bohužel si ale asi špatně vyložili význam spojení "Krej mi záda!" Tak jsem zezadu čapnul tu důležitou, co měla zásilku, a když si toho její parťák všimnul, rovnou se vzdal. Ti dva se snažili odevzdat poslední zásilku tomu dealerovi v autě.
Po konci jsme se s těma smažkama dostali zpátky do tý kuželkárny, kde jsme celou situaci pořádně shrnuli a zhodnotili. No a jak bylo hned jasný, hříchům v tomhle parku jsme samozřejmě zabránili. Když jsme si rozdělili výplatu, okamžitě jsme odtamtud vypadli. No, tak tomu říkám pořádný hlášení.
--Pálkař
Po srazu u metra na Lužinách jsme se odebrali do prostranství starý polorozpadlý kuželkárny. Perfektní zátiší pro akcičku jako je tahle. Všichni zavšivení drogoví poslíčci radši hned odprejskli do nějakýho svýho hnusnýho doupěte. Parta nablejskanejch sekuriťáků se suprovou minulostí se ještě dohodli na svojí chytrý strategii, probrali si mučící metody, a když jsme si vysvětlili, že členům protějšího týmu můžeme lámat a ničit jen pro nás nepotřebné části těla, všichni se vydali svou cestou.
Celá tahle věc se odehrávala v nějakým pochybným parku plným smažek a bezďáků. Já a moje parťačka jsme měli severozápad, tam jich naštěstí tolik nebylo. Nehci se nějak vychloubat, ale lituju všech, které jsme potkali, pěkně jsme jim naložili. Když už nechybělo málo k vychození nový pěšiny, rozhodli jsme se vyrazit někam jinam. Prošli jsme celej park a pak se vrátili zpátky do naší oblasti. Jak jsme tam došli, už se to tam hemžilo smažkama, tak jsme je sejmuli a zkonfiskovali cennej matroš. Tím samozřejmě myslím důkladně zabavili materiál, co nám je pak pomohl všechny dostat na kolena. Měli u sebe nějaký CDčko, tam jsme ho strčili do tý mašiny, co jsme měli v našem dočasným úkrytu. Nakonec z toho krámu vypadla půlka trasy jednoho ze čtyř dealerů, kterým všechny ty smažky z vděčnosti líbaj ruce.
Tak jsme na tu trasu nasadili jeden tým, kterej jí měl sledovat jako ostříž a všemu zabránit. Jinej tým se zas přilepil na nějaký ty poslíčky a pokaždý je hezky obral o všechno cenný. Museli se před svýma kámošema pěkně ztrapnit, nechat se takhle sledovat. Když už jsme měli skoro všechny zpracovaný a celá tahle věc se blížila ke konci, rozhodli jsme se zatlačit do kouta jednoho dealera v autě. Když jsme to auto obklíčili s dalšíma dvěma týmama, dali jsme jim trochu času na rozumný uvažování, čehož ale asi nebyli schopní. Tak jsme na ně vytáhli bouchačky, oni zpanikařili a ujeli, přitom nabrali jednoho mýho kámoše, naštěstí ale z blízkosti, takže byl celkem v pohodě, až na mírnej otřes jeho ega. Každopádně jsem se na ně naštval, tak jsem je oběhl z druhý strany. Jak jsem je zmerčil na silnici za rohem, rozeběhl jsem se na max a vyplatilo se to. Po chvíli jsem se uklidil trochu stranou a sledoval partičku opravdovejch amatérů. Vydal jsem se normálně hned za nima, a i když se otáčeli, nevšimli si mě. Dodneška jsem to nepochopil. Nicméně, měli fakt skvělej plán, bohužel si ale asi špatně vyložili význam spojení "Krej mi záda!" Tak jsem zezadu čapnul tu důležitou, co měla zásilku, a když si toho její parťák všimnul, rovnou se vzdal. Ti dva se snažili odevzdat poslední zásilku tomu dealerovi v autě.
Po konci jsme se s těma smažkama dostali zpátky do tý kuželkárny, kde jsme celou situaci pořádně shrnuli a zhodnotili. No a jak bylo hned jasný, hříchům v tomhle parku jsme samozřejmě zabránili. Když jsme si rozdělili výplatu, okamžitě jsme odtamtud vypadli. No, tak tomu říkám pořádný hlášení.
--Pálkař
úterý 5. června 2012
Porazíš mafii? (E-kronika)
Zápis agenta tajných služeb:
Když jsem dorazil ke klubovně, nikdo kromě Sirky tam ještě nebyl, ale do čtvrt hodiny stihl přijít ještě Strejda a Dusík. Když jsme vešli dovnitř, uvítal nás tam opět Sirka, který představoval zmocněnce tajných vládních služeb České republiky a předal nám základní instrukce o postupu v našem případu, zapečetěné červenou pečetí a poslané přímo ze stolu šéfa Bezpečnostní informační služby Langa a se souhlasem ministra Jana Kubiceho. Na papíře byly zadány souřadnice výskytu prvního mafiána - překupníka se zbraněmi. Podle GPS jsme se k němu dostali a po dramatické honičce jsme ho dopadli při pokusu nastartovat auto. Po použití mírných donucovacích prostředků nám vyzradil lokalitu výskytu drog a místo předání kterého se měl původně zúčastnit. Když jsme v luxusní limuzíně BMW dopadli dealera drog, prozradil nám souřadnice mafiánského bosse a také jsme zabavili kokain i peníze. Vydali jsme se na cestu lesem dlouhou dva kilometry. Cestou jsme potkali ozbrojené mafiánské komando, bránící nám přejít lávku, které jsme přemohli, a také snipera, který nás donutil se odzbrojit, ale unikli jsme.
Když jsme došli na dané místo, spatřili jsme bosse. Stál uprostřed velké plochy, v každé ruce měl jednu pistoli a v tašce granáty a peníze. Když nás spatřil, tak se přiblížil, zatímco jsem mu z tašky vyndal všechny jeho zbraně a vyprázdnil je. Potom jsme ho taky díky Dusíkovi a Strejdovi nakonec přemohli.
Akce byla velmi dobrá a vydařená a líbila se mi, hlavně první dvě části.
--Pálkař
Zápis zvláštního vyslance tajných služeb:
Poslední dobou máme spoustu práce, nejprve nějaký horolezec, co prý vylezl až na Mount Everest a pak zase nějaký doktor, který spal na penězích, pořád nějaké špiclování a tak podobně, je to zajímavá a důležitá práce, ale trochu unavující. A aby toho nebylo málo, přistál mi na stole další případ, pro změnu nějaká drogová mafie. Dostal jsem to od šéfa tak rychle, že ještě ani státní pečeť pořádně nezaschla a vyslali mě do nějakého sklepa, ať si někoho seženu a vyřešíme to. Sháněl jsem kontakty dlouho do noci a čekal, kdo mi přijde do týmu. Slejzali se jak švábi na pivo, jeden ukecanej, druhej veselej a třetí nesmělej, ale nakonec jsem sestavil tým svých agentů.
Když jsem dorazil ke klubovně, nikdo kromě Sirky tam ještě nebyl, ale do čtvrt hodiny stihl přijít ještě Strejda a Dusík. Když jsme vešli dovnitř, uvítal nás tam opět Sirka, který představoval zmocněnce tajných vládních služeb České republiky a předal nám základní instrukce o postupu v našem případu, zapečetěné červenou pečetí a poslané přímo ze stolu šéfa Bezpečnostní informační služby Langa a se souhlasem ministra Jana Kubiceho. Na papíře byly zadány souřadnice výskytu prvního mafiána - překupníka se zbraněmi. Podle GPS jsme se k němu dostali a po dramatické honičce jsme ho dopadli při pokusu nastartovat auto. Po použití mírných donucovacích prostředků nám vyzradil lokalitu výskytu drog a místo předání kterého se měl původně zúčastnit. Když jsme v luxusní limuzíně BMW dopadli dealera drog, prozradil nám souřadnice mafiánského bosse a také jsme zabavili kokain i peníze. Vydali jsme se na cestu lesem dlouhou dva kilometry. Cestou jsme potkali ozbrojené mafiánské komando, bránící nám přejít lávku, které jsme přemohli, a také snipera, který nás donutil se odzbrojit, ale unikli jsme.
Když jsme došli na dané místo, spatřili jsme bosse. Stál uprostřed velké plochy, v každé ruce měl jednu pistoli a v tašce granáty a peníze. Když nás spatřil, tak se přiblížil, zatímco jsem mu z tašky vyndal všechny jeho zbraně a vyprázdnil je. Potom jsme ho taky díky Dusíkovi a Strejdovi nakonec přemohli.
Akce byla velmi dobrá a vydařená a líbila se mi, hlavně první dvě části.
--Pálkař
Zápis zvláštního vyslance tajných služeb:
Poslední dobou máme spoustu práce, nejprve nějaký horolezec, co prý vylezl až na Mount Everest a pak zase nějaký doktor, který spal na penězích, pořád nějaké špiclování a tak podobně, je to zajímavá a důležitá práce, ale trochu unavující. A aby toho nebylo málo, přistál mi na stole další případ, pro změnu nějaká drogová mafie. Dostal jsem to od šéfa tak rychle, že ještě ani státní pečeť pořádně nezaschla a vyslali mě do nějakého sklepa, ať si někoho seženu a vyřešíme to. Sháněl jsem kontakty dlouho do noci a čekal, kdo mi přijde do týmu. Slejzali se jak švábi na pivo, jeden ukecanej, druhej veselej a třetí nesmělej, ale nakonec jsem sestavil tým svých agentů.
sobota 7. května 2011
Exkurze do muzea
19.března jsme šli se skautem na exkurzi do znovuotevřeného Narodního technického muzea.
Prohlídku jsme měli bez průvodce. Vyrazili jsme ráno v 9:30 a před muzeem se držela fronta až za roh celé budovy.
Bylo to tam velmi zajímavé, je tam hodně starých aut a postupně jsme se dostali od starých aut k novým, ve kterém například jezdil prezident - asi Škoda Octavia. Dále tam je k vidění také mašinka se zapřaženým vagónem uhlí. Celé od zdola měla ta prohlídková část 4 patra nad sebou. V prvním byly auta, ve druhém kola a motorky, ve třetím letadla a ve čtvrtém nadhérné modely lodí. Lodě se mi také v celém muzeu líbily nejvíc.
Ve druhém poschodí muzea jsou myslím knihy - papír. Tam byly různé ukázkové techniky dřívějšího i nynějšího psaní. Také tam je velká knihovna s uličkama.
Třetí poschodí se myslím zabývalo astronomií. Byly tam k vidění různé meteority, jeden velký a hezký byl přímo před vchodem na podstavci. Také tam ještě byly modely planetek.
V úplném přízemí jsou k nahlédnutí zase vojenské věci. Například křovácké auto s kulometem, nebo různé jiné věci.
Exkurze byla velmi pěkná a moc se mi líbila.
--Vašek
Prohlídku jsme měli bez průvodce. Vyrazili jsme ráno v 9:30 a před muzeem se držela fronta až za roh celé budovy.
Bylo to tam velmi zajímavé, je tam hodně starých aut a postupně jsme se dostali od starých aut k novým, ve kterém například jezdil prezident - asi Škoda Octavia. Dále tam je k vidění také mašinka se zapřaženým vagónem uhlí. Celé od zdola měla ta prohlídková část 4 patra nad sebou. V prvním byly auta, ve druhém kola a motorky, ve třetím letadla a ve čtvrtém nadhérné modely lodí. Lodě se mi také v celém muzeu líbily nejvíc.
Ve druhém poschodí muzea jsou myslím knihy - papír. Tam byly různé ukázkové techniky dřívějšího i nynějšího psaní. Také tam je velká knihovna s uličkama.
Třetí poschodí se myslím zabývalo astronomií. Byly tam k vidění různé meteority, jeden velký a hezký byl přímo před vchodem na podstavci. Také tam ještě byly modely planetek.
V úplném přízemí jsou k nahlédnutí zase vojenské věci. Například křovácké auto s kulometem, nebo různé jiné věci.
Exkurze byla velmi pěkná a moc se mi líbila.
--Vašek
![]() |
klikni pro zobrazení fotek z exkurze |
úterý 1. března 2011
Exkurze do kanálu
Dne 8.2.jsme navštívili kanalizační systém Prahy.
Procházeli jsme prostory kanálů, kde jsme viděli vozíky, kotle, odsávače vody, výtah pro vozíky, sklad písku a později i vody a čističky.
Během exkurze mě zaujalo povídání našeho průvodce o dlouhém vývoji celého kanalizačního systému. Počátky čištění kanalizací probíhali ručně, kdy pracovníci se speciálně upravenými hráběmi odstraňovali z vody největší odpad. Další fází bylo čištění pomocí elektrického "hrabla a nádrž s prohlubeninou uprostřed, ve které se usazoval písek a kal a očištěná voda protékala do kotlů, kde se odpařovala a pak se smíchá se studenou vodou a vznikla užitková voda. Písek a kal se odváželi ve vagonech a odprodávali se. Užitková voda dříve sloužila jako voda pitná. Pitná voda dříve neexistovala, protože dříve neexistovali chemikálie na její čištění.
Také jsem zjistil, že vnitřní kanály jsou tvořeny do tvaru oválu, který slouží v době povodní. Při povodních se průtok vody v kanálech nezrychlí, zvedne se jen hladina vody v kanálech.
--Strejda
Procházeli jsme prostory kanálů, kde jsme viděli vozíky, kotle, odsávače vody, výtah pro vozíky, sklad písku a později i vody a čističky.
Během exkurze mě zaujalo povídání našeho průvodce o dlouhém vývoji celého kanalizačního systému. Počátky čištění kanalizací probíhali ručně, kdy pracovníci se speciálně upravenými hráběmi odstraňovali z vody největší odpad. Další fází bylo čištění pomocí elektrického "hrabla a nádrž s prohlubeninou uprostřed, ve které se usazoval písek a kal a očištěná voda protékala do kotlů, kde se odpařovala a pak se smíchá se studenou vodou a vznikla užitková voda. Písek a kal se odváželi ve vagonech a odprodávali se. Užitková voda dříve sloužila jako voda pitná. Pitná voda dříve neexistovala, protože dříve neexistovali chemikálie na její čištění.
Také jsem zjistil, že vnitřní kanály jsou tvořeny do tvaru oválu, který slouží v době povodní. Při povodních se průtok vody v kanálech nezrychlí, zvedne se jen hladina vody v kanálech.
--Strejda
![]() |
klikni pro zobrazení fotek z exkurze |
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)