Tábor 2020 - ZAKLÍNAČ

Vyprávěné kroniky naleznete ZDE

Sobota 4.7. – Den 0
Když jsem přijel na tábor, překvapilo mě, že tábořiště vypadalo jinak, než jsem si představoval. Bylo mnohem lepší. Letos jsem na táboře poprvé. Překvapilo mě, že nás může přepadnout jiný tábor. Ubytovali jsme se ve stanech, ale někteří z nás se museli přestěhovat. Já také. Učili jsme se bezpečně zacházet s nářadím (s pilou, kladivem, sekerou, dvojruční pilou).

Mezitím rádcové a podrádcové připravovali večerní oheň. Po večeři přijel Bráca. Šli jsme (k ohni) podle výšky za sebou, Bráca nás pozval do táborového kruhu.

A přivítal nás na táboře. A pak jsme zpívali písničky. A pak nás přišli navštívit 3 zaklínači (Lambert, Eskel, Letho). A stali jsme se novými zaklínači. Rozdělili jsme se do skupin (hadi, rysi, medvědi). Já jsem v rysech. Po zaklínačském večeru jsme se rozloučili skautskou večerkou. A šli jsme spát.
--Meďák

Neděle 5.7. – Den 1
Ráno jsme se protahovali, hledali jsme rostliny a různé věci.

Bylo to velmi zajímavé, myslím, že hodně lidí nic nedělalo. Potom jsme zjistili, že je takový papír s můrou, za který dostaneš bonbón. Bylo to zajímavé.

K obědu jsme měli kuskus. Byl zajímavý. Po obědě jsme měli odpolední klid. Někteří hráli Fotra. Někteří se mlátili s pendreky. K večeři jsme měli puding. Byl celkem v poho.
--Šašek

Pondělí 6.7. – Den 2
Ráno jsme se probudili do slunečného dne a měli jsme první rozcvičku, avšak když jsme se vraceli, počasí změnilo tvář a začalo pršet. Kromě vyvěšení státní vlajky a zahájení táborového dne jsme až do oběda byli pod střechou. K obědu byla trocha těstovin se sýrem. Odpoledne déšť ustal a tak jsme každá skupina měli jít přispívat nějakou prací k chodu tábora.

Když jsme se pak sešli, tak jsme šli dělat práci, kterou měla dělat jedna skupina, ale neudělala. Na konci dne jsme zahráli CTH a jeli se umýt do školy v Kolinci.
--Veveřák

Úterý 7.7. – Den 3
Každý den je dobré začít nějakým moudrem. I dnes jsme se tudíž vzdělali, a to v oblasti efektivity přenášení vody v děravém hrnci.

Ráno jsme se probudili a jali se připravovat snídani, zatímco ostatní táborníci se věnovali protahování svých těl pod taktovkou Klikaře. Po návratu z výklusu kopce je nutné se opláchnout a pak už můžeme jít jíst. Po dlouhé snídani a krátké pauze je oznámen nadcházející nástup v krojích, který dnes ovšem bude speciální. Při zapískání už vysoko v oblacích číhá drona, připravená snímat a natáčet pohotový nástup našich skautů. Jako zlatý hřeb je připraven úkol sestavit z osob číslo našeho oddílu, jež bude ze závratných výšek vzápětí též zvěčněno.

Když se dozvíme, že je možné se ve volných chvílích věnovat také stavbě slunečních hodin, rozcházíme se ke stanům, aby mohla proběhnout jejich kontrola, stejně tak jako focení skautů v popředí svých obydlí. Poté, co zvládneme ukončit všechny ranní aktivity včetně léků, se odebíráme do pevnosti, kde vytrvale bojujeme o holé životy tak dlouho, jak je jen třeba. Mezitím se v táboře samozřejmě rozebíhají práce v kuchyni, aby bylo vepřo-knedlo-špenáto včas a skvělé. Po návratu z pevnosti se do kuchyně obsazuje i denní služba, mezitím vedle v jídelně probíhá tah celotáborové hry. Následně nás čeká polední klid a uzlařský workshop, učící naše mladé a nadějné zaklínače, jak správně svázat chycené nestvůry a nepřátele.

Co by to ale bylo bez trošky zábavy, musíme se tedy odebrat na další aktivitu, jíž je křtění stanů, samozřejmě ale za četného doprovodu neznámých a nebezpečných monster z velkých dálek.

Je také potřeba se v rámci tábora chvíli věnovat Patronátům, které pro nás dva týdny před táborem připravili manželé Strakovi. Obcházíme tedy tábořiště a podle mapy hledáme papírkem označené přírodní skvosty hodné zmínky, načež pomalu přichází tma, a to znamená večerní čtení pověstí. Hned potom ale není čas na čištění zubů, musíme totiž ještě vyslechnout starého mága s úchvatnou holí, která přitahuje zraky nás všech. Jak je to jen možné? Jeden zaklínač z každé skupiny vždy dostane instrukce a zapálí kouzelný tác s prachem, načež se vždy začnou dít nevídané věci.

Když nám mág předvedl a sdělil vše, co chtěl, byl teprve ten správný čas započít večerní rutinu.
--Pálkař

Středa 8.7. – Den 4
Ráno jsem vstal a potom jsem chvíli pracoval v kuchyni a potom byl nástup neboli budíček a běželi jsme na statek. Potom byla snídaně a na snídani byla vánočka. Potom v 10:10 byl nástup v krojích, a po nástupu v krojích byla celotáborová hra. Po CTH byl oběd, k obědu byla čína a potom byl polední klid.

Po poledním klidu jsem jel se svou skupinou (Medvědama) ke statku pro vodu. Potom byl pro mě trochu nudný, ale užitečný Zdravotnický workshop. A později večer jsem si já i ostatní kluci mohli vybrat co budeme dělat, jako možnosti byli dvě věci - 1. sacculus, což je karetní hra; pak jsme se ještě mohli doučit uzly. Já jsem si vybral uzly, protože mi moc nešly, ale na tom malém uzlařském workshopu jsem se toho hodně naučil.

Potom jsme měli zpívání, kde jsme zpívali různé písničky (venku docela pršelo), ale potom jsme sundali vlajku a šli jsme spát a spalo se mi velmi dobře.
--Photon

Čtvrtek 9.7. – Den 5
Každý den je dobré začít nějakým moudrem. I dnes jsme se tudíž vzdělali, a to v oblasti dobrovolného obrůstání mechem, zcela nepřímou úměrou spojeného s mírou lenosti.

Dnešní den se nesl v duchu příprav na táborové scénky. Už od rána jsme tak mohli v různé časy na různých místech potkat skupinky skautů snažících se vymyslet světobornou show.

Ani tak nás ovšem nesmí minout ranní budíček, rozcvička, snídaně či nástup v krojích. Samozřejmostí je také tah celotáborové hry, nad rámec je na dnešním programu pochod po okolí podle azimutu, a střelnice. Skupinky se na aktivitách postupně točí, přičemž v kuchyni se připravuje lahodné jídlo. Dnešek je ale pro službu speciální, protože se na přípravě jídla bude podílet v extrémním měřítku, skauti budou totiž připravovat burgery pro celý tábor, je tedy třeba udělat menší manufakturu. Vypadá to, že se všechno relativně daří a proto je možné brzy svolat tábor k obědu, na který se všichni těší. Když konečně přijde na věc, mají všichni zacpané torby kusy burgerů a zanedlouho se první výtečníci ptají, jestli je na přidání. Ale ovšem. Každý si může vzít dva, a když potom stále bude zbývat, tak další. Nakonec byl celý tábor plně nasycený a stále zbývalo posledních pár burgerů, čili oběd byl úspěšný. Starší se vyvalili plní u grilu, zatímco děti se šly rovnou oddávat volné zábavě na louce. Po poledním klidu přišlo na řadu závěrečné kolo Patronátů s vyhodnocením dětských snah, jichž nebylo nemálo. Tento den byl také zajímavý tím, že proběhla série survival workshopů, jako třeba zdravověda, oheň, již zmíněné střílení, signalizace nebo právě pochod po okolí podle mapy, což někteří považovali za jasný signál jisté přicházející aktivity.

Z posledního kola dnešní střelnice jsme se za stmívání odebrali rovnou na krupicovou kaši a pak už jsme šli spát, plní očekávání.
--Pálkař

Pátek 10.7. – Den 6
Muselo to přijít. Obojí. Každý to věděl, že právě ten den to bude. Military hra i zombie apokalypsa.

Po šesté hodině ranní měly zombie, dominantní tvorové na planetě, pod kontrolou i Nový dvůr a my jsme nebyli v bezpečí. Po zmatení zombií kouřem Medvědi, Rysi i Hadi nafasovali svůj pendrek, celty, a PET lahve s pitnou vodou. Každý si zabalil věci na spaní a naše skupina zatím uzavřela alianci se skupinou Rysů. Následovala snídaně, ke které byly zbytky krupicové kaše ze čtvrteční večeře. Kdo nechtěl, neměl snídani. Během snídaně i po ní admirál Škebloň vysvětloval pravidla a zombie se stále přibližovaly k našemu táboru. Proto se po osmé hodině vydaly skupiny (každá jiným směrem) do míst, kde si založily základnu. Naše skupina měla základnu nad obzorem v lese nalevo od tábora. Škebloň nám na naší základně řekl časy na pěstování a další důležité drobnosti. My jsme zatím vyklízeli větve a další přírodní překážky ze základny a následně budovali opevnění z klád, klacků a mechu do tvaru hnízda. A podle názvu skupiny a vzhledu základny jsem pojmenoval základnu “Medvědí hnízdo.”

Po stavbě základny už následovala samotná hra. Zombie se začaly množit a my jsme sbírali papírky s virtuálními nástroji a jídly, jídla se po vypěstování (které jsem mimo jiné dostal na starost) a někdy i další přivýrobě mohla proměnit ve skutečná a mohli jsme si říct o donesení jídla na základnu. První, kdo z naší skupiny umřel, jsem byl já. Byl jsem infikován zombie infekcí a naše skupina neměla lék. O pár minut později v naší základně zemřel velký Rys a následoval jiný nejmenovaný Medvěd. Když nejmenovaný Medvěd zemřel, velký Medvěd si myslel, že půjde do základny Rysů a vytvoří skupinu Griffinů, protože někteří Medvědi pouze zůstávali na základně a moc se jim nechtělo do hledání papírků a jiných činností. Tím velký Medvěd zradil svojí skupinu, následně kvůli němu zanikly všechny základní skupiny a Griffinům nebylo rovno až do zrodu Fénixů. Velký Medvěd vzal s sebou všechny střední Medvědy a tak nechal malé Medvědy napospas osudu. Medvědi (stejně jako ostatní základní skupiny) nebyli soběstační a proti zombie nájezdům neměli šanci vyhrát. Někteří Medvědi sloužili v Griffinech, nebo nových obživlých skupinách jménem Fénixové a Jednorožci. Ale to už je jiný příběh.
--Kosmas

Sobota 11.7. – Den 7
Ráno jsem vstal na rozcvičku a běžel jsem na statek. Potom se v jídelně hrálo CTH. Na oběd jsem měl klobásy. O poledním klidu jsem dělal opičí dráhu, která se vedoucím hodně líbila.

U táboráku jsme dělali scénku. Po scénce jsem dostal přezdívku OFSAJD!
--Ofsajd

Neděle 12.7. – Den 8
Když jsme šli vyvěšovat vlajku, tak i minulý týden bylo vyvěšování vlajky celkem špatný, tak jsme měli tutorial na vyvěšení vlajky.

Potom jsme šli sbírat kopřivy na sítňák. Když jsme ho skoro dodělali, tak byl oběd, po obědě jsme zabalili sítňák, tak jsme ho šli zahrabat žhavými kameny. Dělali jsme rituál a říkali jsme U-U-MŇAM-MŇAM, až jsme to zase vyhrabali a pak jsme se najedli. Pak jsme udělali tutorial na skládání vlajky a pak jsem šel spát.
--Kuba


Pondělí 13.7. – Den 9
Každý den je dobré začít nějakým moudrem. I dnes jsme se tudíž vzdělali, a to v oblasti inteligence švábů, jejich případného polykání a následného umístění největší porce rozumu v našem těle.

Ráno jsme zjistili, že nám v táboře chybí Veveřák, ale vzápětí všem došlo, proč tomu tak je, vydal se totiž velmi brzy na plnění samotářské části zkoušky zkušených skautů - třech orlích per. Dnešek byl místo speciální zaklínačské rozcvičky zahájen speciálním zaklínačským výcvikem, všichni se odebrali do naší speciálně vybudované zaklínačské pevnosti, splňující veškeré speciální zaklínačské požadavky na kvalitní, a zároveň speciální výcvik, aby tam nacvičili speciální zaklínačské dovednosti, jako je třeba lstivost či ještě důležitější kradmost. Po důkladné rutině nastal čas na snídani, nástup v krojích, úklid stanů a konečně nějakou zábavu. Pořádná nálož CTH je následována zase troškou práce, tentokrát je to pečlivý úklid okolí tábora, vyklizení prostoru na štípání dříví, prostě taková generálka, po týdnu je vidět, jak moc je důležitá. V průběhu dne je samozřejmě třeba dbát na udržování pěstovaných řeřich tak, aby měly vždy vhodné množství vody, teď je ale nutné se odebrat na louku a pokusit se vyzvednout si svou svačinu.

Na programu jsou totiž strašáci, agresivní bytosti bránící své svačinové plantáže před četnými nájezdníky, jimiž jsou dnes i naši zaklínači. Když si každý nabere banán alespoň pro sebe a někteří zkušení a ochotní zaklínači dokonce i pro ostatní, je chvilka volna, kterou je možné zasvětit například vývoji slunečních hodin. V některých skupinách už mají ale skauti dojem, že další vývoj není zapotřebí, a tak se můžou začít zabývat balením na cestu do sprch kolinecké základní školy a související pobytí na tamním hřišti, umožňujícím jisté sportovní vyžití. Dva výtečníci se s námi a se svými zdravotními problémy po rychlém osvěžení hned odeberou na polikliniku, kde ale ten den bohužel už moc nepochodíme, a tak se vydáváme alespoň na ten nákup. Cestou zpátky vyzvedneme ostatní v Kolinci a začíná svoz do tábora, kde už na nás čeká večeře a táborové zpívání s Brácou a Lejdy.

Posledním dnešním programem je zpětné ohlédnutí za letošní military hrou a probírání různých událostí, které v průběhu nastaly. Po této chvíli sebereflexe už ale opravdu nic nebude, jdeme spát.
--Pálkař


Úterý 14.7. – Den 10
Zpočátku dne, v noci, se stala událost, která tábor moc nepotěšila. Tábor byl bohužel úspěšně přepadnut a na perimetry byly dány toaletní papíry. Poplach vyhlášen nebyl. Každopádně tábor, který nás přepadal, to měl nejspíš dobře vymyšlené, protože žádná hlídka si nevšimla cizího člověka v táboře. (Pozn. redakce - pozor, toto nemusí být tak úplně pravda, nepleťme si korelaci s kauzalitou.) Po budíčku proběhla obyčejně rozcvička. Nejdříve protažení a poté klasický běh na statek u Tesařů v Novém Dvoře. Tentokrát jsme měli vytrvale běžet a nezastavovat se. Zároveň nikdo neměl být rychlejší než Sirka a pomalejší než Klikař. Pro mě to nebylo těžké. Po rozcvičce a umytí rukou a obličeje si každý začal balit na přespávací výpravu. Byla i práce. Hadi umývali nádobí, Rysi taktéž, a Medvědi sbírali a uklízeli toaletní papír z perimetrů. Po práci byl čas na Klikařovo povídání o severních královstvích a příběhu o Ježem, Pavetě a známé zaklínačce jménem Ciri. Bylo to zajímavé. Hadi rovněž dokončili úkol pro Jeho Veličenstva, krále Hensela.

Špehem byl Pálkař, ale díky korupci Hadi vybrali jako špeha Profesora a začali spolupracovat s tyranským císařem Nilfgaardu, Emhyrem var Emreisem. Zároveň jsme si vybrali rozcvičkové akce a utratili skill pointy. Poté byl čas na oběd, ke kterému byly bramboráky. Jelikož služba nedokázala domýt nádobí, ostatní skupiny, Medvědi a Rysi, museli Hadům pomoci. Po snězení jogurtu a nafasování svačinového balíčku jsme se konečně přes obzor a Lukoviště vydali na zříceninu Kašovice.

První zmínka o ní pochází z roku 1341, kdy je zmiňována prostřednictvím Sezany z Kašovic. Jediná budova tvrze měla dříve rozměry 22x7, 5 metrů severní zeď se dochovala, z jižní již nic nezbylo. V přízemí se nacházela síň se dvěma obětními místnostmi. V nejvyšším třetím patře byl velký sál vytápěný krbem. Ale zpět k našemu příběhu. Když jsme dorazili k tvrzi, na krajinu padla tma a světlo nám dával jen měsíc, oheň a baterky. Po úklidu pod celtami a po vybalení spacáku s karimatkou následovalo opékání buřtů a klobás. Posledním programem bylo zpívání s Honzou (novou přezdívkou Bard). Pak už se jen spalo na střet Nilfgardu a nás v příštím dnu.
--Kosmas

Středa 15.7. – Den 11
Celý den začal probuzením se u zříceniny hradu v Kašově. Po dlouhém balení a snídani (závinů), jsme vyrazili do tábora.

Já jsem jel autem, protože jsem měl puchýř a moc to bolelo. Bylo zamračeno. Cestou do tábora jsme probírali seriály, filmy a další věci. Po příjezdu do tábora jsem si jako ostatní vybaloval a poté jsem sbíral různé odpadky a obaly kolem tábora. Mezitím přijeli lidi, co se vydali do tábora pěšky. Byl oběd. Na oběd bylo chilli con carne. Potom pro některé z nás přišla významná chvíle - přezdívky. Filípek dostal přezdívku Meďák, Honza - Bard, Thomas - Red, Adam - Orloj. Na svačinu byl pervitin (perník). Byla zdravověda III. Apollo byl simulant a my jsme ho museli ošetřit. Po skončení CTH byla večeře. A pak už jen zbývalo si umýt zuby a jít spát.
--Tomáš

Čtvrtek 16.7. – Den 12
Vzbudil jsem se a šel jsem na rozcvičku, ovšem místo toho byl nástup o tom, že máme zůstat ve stanech a chillovat. Potom byla snídaně, k snídani byly buchty s marmeládama. Potom jsem jel na polikliniku a potom do nemocnice na rentgeny, potom bylo nudné nakupování atd. Mezitím co já byl v Klatovech, ostatní hráli CTH. A ano, dvě slova se vyrovnaly třem řádkům, potom byly rozhovory o slibech. Zkrátím to, nedostal jsem ho, potom byla MOJE svačina chilli kon karne. Potom bylo nic (extrémní) byl oběd, k obědu byly řízky.

Potom byla hra vojna není kojná - ta hra je o tom, že se začíná s nějakou hodností a musí se plnit rozkazy od vyšších hodností. Bavil jsem se u toho a přišlo mi to extrémní a zajímavý. Potom byla svačina, ke svačině byly ovocné koule, dál se hrála hra vojna není kojná až do večera. Potom byla večeře, byla polívka, kterou jsem nazval polívka babučky bezpušky. Potom se šlo slibovat a já musel čekat celou hodinu (bylo to asi 15 min), aby mi Škebloň zavázal prst.

Potom jsem zjistil, že z jednoho prstu se stala celá ruka a potom jsem šel spát jako ostatní. Konec.
--Kuchtík

Pátek 17.7. – Den 13
Kronika FELČAR a ash 17.července 13.den tábora Ráno jsme se probudili a bez EXTRÉMNÍHO běhu na statek. Po rozcvičce jsme šli klasicky na EXTRÉMNÍ snídani. Bylo EXTRÉMNÍ krvavé zlo. A EXTRÉMISTA Cibul dělal drinky.

Následně byla EXTRÉMNÍ Celotáborová hra. Po celotáborovce začala tradičně EXTRÉMNĚ šikanovací hra Vojna není kojná. Po téhle hře byl Prapor EXTRÉMNĚ zdrcen (stav sleeping). Načež ho Impuls vytrollil tím, že musel hrát jeho EXTRÉMNÍ hru, kterou stejně nevyhrál. Vyhráli ji Rysi. Potom některé z nás Abuk přesvědčil, proč si nekupovat Škebloňovo Feldu. Následně probíhal Felčarův program, který byl až moc dlouhý (Prapor byl sleeping-boring). Pak mělo následovat Finále CTH, u kterého se dlouho vysvětlovala pravidla. Takže se neuskutečnila. A jako hřeb večera se uskutečnil táborový oheň, kde Abuk a Veveřák dostali výprask od Bráci.

Na večeři byly mastné leviňáky. Potom jsme šli jako každý den spát.
--Ash

Sobota 18.7. – Den 14
Ráno jsme vstali na rozcvičku, ale rozcvička nebyla, protože byl den odjezdu. Medvědi (já) měli službu a připravovali snídani, k snídani byly záviny s rohlíkem a marmeládou. Po snídani se balily věci a byl nástup na vyvěšení vlajky. Potom se vyhodnocovaly řeřichy.

Medvědi měli nejlepší řeřichy. Po řeřichách bylo vyhodnocení CTH, dostávaly se ceny. Potom začli přijíždět rodiče a dobalily se věci a začlo se odjíždět.
--Lišák

Fotky a videa z tábora:

Fotky z tábora 2020

 

E-kroniku zpracoval Team Vatra.