Tábor 2012 - Řecko (E-kronika)

Šumavská louka letos ožila příjezdem roverů a oldskautů už ve středu před sobotním začátkem tábora. První noc jsme přespali na podlaze v kuchyni a druhý den, když přijela další várka statných skautů, započaly stavební práce. Kromě vztyčení stanů a dalších táborových příprav jsme si také na grilu ukuchtili různé lahodné pokrmy. Pátek byl pak rovněž věnován tvrdé dřině. Nevnímajíce drobné dešťové kapky, postavili jsme zbývající stany, vyspravili potřebné díly a připravili táborový kruh. Zatímco Koumák a Buffy nakupovali ve městě zásoby na první týden, v táboře vládla klidná atmosféra, doprovázená vůní uzeného masa a grilovaných brambor.
--Cibul

1. den
Dnešní pozdní probuzení v prázdném tábořišti znamenalo jen jedno – tábor je tady. Hrstka roverů, která přijela o trochu dřív postavit základy a připravit tábořiště, se již na začátek těšila. Rozdělili jsme si zbylou práci, vyjeli na statek pro nádobí, doladili táborovou etapovou hru a čekali na první návštěvníky. Bylo také potřeba opravit umývárku, kterou nám ošklivě poničila jarní povodeň, ale na to nás bylo potřeba víc. Po dovezení kuchyňského náčiní jsme se pustili do jeho průběžného umývání a zařizování kuchyně a žracáku. Potom jsme postavili stožár, u čehož se angažoval Stožár a když dorazil velký Bráca s velkým nákupem, tak bylo i první táborové jídlo.

Mezitím byl dokončen i táborový oheň, kterým byl pak tábor oficiálně slavnostně zahájen. U ohně se zjevili řečtí bohové, kteří představili pravidla celotáborové hry a navodili antickou atmosféru. Až do noci se pak hrálo na kytaru a když Bráca dohrál, uložili jsme se mezi šumavskými lesy ke spánku.
--Sirka

2. den
Nedělní ráno začalo budíčkem harmonikou, po kterém následovala ledová sprcha. Ke snídani byly vynikajicí buchty s kakaem. Kdo chtěl, jel potom s Brácou do kostela na mši.

Mezitím Škebloň, Koumák, Klikař a Papež postavili zvoničku, zatímco Kočí, Kmínek, Stožár a já jsme domyli zbývající nádobí před začátkem ostrého provozu kuchyně. Poté jsme se všichni dobře najedli vepřa, knedla, zela a dali si drobnou pauzu. Po poledním klidu následoval výlet na statek k Lucce, kde jsme se podívali, jak se kovají kobyly. Tato zajímavá a názorná podívaná trvala přes dvacet minut a když jsme se vrátili do tábora, tak jsme si z provázku vyrobili turbánek a ze dřeva uřízli placku na jméno stanu. S Papežem jsme si po 2 skupinách prošli lesní bludiště a potom jsme se ho pokoušeli na 10 vteřin dostat na zem. Bohužel vyhrála nepřátelská Sparta. Nakonec jsme provedli tah stavění a boření lesních chrámů a zahráli si volejbal.
V noci byla hlídka, na které jsem byl druhý v pořadí a na konci mé směny v půl čtvrté se v dálce objevily pravděpodobně 2 až 3 ošklivé obličeje. Rozsvítil se reflektor a ošklivý obličej zařval: „Budíček, vy kůže líný!“ Urychleně jsem vzbudil nástupce na hlídku Kmínka a šel se zeptat Škebloně, Kočího a Klikaře, kteří chtěli zrovna usnout, jestli to taky slyšeli. Slyšeli a tak jsme se podívali do všech stanů, jestli to není někdo od nás. Tím jsme ale ztratili strašně moc důležitého času a tak jsme se na obzor vydali příliš pozdě. Nikdo od nás to nebyl a na obzoru už samozřejmě taky nikdo nebyl. Akorát na Brácově židli u táborového kruhu jsme našli dopis, na kterém stálo: TOHLE JE JEN ZAČÁTEK!...
--Pálkař

Víkendová výprava Adršpach (E-kronika)

V pátek 28. 9. jsme jeli na výpravu do okolí Trutnova a Adršpašských skal. Sraz byl v 15:20 na metru Lužiny. Když jsme dojeli na Hlavní nádraží, tak tak jsme stihli vlak. Cesta vlakem trvala 3 hodiny a během této cesty jsme hráli různé hry, například šibenici, piškvorky atd. Na zastávce v Trutnově jsme vystoupili a asi 10 minut šli pěšky až ke skautské základně, která patřila místnímu skautskému středisku Hraničář. Chvíli jsme nevěděli, jak se dostat dovnitř, ale nakonec jsme se v neznámém prostředí zorientovali, vešli dovnitř, vyšli jsme patro a vybalili karimatky a spacáky. Poté následovala chvíle, kdy si každý dělal, co chtěl. Někdo jedl, někdo si prohlížel dům. Po nějaké době se všichni shromáždili v místnosti, kde byl už připravený notebook a projektor, a dívali jsme se na film. Po filmu si všichni vyčistili zuby a hned se šlo spát, abychom mohli ráno brzy vstávat. Čekala nás výprava do skal, na kterou jsme se všichni těšili.
--Pálkař

V sobotu ráno jsme se nasnídali, prohlédli si blízké okolí a poté jsme hráli různé hry. Odpoledne jsme se naobědvali a po obědě jsme plni energie vyrazili na výlet do Adršpachu, kde jsme zažili mnoho legrace a naučili se novým věcem. Ušli jsme asi 15 km, viděli jsme spoustu zajímavých a úžasných skal a přírodních úkazů a byli jsme celkem unavení.

Po večeři jsme znovu hráli mnoho her, jako například aktivity, u kterých jsme zažili spoustu legrace. Naši vedoucí pro nás mezitím připravili noční bojovku po týmech. Tým, který vyhrál, dostal pytel bonbónů. Nakonec zrovna můj tým vyhrál, tak jsme to s  klukama oslavili. Po dlouhém dni jsme byli všichni moc unavení, tak jsme šli spát. Ráno nás čekal další, ale už poslední den. Celá sobota se mi moc líbila a těším se na další výpravu.
--Krox

Neděle začala ranním budíčkem asi v 8:00 a hned jak jsme vstali, tak jsme si museli zabalit věci do batohu, abychom byli odpoledne připraveni na cestu domů. Pak byla snídaně. Co bylo, si už nepamatuju, ale bylo to docela dobré. Po snídani jsme se šli projít do centra Trutnova, dorazili jsme na náměstí a chtěli jsme jít i do muzea, ale tam bylo zavřeno, tak jsme se šli podívat na draka. Po prohlídce města jsme se vrátili a ještě před obědem si zahráli frisbee-fotbal. Pak byly párky a po obědě jsme vzali svá zavazadla, šli na nádraží a zamířili domů. Po třech hodinách jsme byli na Lužinách, kde jsme se rozloučili.
--Dusík

Fotky z akce

Výlet do Pravěku (E-kronika)

Výlet do pravěku začal srazem na metru Lužiny. Na Smíchovském nádraží jsme vystoupili, zakoupili jízdenky a nasedli do vlaku směr Beroun. Cestou jsme ještě přestupovali na další vlak, který nás odvezl do podzámčí Nižboru. Tam jsme přešli po mostě přes řeku, vystoupali klikatou cestou a objevili se na nádvoří zámku. Smluvili jsme si prohlídku a vydali se po stopách pravěkých Keltů. Jako první jsme si vyzkoušeli střelbu z luků. Nebylo to tak lehké, jak se zdá. Potom jsme šli zkusit vyrobit placičku jen z mouky a vody. Docela se to povedlo. Také jsme navštívili kováře, který byl nadmíru šikovný a vynalézavý. Pak už jsme jen přihlíželi a učili se při procházce po zámku.

Zkoušeli jsme dřevěnou vrtačkou vyvrtat díru do kamene, seřadit úlomky keramiky podle jejich stáří a také jsme navštívili keltskou chalupu. Nakonec jsme si vypůjčili brýle a zalezli do 3D kina, ve kterém jsme se dívali na film o životě Keltů. Následovalo zaplacení výletu Škebloňovi a krátké házení frisbee. Potom už jen cesta zpět na vlak a návrat do Prahy. Výlet byl dobrý a díky neočekávaně velkému počtu účastníků se mi líbil.
--Pálkař

Fotky z akce

Porazíš mafii? (E-kronika)

Zápis agenta tajných služeb:
Když jsem dorazil ke klubovně, nikdo kromě Sirky tam ještě nebyl, ale do čtvrt hodiny stihl přijít ještě Strejda a Dusík. Když jsme vešli dovnitř, uvítal nás tam opět Sirka, který představoval zmocněnce tajných vládních služeb České republiky a předal nám základní instrukce o postupu v našem případu, zapečetěné červenou pečetí a poslané přímo ze stolu šéfa Bezpečnostní informační služby Langa a se souhlasem ministra Jana Kubiceho. Na papíře byly zadány souřadnice výskytu prvního mafiána - překupníka se zbraněmi. Podle GPS jsme se k němu dostali a po dramatické honičce jsme ho dopadli při pokusu nastartovat auto. Po použití mírných donucovacích prostředků nám vyzradil lokalitu výskytu drog a místo předání kterého se měl původně zúčastnit. Když jsme v luxusní limuzíně BMW dopadli dealera drog, prozradil nám souřadnice mafiánského bosse a také jsme zabavili kokain i peníze. Vydali jsme se na cestu lesem dlouhou dva kilometry. Cestou jsme potkali ozbrojené mafiánské komando, bránící nám přejít lávku, které jsme přemohli, a také snipera, který nás donutil se odzbrojit, ale unikli jsme.

Když jsme došli na dané místo, spatřili jsme bosse. Stál uprostřed velké plochy, v každé ruce měl jednu pistoli a v tašce granáty a peníze. Když nás spatřil, tak se přiblížil, zatímco jsem mu z tašky vyndal všechny jeho zbraně a vyprázdnil je. Potom jsme ho taky díky Dusíkovi a Strejdovi nakonec přemohli.

Akce byla velmi dobrá a vydařená a líbila se mi, hlavně první dvě části.
--Pálkař

Zápis zvláštního vyslance tajných služeb:
Poslední dobou máme spoustu práce, nejprve nějaký horolezec, co prý vylezl až na Mount Everest a pak zase nějaký doktor, který spal na penězích, pořád nějaké špiclování a tak podobně, je to zajímavá a důležitá práce, ale trochu unavující. A aby toho nebylo málo, přistál mi na stole další případ, pro změnu nějaká drogová mafie. Dostal jsem to od šéfa tak rychle, že ještě ani státní pečeť pořádně nezaschla a vyslali mě do nějakého sklepa, ať si někoho seženu a vyřešíme to. Sháněl jsem kontakty dlouho do noci a čekal, kdo mi přijde do týmu. Slejzali se jak švábi na pivo, jeden ukecanej, druhej veselej a třetí nesmělej, ale nakonec jsem sestavil tým svých agentů.

Víkendová výprava Petrovice (E-kronika)

Pátek (zapsal Dusík)
Sešli jsme se na Lužinách dole v metru. Jako vždy přišel pozdě Strejda, takže nám jedno metro ujelo. Vystoupili jsme na Andělu a čekali na autobus. Po dvou hodinách jízdy jsme museli šlapat asi 2 km do malé vesnice jménem Ohrada. Náš cíl: Velbloudova chata. Měla bílou barvu a malé hřiště. Hned za ní byly krávy. Najedli jsme se a Velbloud nám ukázal pokoje. Ten náš měl dvě postele, na kterých spal Strejda a Kmínek, a přitáhli jsme dvě matrace, na nichž jsem spal já a Pálkař. Pak jsme chvíli poslouchali hudbu a nakonec se dívali na film. Výprava se mi líbila. Všechno bylo super!

Sobota (zapsal Kmínek)
Tenhle den začal budíčkem v 7:00 ve stylu poslechu hlasité hudby NIRVANA- SMELLS LIKE TEEN SPIRIT. Když jsme se pořádně vzbudili, tak jsme si sbalili věci na výpravu a šli jsme do kuchyně. Tam jsme si mohli dát vločky nebo bábovku. Po snídani jsme vzali věci, vypadly z domu a vydali jsme se směrem DIVIŠOVA JESKYNĚ. Po cestě se toho moc nestalo, protože jsme dost spěchali. Akorát jsme se trochu ztratili, protože jsme šli na špatnou silnici. U DIVIŠOVY JESKYNĚ jsme se setkali s jeskyňářem a vydali jsme se do nitra země (jeskyně) :-) Tam jsme dostali přednášku a také jsme viděli netopýry [Vrápenec malý, pozn. red.]. Venku se hrála první moje hra. Doufám že se líbila. Poté jsme šli dál a došli jsme k velmi krásné louce, kde se hrála další hra. Po této hře jsme šli dál a krátili si čas hraním dračáku. Nakonec jsme došli k našemu cíli, HUSOVĚ KAMENI, kde podle pověstí kázal MISTR JAN HUS. Na tomto místě jsem měl přednášku o mistrovi a o jeskyňářích a také jsme si tam perfektně odpočinuli.

Šli jsme dál, ale už se nic nedělo. Za půl hodiny jsme došli na chatu, kde jsme si natáhli nohy, pustili hudbu a hráli MONOPOLY. A pak to začalo. GRILOVÁNÍ. Tam se každej nažral kebabu a buřtů. Nikdo si nemohl stěžovat. Poté, co jsme se najedli jsme šli do pokoje a pokračovali v hraní. Pak přišel Koumák, vyprávěl nám příběhy a hned na to jsme šli k autu a odjeli k HUSOVĚ KAMENI, kde začala noční hra.

Neděle (zapsal Pálkař)
Když jsme ráno kolem osmé vstali, dali jsme si snídani a zabalili batohy, tak jsme vyrazili na cestu do skanzenu ve Vysokém Chlumci. Ze skanzenu odvezl Koumák autem do Prahy Kočího, kterému bylo špatně. Ve skanzenu byly například špýchary - starší domy, nebo velká stodola ve tvaru osekaného kruhu. Hodně dobrá byla ještě pila poháněná vodou z mlýnských kol. Tu nám dokonce paní průvodkyně na chvíli pustila, ale pila ještě nebyla hotová, takže jí hned zase vypnula. Když jsme odešli ze skanzenu, tak jsme asi hodinu čekali na hřišti kousek odtamtud. Potom jsme nastoupili do autobusu a v něm vyplnili zpětnou vazbu od Sirky.

Fotky z výpravy