Oddíl byl úspěšný, a tak se začalo přemýšlet také o prvním skautském táboře. Ani ne měsíc před začátkem ale br. Karel Vorlíček náhle zemřel, a jeho realizace tak byla ohrožena. Volání o pomoc s přípravou tábora zaslechl až v Praze skaut a architekt br. Karel Kunca, rodák z Klatov. Tábor ve Vracově nakonec sklidil velký úspěch. Domyšleno bylo všechno do detailu. Účastníci měli na míru ušité kroje a nechyběla ani vyšívaná vlajka. Táborová fotografie se dokonce dostala na titulní stránku časopisu Skaut-Junák, jehož vydávání bylo v roce 1968 rovněž obnoveno.
Po prvním táboře se oddíl neuvěřitelně rozrostl a z původních družin se staly tři samostatné oddíly:
• 1. oddíl Červený blesk
• 3. oddíl Stopa
• 4. oddíl Šipka
Oddíl Šipka, vycházející z početné družiny Lišek, se ihned rozdělil do tří družin po osmi lidech. Vedení Klatovské čtyřky, jak se také Šipce říkalo, se ujali br. Šaman a Stanislav Šťastný - Akéla. Nově vzniklé oddíly se usídlily pod jednou střechou, v chaloupce u bývalé Škodovky, ve které měl každý z nich svoji klubovnu. Příští rok v červenci se konal třítýdenní tábor na Vydře, poblíž Modravy. Zúčastnily se ho všechny tři oddíly, dohromady 96 dětí. Na podzim opět přibylo mnoho nováčků. V Šipce tak vznikla nová smečka se dvaceti čtyřmi vlčaty.
Třetí rok se již tábory organizovaly samostatně. Třítýdenní tábor oddílu Šipka se konal na klidném palouku uprostřed lesa, nedaleko obce Zborovy. Tehdy se již očekávalo, že skauting bude kvůli režimu opět zakázán. Proto po skončení tábora složili skauti nový slib, zavazující je k zachování věrnosti skautským ideálům i v době zákazu skautské činnosti. Táborová kuchyně byla v srpnu roku 1970 obestavěna a zastřešena, a tak vznikla Koliba a s ní i Roverská osada Šipka, kde si sedm nově slibovaných skautů slíbilo pravidelně se scházet a tajně pokračovat ve skautské činnosti. Byli to:
• Václav Fiala - Stopař
• Petr Bratský - Bráca (známý také jako Čenich nebo Alojs I.)
• Jaroslav Hostas - Centim
• Pavel Babka - Píďa
• Vladimír Dubský - Dubák
• Stanislav Dubský - Brácha
• Luděk Bouška - Keďul
Skauting nebyl režimem tolerován především kvůli své demokratické povaze. Rok 1977 s sebou přinesl i výslechy STB, které v Roverské osadě Šipka způsobily rozruch. Táborovou věž a totemy bylo nařízeno zbourat, neboť připomínaly skautskou činnost. Koliba byla i přes opakované naléhání na její odevzdání naštěstí zachována. Až do obnovení skautingu po Sametové revoluci žila Roverská osada Šipka pravidelnými akcemi, od víkendovek, přes puťáky až po silvestrovská setkání a její členové zaznamenávali všechny významné události do ilegálně psaných a tajně ukrývaných kronik.
Kromě pravidelných setkání na Kolibě se Roveři z osady Šipka věnovali skautingu v jeho skryté formě tam, kde zrovna působili. Ještě v dobách totality založil Bráca na Praze 13 Turistický oddíl Šipka, který po listopadu 1989 přejmenovává na Skautský oddíl Šipka, a rozjíždí tak vlnu skautingu na stodůleckých sídlištích. Ani ostatní členové osady Šipka neváhají dodržet svůj slib a ihned po převratu, počátkem roku 1990 obnovují skauting. V Klatovech opět vzniká čtvrtý oddíl Šipka, zakládají ho br. Kim, Dubák a Brácha. U jeho znovuzrození stojí také zakladatelé původní klatovské Šipky, br. Šaman a Akéla, čímž navazují na tradici ještě z doby před zákazem. V Hradci Králové zakládá br. Píďa skautský a zároveň judistický dívčí oddíl Sakura.
Všechny oddíly včetně chlapeckého oddílu Šipka náleží pod středisko Vatra, jež spolu s Brácou založil br. Jiří Žáček - Gog; ten také prosadil jeho název, odkazující na středisko Vatra, v němž působil předtím. Šipka je i v současnosti největším oddílem ve středisku.
Historii oddílu zpracovává Cibul.
2012-08-08 Publikování článku
2012-08-09 Rozšíření článku a oprava chyb, videozáznam pamětníků
2012-08-11 Oprava stylistických a gramatických chyb
2015-12-11 Přidání nezlomitelných mezer u předložek a spojek (k, u, v)
2016-01-06 Přidání odkazu ke stažení skenu časopisu Skaut-Junák ze září 1968
