středa 13. listopadu 2019

30 let svobodného českého skautu!

POZOR - blíží se důležitý skautský milník:
Skauti a skautky slaví kulaté třicáté výročí znovunabyté svobody! Hned po sametové revoluci proběhla třetí obnova skautingu u nás!

2. prosince 1989 se konalo první setkání skautských činovníků v sále Městské knihovny v Praze a na nádvoří sousedního Klementina.  Účastnilo se ho více než tisíc skautů a skautek, mezi nimi také řádně zvolení činovníci ústředních a krajských orgánů Junáka z roku 1968, vůdkyně a vůdci oddílů a instruktoři skautských vzdělávacích kurzů, tzv. “lesních škol“. Na tomto setkání byla obnovena činnost organizace Junák a začala tak třetí obnova skautingu v tehdejším Československu. (zdroj)

30 let, které letos uplynou od sametové revoluce, jsou za více než sto let existence skautingu tím vůbec nejdelším obdobím, kdy nás nikdo nezakázal. Jinak si skauting prošel již třemi zákazy: jednou za to mohli nacisté (1940-45), dvakrát komunisté (1950-1968, 1970-1989). Prokázal tak obrovskou nezlomnost a soudržnost, kterou jen tak nějaká totalita nezdolá. (zdroj)

V Praze proběhnou zajímavé akce pro veřejnost:

Neděle 17. listopadu 2019
11:00 – 18:00 program ve stanovém městečku (u OD My Národní): aktivity pro děti, příběhy hrdinných skautů, skautská videa a propagační materiály, nové stezky a odborky
11:30 Skautská hymna u pamětní desky na Národní třídě: začínáme po signálu – zamávání státní vlajkou.
13:45 – 14:15 Happening Zakázaný skauting – ve stanovém městečku (u OD My Národní) 

Více informací:
Pondělí 2. prosince 2019
11:00 Mše svatá v kostele Nejsvětějšího Salvátora sloužená jako poděkování za svobodu a za uplynulých 30 let 
15:00 Vycházka se Skautským archivem
19:00 Premiéra filmu Hledání lilie v kině Světozor. AKTUALIZOVÁNO: vstupenky à 30 Kč koupíte zde.

Více informací:

Související dokumentární filmy ke shlédnutí:

Hledání lilie
Premiéra nového skautského dokumentu na téma obnovy skautingu před 30 lety proběhne 2. prosince v kině Světozor a na dalších místech v ČR (mapa). Pokud budou lístky do kina Světozor vyprodané, uspořádáme promítání premiéry pro veřejnost v naší klubovně. 
4 minuty (trailer):


Proces proti skautům. Pomáhali na Šumavě i lidem přes hranice, v roce 1952 je režim zlikvidoval
Říjen roku 1952 se zapsal do historie jedním z monstrprocesů, který dopadl na významnou prvorepublikovou organizaci Junák. Komunistům ležela v žaludku, protože vychovávala mladé lidi v duchu etických zásad, které neladily s komunistickou ideologií. Využili toho, že řada skautů pomáhala lidem s útěkem přes hranice a v zinscenovaném procesu je odsoudili k tvrdým trestům. Natáčel reportér Miroslav Petráček.
13 minut:

Jednou skautem – navždy skautem
Současná česká společnost možná čelí morální a mravní krizi. Tento film by měl upozornit, že existuje a stále se rozrůstá společenství lidí, v jejichž životech jsou etické principy díky skautingu plně přítomné. Režie O. Špátová
60 minut:

Skauti bez lilie
Dokumentární film z roku 2017. Rozhovory s pamětníky na téma obnovy Junáka v roce 1968 (promítali jsme u nás v klubovně - fotky zde)
51 minut:


Prosíme o případné šíření dále :-)

S pozdravem,
Josef Šíma - Cibul
Výchovný zpravodaj střediska Vatra

pátek 1. února 2019

Víkendová výprava do Plzně (e-kronika)

Pátek 7. prosince
V zastávce metra Lužiny jsme potkali pána, který řídí zastávku metra Lužiny a mohli jsme se ho na něco zeptat. Pak jsme jeli na Smíchovské nádraží a tam jsme nasedli do vlaku. od Plzeňského hlavního nádraží jsme chvilku šli a dorazili jsme na základnu v ulici Habrová. Když jsme si vybalili zhlédli jsme představení mobilních maniaků a přemýšleli o používání mobilů.

Sobota 8. prosince
Po ranní rozcvičce a snídani jsme si balili do Techmanie. Také jsme se dozvěděli pravidla o používání mobilů.

ZELENÝ KÓD: Volná zábava
ORANŽOVÝ KÓD: Pouze důležité věci (komunik., mapy, focení...)
ČERVENÝ KÓD: Nesmí se používat

Dorazili jsme do Techmanie, kde byly zajímavé věci. Všechny nejvíce zaujal vytahovač lidí nahoru, ale byly tam i další věci, které byly také super.
Byli jsme tam až do večera. Poté jsme šli do planetária, kde se nám to také líbilo.
Potom jsme šli zpátky na základnu, kde nás čekala česnečka a pudink. Po večeři následovala bojovka a byla krátká. Ale Abuk ji měl dlouhou, protože přešel odbočku. Večer jsme se dívali i na film.

Neděle 9. prosince
Po rozcvičce a hře jsme se šli nasnídat a pak jsme si šli balit. Když jsme měli zabaleno, šlo se uklízet a po uklízení jsme šli hrát NERF bitvu s hledáním papírků. Papírky byly užitečné k braní území a tím pádem i rozšiřování toho svého. Vyhrála skupina zelených, druzí byli modří, třetí hnědí a poslední červení, kteří byli znevýhodněni tím, že na ně všichni útočili.

Po čočce jsme měli prostor si řádit venku a poté jsme se vypravili na nádraží. Odtud jsme vlakem odjeli na Smíchovské nádraží a z něho metrem na Lužiny. Tím končí další super výprava do Plzně.
--Kosmas


Fotky z výpravy - Rajce.net

pátek 25. ledna 2019

Tábor 2018 - Starověký Egypt

Sobota 7.7. – Den 1
Když jsem se v sobotu probudil, tak jsem byl první vzhůru, pak jsem ještě odpočíval (první den – teprve se přijíždělo?). Když vstali Roveři, tak se začalo pracovat. Klikař šel dodělávat kárku, Papež šel vařit, ostatní umývali nádobí a já šel do lesa pro chrastí. Poté jsem si uklízel ve stanu. Když přijel zbytek skautů tak bylo hodně práce, stavěl se tábor, pak jsme odpočívali ve stanu.
K večeři jsme měli rohlík s pomazánkou a když přijel Bráca tak jsme odešli k táboráku kde byla zábava, zpívali jsme, byly tam scénky, poté jsme objevili mumii, která byla moc agresivní, pak jsme šli spát.
--Rybák

Neděle 8.7. – Den 2
Dnes ráno byla lehká rozcvička, protože byla neděle. Ke snídani byla buchta, potom jsme s Klikařem stavěli stan, ukazoval nám, jak se staví a společně jsme ho postavili.
Ke svačině jsme měli mrkev a potom jsme jeli do Klatov překvapit paní Tesařovou. Jeli jsme jí zazpívat pár písniček a zahrát na kytaru, pak jsme šli do Klatovských katakomb, kde jsme viděli mumie. Na cestu jsme dostali „balíček přežití“ a v něm bylo: tatranka, jablko, dva rohlíky, salám a sýr. Zbytek jsme měli i na svačinu. Vedoucí nás odvezli autem ke stanici Luby a odtud jsme šli pěšky až do tábora. Na nástupu nám rozdali „zbrojní průkazy“, na kterých byly různé nástroje a my se s nimi musíme naučit zacházet. Na každý nástroj byl jiný vedoucí nebo rover. Pokud se s nimi naučíme, dostaneme podpis k tomu nástroji na papírku a můžeme je používat bez dozoru. Večeře byla výborná – Těstoviny s párkem a rajčatovou omáčkou. V plánu bylo i vysvětlení CTH (CeloTáborová Hra), ale protože jsme z výpravy přišli docela pozdě, tak se přesunulo na pondělí. Dnes v noci na pondělí byly taky první hlídky.
--Abuk

Pondělí 9.7. – Den 3
Vstali jsme zhruba v 8:30 a služba už byla vzhůru a připravovala si kuchyni. Po rozcvičce jsme šli na snídani, byly výborně oslazené vločky a po nástupu v krojích nám vedoucí vysvětlili pravidla celotáborové hry.
Kdo měl zájem zdokonalit se v používání nářadí, seker a zbraní, věnoval se získání zbrojního průkazu, ostatní uklidili táborové náměstíčko a vyzdobili ho pomocí mechu a šišek. Po obědě a poledním klidu se rozdávaly bambulky. Je to součást celotáborové hry, jsou z plyše a jsou různě barevné. Před večeří jsme si vylosovali názvy stanů a po večeři byla dobrovolná hra Boj s příšerami, což byl i vedoucí v maskách. Naše egyptské skupinky nakonec všechny příšery porazily.
--Ash

Úterý 10.7. – Den 4
Dnešní den jsme zahájili rozcvičkou a po umytí na nás čekaly švédské stoly „hody doprovody“. Po snídani byl nástup v krojích, kde se řekly důležité informace, a pak jsme šli na výlet po okolí a podívat se do pískovny na břehule. Ve svazích nedaleko tábora jsme také zahráli hru se zbraněmi NERF. Cestou zpátky jsme ještě vyšli na Drkolnou, ale začínalo pršet, a tak jsme seběhli do tábora, kde byl akorát oběd.
Po poledním klidu jsme si vzali tmavé ponožky a Savem jsme je zdobili a vybarvili egyptskými vzory. Po večeři jsme hráli celotáborovou hru a v noci byly hlídky.
--Písař

neděle 31. prosince 2017

Dvoudenka Podblanicko (e-kronika)

Pátek 27. října
V pátek jsme měli sraz v 16.30. Jeli jsme metrem na hlavní nádraží, kde jsme chvíli počkali na zakoupení jízdenek. Poté jsme se odebrali na nástupiště, kde na nás čekal vlak. Jeli jsme do Vlašimi, tam jsme na nádraží chvíli počkali na autobus, který nás přiblížil k chatě. Tříkilometrový kus jsme došli po silnici, vybaveni reflexními vestami. Když jsme dorazili, vybalili jsme si zbytky zásob z domova a zahnali hlad. Pak se pouštěl film Blade, a potom se šlo rovnou spát.
--Afro

Sobota 28. října
Sobotní rána jsou vždycky náročná. Obzvlášť v tomto případě, kdy jsme měli k dispozici Kočího chatu. Ta je totiž skvělá, krásná, ale že by byla velká, to se tedy úplně říct nedá. Když jsem se ráno probudil, všude okolo mě byli spící lidé. Úplně všude. A kde zrovna nebyli, tam ležely batohy. Museli jsme se tedy všichni zlehka zvednout a momentální nutností se stal jakýsi dočasný úklid. Pokud jsme se totiž chtěli najíst, museli jsme okolo sebe mít alespoň trochu prostoru. Naštěstí se to všem relativně rychle podařilo a tak jsme mohli začít připravovat již tradiční sobotní snídani, a to vločkovou kaši. Ta je díky své sytosti a sladkosti perfektní sobotní nakopávač. Plní energie jsme se tedy vydali na krátkou cestu k autobusové zastávce. Po včerejší tmavé a deštivé noci jsme jistě všichni ocenili, že už neprší, nicméně vítr foukal pořádný.
O nějakou dobu později jsme všichni vystoupili zdánlivě uprostřed ničeho. Zdání ale občas klame, téměř hned vedle nás se totiž nacházel Vodní dům, interaktivní naučná výstava zaměřená na vodní prostředí a přírodu obecně. Někteří členové, kteří zde už někdy byli, se opět velmi těšili, což nám ze začátku přišlo trochu zarážející. Po chvíli jsme ale zjistili, že to bylo oprávněné, protože to tam bylo opravdu příjemné. Ještě před vstupem dovnitř se všichni vrhli na velké vodní mechanismy umístěné před budovou, kde si chvíli zkoušeli různými pohyby těla čerpat vodu.

Při nakupování vstupenek všechny zaujalo interaktivní akvárium, ve kterém se nacházely různé rostliny, kameny, škeble a další části vodní hladiny. Pomalu se ale konečně přesouváme na samotnou expozici. Tam byly například k vyzkoušení chuti čtyři označené kohoutky s vodou. V každém se nacházela voda z jiného zdroje, například minerální či klasická pražská. Před použitím bylo však nutností zapojit tvůrčí smysly a vyrobit si z papíru kornout, ze kterého se pak voda dala pít. Naštěstí byl hned vedle návod, takže to nebylo tak náročné. Zajímavé zde byly také zvuky různých zvířat, které hrály do volně přístupných sluchátek a daly se všelijak kombinovat. Nás starší ale mnohem více zaujal relaxační koutek. Takže zatímco si děti prohlížely fotky živočichů v nadživotní velikosti, my jsme se oddávali zvukům klasické hudby a zurčení vody za doprovodu stropní projekce hladiny rybníka. No prostě nádhera.
Pomalu, ale jistě, se nám však chýlil čas. Bohužel se nám nepodařilo projít se na rozmezí Švihovské vodní nádrže, jelikož tato prohlídka byla bohužel už nedostupná. Autobusem jsme se tedy dopravili zase zpět, a ač by se to mohlo zdát neuvěřitelné, pomalu už se začínalo stmívat. Jakmile jsme dorazili zpět do chaty, dali jsme si chvilku večerní pauzu, během které se začala připravovat večeře. Po strastiplném zážitku z vaření bylo ohromné množství jídla konečně připraveno a mohla začít radostná konzumace. Kuskus s dozlatova opečeným masem a skvělým salátem snad všem chutnal.

To ale ještě nebylo všechno. Zatímco jsme jedli, venku se krásně setmělo, což znamenalo, že se můžeme vydat na strašidelnou noční hru. Po skupinách se tak všichni za doprovodu starších odebrali ven, kde měli za úkol co nejdříve objevit všechny sladké odměny poschovávané po okolí. K tomu jim přirozeně sloužila mapa s označenými body. Některé ukrývaly rovnou bonbony, jiné třeba další mapy. Když měly děti pocit, že je všechno pryč, vydaly se zase zpět do chaty. To byla teprve ta chvíle, kdy se ukázalo, kdo má opravdu pro strach uděláno. Dále byla totiž na programu opravdová výzva v podobě pořádné noční bojovky. Bez doprovodu bylo třeba projít celou trasu vedoucí skrz louku a hrozný les zpět na silnici. K našemu příjemnému překvapení si bojovku prošli snad všichni, reakce byly ale samozřejmě diametrálně odlišné. Tak už to ale občas bývá.

Spokojeni, že se nám vše hezky vydařilo, jsme se po náročném dni mohli vydat do říše spánku. To jsme ale ještě vůbec netušili, co nás bude čekat následující den.
--Pálkař

Neděle 29. října
V noci jsme měli super bojovku, ale moc jsem se nebál. Po bojovce jsme šli spát a hezky jsme se vyspali. V neděli jsme vstali, uklidili si karimatky a spacáky a šli na snídani. Kdo chtěl, mohl hrát deskové hry, nebo jít ven na geocaching.
Po chvíli venku začalo dost foukat a potom i pršet, tak jsme nemohli venku nic hrát a byli už jen vevnitř. Při chystání oběda vypadla elektřina, tak se dodělával na kamnech. Po obědě jsme poklidili a připravili se na odjezd. Každý dostal svačinu a Klikař nás navozil autem na nádraží. Venku mezitím foukalo víc a víc, a dokonce popadaly nějaké stromy a náš vlak nejel, takže jsme dojeli domů s rodiči a vedoucími.
--Kryštof