Chybí tu Tvá kronika? Přines ji na schůzku, doplníme!
Neděle 6. 7. – Den 1.
Den jsme zahájili jako obvykle budíčkem a následně i nástupem, přičemž se některým udělalo špatně. K snídani byly záviny, po snídani jsem musel s Kubou umývat špinavé nádobí. Když jsme s Kubou 1. půlku umyli, zavolali jsme zbytek týmu, aby umyl 2. půlku špinavého nádobí. Bohužel jsme dostali další špinavé nádobí, takže jsme nemohli jít hrát fotbal. Nakonec jsme to domyli a šli hrát fotbal. K obědu byl Katův šleh a hned po obědě jsme měli polední klid. Po poledním klidu jsme dostali přednášku KOV, po přednášce byla praktická ukázka. Po obou aktivitách jsme šli hrát fotbal. Nakonec večer bylo čtení kronik a bajky a nakonec jsme šli spát.
-Šermíř
Vstával jsem brzo, protože jsem potřeboval na záchod a pak již nemohl usnout. Potom naše skupina včetně mě musela jít chystat snídani. Potom nám Stožár vysvětlil pravidla hry s kachnami, valounky a zlatými ingoty a pak jsme tu hru šli hrát. Potom jsme šli na oběd a odpočinout si. Pak byla večeře - špenátová polévka.
-Alfréd
Pondělí 7. 7. – Den 2.
Den začal tím, že Papež zapískal budíček. Poté byl nástup na rozcvičku, ale na statek se neběželo, protože v noci pršelo a cesta by klouzala. Po rozcvičce byla snídaně, ke které bylo pečivo s marmeládou a paštikami. Poté byl nástup v krojích. Po nástupu v krojích jsem šel 3 hodiny loupat brambory, protože jsem měl službu v kuchyni. Když jsme doloupali brambory, tak naše skupina šla péct bábovku. Zatímco Limo a Pepa dělali těsto, vydal jsem se kácet dřevo. Cca po 10 minutách jsem ucítil divný smrad, který vycházel z táborové kuchyně. Když jsem se tam podíval, tak jsem uviděl naši bábovku v táborové peci, jak hoří. Po nepovedené bábovce byl program s Impulsem a Veveřákem. Naše skupina a skupina Kominíka byla s Impulsem, takže jsme si 15 minut povídali o tom, jak napsat kroniku. Poté bylo volno a večeře, ke které byla zeleninová polévka. Po večeři jsme si s kluky zahráli poker a potom byl koncert a čtení kronik, po kterém následovala večerka.
-Šermíř
Úterý 8. 7. – Den 3.
Ráno nás vzbudil budíček a následný nástup na rozcvičku kterou vedli Oceloti a Plameňáci, následovanou snídaní ke které byly housky s marmeládou/paštikou. Byli jsme rádi, že si můžeme vybrat co budeme jíst, ale po tragickém zjištění, že máme službu na nádobí mě a mou skupinu úsměv přešel. Ale to, co nás čekalo odpoledne, byl čirý horor. Měli jsme totiž umývat mastné nádobí po smažáku, ale naštěstí jsme stihli uzavřít spojeneckou smlouvu se Spartou a tak nám přišlo několik lidí ze Sparty na pomoc a to nám práci dost usnadnilo. Práce nám ubývala pod rukama a my jsme se těšili na zasloužený odpočinek. To se ale mělo brzo změnit. Šli jsme totiž na Olympiádu a naše výkony považuji za podctivě vydřené a tudíž dobré. Také probíhal program Veveřák kontra Impuls, kde nám Impuls vysvětlil, jak se píše kronika. Den jsme zakončili svěšením státní vlajky a večeří v podobě vývaru. Ani klidný spánek po náročném dni nám nebyl dopřán, protože v noci hlídali tábor před nájezdem skautů ze sousedního tábora.
-Lojza (Kominík)
Den 3. (Út)
Hned ráno mě probudil silný déšť. Vzhledem k tom, že jsem měl službu na nádobí, jsem nebyl potěšen zprávou, že k snídani budou vločky obarvené na zeleno a že v pumpě je mrtvá krysa. Po snídani jsem chvíli hrál poker a až vedoucí odstranili krysu, mohli jsme s mojí skupinou začít mýt nádobí. Myli jsme ho skoro celé dopoledne. Furt pršelo, takže ostatní hráli deskovky. Dali jsme si akorát chvíli pauzu na svačinku, ke které byl croissant s kokosovou nebo vanilkovou příchutí. Poté jsme opět myli nádobí až do oběda, ke kterému byly těstoviny s rajčatovou nebo nivovou omáčkou. Po obědě následoval polední klid, ve kterém jsḿe moje skupina opět myli nádobí. Čekala nás připálená sýrová omáčka ve velkém hrnci. Potom až se trochu vyjasnilo, jsme šli bojovat do pevnosti. Já šel s mojí skupinou hneed po první hře na Medúzu. Medúza spočívá v tom, že jí musíte sebrat pásky, které má na sobě a ona nesmí vidět vaše oči.
Bohužel náš tým v této hře moc nepochodil. Medúze jsme nesebrali ani jednu pásku a než jsme vymysleli nějakou strategii, byl už konec. Poté jsme se vrátili na jednu hru do pevnosti, kterou jsme opět museli předčasně ukončit, protože jsme zase museli jít mýt nádobí. Myli jsme skoro do večeře. Po večeři jsme ještě chvíli myli nádobí. Pak jsme se všichni začali připravovat na bojovku. Já jsem na ni nakonec nešel, protože nás bylo moc. Pro mě ale den nekončil, protože jsem měl hlídku.
-Meďák
Úterý 8. 7. – Den 3.
Ráno jsem se vzbudil a venku lilo jak z konve, tak jsem zůstal ve spacáku. Po chvíli, co jsem jen tak ležel ve spacáku a poslouchal jsem hluk toho slejváku, vtrhl do našeho stanu Kuba R. a řekl: “Máme službu v kuchyni.” Tak jsem rychle vstal a šel uklidit jídelnu s Šermířem, Filipem a Berným. Kuba R. míchal kaši v kuchyni. Když jsme uklidili jídelnu, tak nám to vyšlo - akorát za 5 minut byla snídaně. Ke snídani bylo Žabí zlo. Potom jsme hráli deskovky a pak byla svačina. K svačině jsme měli Seven Day´s. Pak naše skupina sekala a řezala dříví. Potom jsme zase hráli deskovky, já hrál Bang. Pak byl oběd, k obědu byly těstoviny s rajčatovou nebo nivovou omáčkou. Já měl těstoviny se vzduchovou omáčkou a sýrem.
Po obědě jsme šli bojovat s Medúzou. Měli jsme 2 pokusy na to jí sundat reflexní pásky. K tomu, abychom jí mohli sundat reflexní pásky, tak jsme jí nesměli koukat do očí. Jeden ze způsobů jsem použil v 1. kole a to byl ten, že jsme se koukali za sebe lžičkou. Při této taktice mě zabila hned. 2. kolo jsem nepoužíval lžičku a místo toho jsem si dal ruce k sobě, aby se navzájem dotýkaly prsty jedné ruky s prsty druhé. Pak jsem si tímto způsobem dal ruce na čelo a skrčil jsem se tak, aby mi Medúza neviděla do obličeje, ale zato já jí viděl nohy. Touto taktikou jsem přežil do té doby, než nám došel čas. Potom jsme šli do pevnosti bojovat. 1. kolo jsme útočili na pevnost a snažili jim vzít vlajku. 2. kolo jsme ji naopak hlídali. Pak jsme šli péct bábovku, která se nám povedla. Klikař nám dal 7/10 aby mohl hodnotit ostatní, kdyby někdo měl lepší. Pak následovala večeře, pomazánka z oslích ředkví.
-Raphael
Čtvrtek 10. 7. – Den 5.
Ráno jsme se vzbudili a šli na rozcvičku, ale místo běžení na statek jsme běželi na obzor. Potom jsme šli na snídani. K snídani byla bábovka. Pak jsme umývali nádobí ze včerejška. Dále jsme hráli baseball, ve kterém jsme vyhráli 10:3. Pak jsme měli sváču, která se jmenovala Sisyfův balvan, ale opravdu to byl obyčejný meloun. Dále byl oběd. Na oběd byl kuskus. Po obědě byl polední klid. Během poledního klidu jsem psal kroniku a po poledním klidu jsme šli na lanovou dráhu, která představovala lano přivázané ke dvoum stromům. Všichni to zdolali, potom bylo volno. Následovalo sprchování u hasičů. Dále jsme pekli bábovku která minule shořela. A nakonec jsme navlékali korálky na niť podle vzoru. Pak byla večeře, čtení kronik, a spaní.
-Vláďa
Ráno mě probudil budíček a pak jsme měli nástup na snídani. K snídani byly vločky a pak hlásili, že bude za 10 minut nástup v krojích. Pak jsme se vydali na cestu. Šli jsme po louce a po cestě jsme bojovali.
-Michael
Pátek 11. 7. – Den 6.
Ráno jsme vstali zapískal se budíček a potom byla rozcvička pod vedením Lišáka. Pak byl nástup v krojích, kde se vyhlásilo, že bude taktický průzkum okolí. Po něm pak byla svačina ke které byl jogurt. Pak bylo volno. K obědu byl buřtguláš. Pak se zjevil bájný pták Fénix, kterému jsme museli vzít vejce. Na prvním místě se umístila Sparta, za ní byly Théby, na třetím místě Athény a na čtvrtém Korint. Pak jsme si zkusili být v pozoru a pak jsme šli do pevnosti, kde jsme dali dvě hry a šli na večeři, ke které bylo maso s pečivem. Nakonec byl divadelní večer, kde byly všechny scénky všech skupin.
-Hamak
Sobota 12. 7. – Den 7.
Ráno mě probudil Papež tím, že zatroubil nástup na rozcvičku za 5 minut. Po protažení jsme běželi na statek a já jsem doběhl první na statek i dolů. Poté, co všichni doběhli, jsme se odebrali na snídani, ke které bylo müsli. Po snídani ani neproběhl nástup v krojích jelikož se nestíhalo. Po nástupu jsme se dozvěděli, že půjdeme uklízet louku a boudu. Poté jsme se vrátili do tábora na svačinu. Ke svačině bylo jablko. Poté jsme se já a můj tým vrhli na dodělání atrakce. Poté, co jsme ji dodělali, tak Skokan pověřil mě a Šermíře přípravou fagule, takže jsme se vrhli na hledání vhodného klacku. Při úklidu jsem našel kachnu na armádním stanu. Poté jsme se já a můj tým odebrali na dodělávání atrakce a můj tým měl gladiátorské souboje. V průběhu už přijelo pár rodičů i Jitka. Po chvilce jsme vyrazili na Jitčin program do lesa. Jitka nám rozdala zkumavky a my mohli vyrazit hledat živočichy do binga. Mně se dokonce povedlo najít dva, kteří nebyli na seznamu.
(...)
Jakmile jsme pak klacek našli a donesli do tábora, zapískal se oběd, ke kterému byly buřty pikantní i nepikantní, kuřecí grilované a zelenina. Poté jsme se chtěli pustit na faguli, ale v tu chvíli jsem spatřil mámu a tátu, takže jsem je běžel přivítat a pomoct postavit stan a vyložit věci. Poté jsme se tedy konečně vrhli na faguli, ale musím přiznat, že nám pomohli taťkové a Foton nám pomohl uvařit smůlu. Poté, co jsme dodělali faguli, tak Škebloň vyhlásil nástup na odchod na atrakce. Athény měly rugby s pendreky, Sparta hod s DVD do dálky, Korint měl hod s míčkem do cílů a na konec Théby. Moje skupina měla už zmíněnou gladiátorskou arénu, můj strejda předvedl tai-chi ukázku se zbraněmi i bez a poté byla možnost si zbraně potěžkat a vyzkoušet. Poté jsme si ještě vyzkoušeli a upravili scénku. Pak se vyrazilo k táboráku, Šermíř nesl faguli a já zašlapával zbytky. Přihlásil jsem se na roli ohnivce, u táboráku jsme si zazpívali, každá skupina zahrála scénku a šli jsme spát.
-Frankie
Neděle 13. 7. – Den 8.
Ráno jsem se vzbudil na rozcvičku, která byla ochuzena o běh na statek. K snídani byly věci, které přivezli rodinní příslušníci našich skautů, tedy bábovky, koláče, perníky, muffiny apod. V 9:15 vyrazili “kostelníci” do kostela a museli jet s úsměvem. V 10:00 vyrazil zbytek tábora na Bukovák, kde jel autobus do Klatov. 1. zastávka byla u paní Tesařové, které jsme zahráli písničky a k ní se přidal i zbytek domova důchodců. Od paní Tesařové jsme šli pěšky do barokní lékárny U Bílého jednorožce. V lékárně bylo spoustu misek, nádob, ampulí apod. Paní průvodkyně vypadala, jako kdyby lékárnu stavěla a všechno opakovala 2x. Dále v Klatovech se šlo na Okrouhlici. Ne, nikomu se nechtělo. Ale pak Škebloně napadlo, že se rozdělíme na skupiny podle toho, kam kdo chce, jako třeba do tesca, na Okrouhlci č. 2, pouť, kebab, kfc, pizzu, čínu apod.
Po dvouhodinovém rozchodu jsme byli odvezeni do Lub, kde každý dostal zmrzlinu lesní ovoce. Potom se šlo pěšky do Mochtína, odkud se vozilo do tábora, ale já musel být speciální a šel jsem z Lub pěšky až do tábora a na konci cesty mě volala příroda, tak jsem poslední metry dokonce běžel :).
K večeři byl vývar z krtka. Po večeři jsem si začal balit věci na samotku a pak jsem šel spát.
-Buddha
Ráno mě vzbudil Kominík 2 minuty před rozcvičkou. Převlékl jsem se a šel na rozcvičku a po ní byl čas na snídani. K snídani byly různé laskominy, které udělali rodiče. Po snídani jsme se vydali do Klatov. Dostali jsme se na autobusovou zastávku a až přijel autoobus, nastoupili jsme do něj. Vystoupili jsme v Klatovech u autobusového nádraží. Pak jsme se přesunuli k domu důchodců, kde bydlí paní Tesařová a připravili jsme se na hraní a zpívání písní paní Tesařové. Když jsme dozpívali, šli jsme na náměstí do lékárny U Bílého jednorožce. Lékárna měla 2 místnosti: prodejnu a laboratoř. Po prohlídce lékárny jsme šli k Okrouhlici a potom i k druhé Okrouhlici. Poté jsme se rozřadili do skupin: KFC, Tesco, kebab a pouť. Já jsem se rozhodl jít do tesca a koupit si ruskou zmrzlinu. Pak jsme se přesunuli před KFC a odtamtud do Lub. Zde hodní skauti dostali kornouty zmrzliny a potom jsme šli pěšky. Po cestě jsem se bavil se Skokanem formou neexistujících sušenek. Když jsme přišli do Mochtína na váhu pro auta, přijel Škebloň a další, byl tam totiž sraz. Mohli jsme si vybrat: jet autem nebo jít pěšky. Já jsem si vybral 2. možnost protože Klikař nabídl hru Dračáku. Po cestě do tábora jsme hráli. Když jsme přišli do tábora, byla už tma. Šel jsem na večeři a pak jsem šel spát.
-Šaman
Pondělí 14. 7. – Den 9.
Ráno jsem se vzbudil a uklízel jsem rukavice, které byly rozházené po celém táboře. Dále byla rozcvička, kterou vedl Apollo. Byla nejdelší z celého tábora. Po snídani jsme myli nádobí ještě po návštěvním dni. K obědu byla česneková polévka a o poledňáku jsme hráli nerf bitvu. Šli jsme do pevnosti, tam jsme hráli 2 hry. Když jsme se vrátili do tábora, byla svačina a pak večeře. Chvíli před večeří vedoucí havarovali dron, naletěli s ním do stromu. Potom jsem si povídal s Limem o autech a závodech. A pak jsme šli spát.
Ve 2:05 byl poplach, přepadli nás z vedlejšího tábora. Takže jsme se podívali po celém táboře a šli jsme zase spát. Nikdo nikde nebyl, ale hlasy slyšet byly.
-Tomáš
Vzbudil jsem se jako obvykle před budíčkem. Potom následovala rozcvička a běžení na statek. Po cestě zpátky jsem se rozsekal a potom mi to ošetřili. K snídani byl rohlík a rybičková pomazánka. Potom jsme měli jet pro vodu a pak jsem se zeptal jestli máme jet pro vodu a oni říkali, že pojedou dodávkou, protože bylo hodně barelů. Ke svačině byl perník a byl dobrý. Po svačině měl být boj s Minotaurem, ale kvůli špatnému počasí nebyl. K obědu byla česnečka (antivampíří lektvar). Odpoledne byly 2 týmy - softball a volejbal. Já hrál softball s bratrem. K večeři byly fazole a uzené maso. V noci byl přepad.
-Kryštof
Úterý 15. 7. – Den 10.
V noci byl přepad a ráno jsem se probudil o 10 minut dříve, ale měl jsem službu v kuchyni. K snídani mylo müsli a po snídani moje skupina bojovala proti Minotaurovi a zvládli jsme to. Ke svačině byly broskve, potom jsme byli v pevnosti. K obědu byla čína a polední klid. Po obědě jsem byl s kluky u táborového kruhu a po poledním klidu byly rozmluvy pro některá budoucí vlčata. Ale já mezi tím hrál fotbal. K svačině byly melouny a potom byl Veveřákův program o ohni, kde jsme se oheň naučili rozdělávat. K večeři byl rohlík s pomazánkou. A už byla večerka a šli jsme spát.
-František
Ráno jsem se vzbudil jako vždy před 7. Hodinou ráno. O půl osmé byl budíček a nástup na rozcvičku. Po rozcvičce byl běh na statek a já jsem byl první nahoru i dolů. Potom byla moje oblíbená snídaně, cereálie s mlékem. Poté náš tým bojoval s Minotaurem. Pak byla svačina (broskev). Potom jsme šli pro vodu a pak na oběd. Poté jsme měli polední klid, kdy byly dvě rozmluvy a poté jsme měli Veveřákův program s ohněm a pak večeři. A poté jsme jsme si přečetli řecké báje a pak jsme šli spinkat.
-Sporty
Středa 16. 7. – Den 11.
Ráno jsem se vzbudil strašně brzo (což je normální). Za dlouho byl konečně budíček. Po rozcvičce běžení na statek NEBYLO. Vlastně bylo, ale dobrovolné. Místo toho byla meditační rozcvička (vyčerpávající meditace - plank). Po snídani, ke které byly variace s rohlíkem, jsme šli na prohlídku funkčního kravína. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí. Např. Že Kamil nefunguje, že jakási neidentifikovaná kráva má laktaci 1, a někdo se dozvěděl, že kopřivy pálí. Po svačině (jahodový perník) jsme se vrátili na povídání o skautských slibech. K obědu byly knedlíky, prasátka a velmi přátelský špenát (možná dokonce milující špenát).
Očividně bylo pravidlo GET OUT stanoveno pro: pasterizace mléka a porovnání chutí a amfory. Škoda. K svačině byly mléčné produkty s různými příchutěmi. Po svačině jsme se postupně odjeli koupat do Čiháně do hasičárny, kde jsme kromě koupání např. Využívali výhody ventů (impostor), nebo zkoumali stříkačku s 35 HP. Poté jsme postupně odjeli do tábora. K večeři byl vanilkový rosol. Večer bylo také ultra-unfair dobývání Tróji. V noci potom Plameňáci a Oceloti přepadali tábor Táborníků <<3.
-Mára
Čtvrtek 17. 7. – Den 12.
V noci mě vzbudily nějaké zvuky, tak jsem se šel podívat ven, co se děje. Zjistil jsem, že se asi vracejí Plameňáci a Oceloti z přepadu tábora Táborníků. Tak jsem šel spát. Ráno mě vzbudilo to, že Kryštof, který je se mnou ve stanu, byl služba v kuchyni a šel pomáhat do kuchyně. Poté byla rozcvička po které se díkybohu neběželo na statek. Ke snídani bylo mysli mozkem, které šlo špatně umýt, takže jsem to myl ještě 5 minut po snídani.
Během celého dne probíhaly rozmluvy. Na svačinku měl být zmrzlý mošt, ale doopravdy to byla jenom normální jablka. Na oběd byli hadi v červené a bílé, což byly těstoviny s nivovou nebo rajčatovou omáčkou. Já si dal jenom těstoviny. Měly být hasičáky, ale bylo finále CTH, kdy probíhalo obsazování Tróji. Medúza, Fénix, Kerberos, u kterého šla odemykat požehnání, Plameňáci, Oceloti a vedoucí byli proti nám, což bylo otravné. Cíl hry bylo zíkat Diův bles, ale můj osobní cíl bylo získat Fénixe, aby nám pomáhal, ale chránila ho medúza a alespoň 2 Plameňáci. Asi po půl hodině se mi to podařilo a získal jsem Fénixovo vejce. Asi v půli cesty do báze mě zabil Skřítek, ale vejce naštěstí převzal Šermíř, který ho úspěšně do báze donesl. Fénix nám v bázi hodně zdomácněl a nakonec začal popíjet nealko pivo. Tak jsme ho začali vypouštět z báze ven.
Uprostřed hry byla svačina formou strašáků, byly to perníky. Nakonec jsme asi po 2 hodinách konečně získali Diův blesk. Poté byla večeře, na kterou byly švédské stoly. Večer pro mě a ještě pár dalších lidí ještě nekončil. Dneska jsme totiž měli slibovat naše vlčácké a skautské sliby u slibového ohně. Tam nás po večeři odvedli. U slibového ohně jsme odslibovali a potom si umyli zuby a šli spát.
-Berný
Sobota 18. 7. – Den 14.
Poslední ráno jsme se naposledy seřadili na nástupu. Bylo v tom něco slavnostního – ticho před loučením i úsměvy ze společně zvládnutého tábora. Po jednoduché snídani, kterou tvořil krajíc chleba a paštiky, jsme se pustili do individuálního bodování celotáborové hry. Každý si mohl připomenout, čím si během těch dvou týdnů prošel – a všichni si odnesli odměny a uznání.
Pak přišlo na řadu hodnocení amfor, na které každá skupinka malovala. Vznikla krásná sbírka barevných váz, které zobrazovaly kreativitu a kvalitní práci všech týmů.
Po tomto závěrečném předání cen jsme se pustili do balení a úklidu. Všechno jsme pečlivě skládali, myli nádobí, zametali kuchyni a vraceli louku do její původní podoby, aby byl tábor důstojně předán farníkům.
Na úplný závěr jsme si ještě společně sedli k obědu, rozloučili se a jeli domů.
-Uroboros
Vítejte na stránkách 96.oddílu Šipka z pražských Stodůlek!
neděle 31. srpna 2025
neděle 1. prosince 2024
Návštěva Štefánikovy hvězdárny
Experimenty s kapalným dusíkem ve Štefánikově hvězdárně
30. 11. 2024
Náš výlet na hvězdárnu jsme si dopřáli v hojném počtu nadšených vlčat a o poznání menším počtu stejně nadšených vedoucích. Jako první nás čekala zajímavostmi nabitá přednáška/pokusy s tekutým dusíkem. Musím přiznat, že mě až překvapila znalost některých vlčat v této oblasti a jsem rád, že se všichni aktivně zapojili do programu. Povídali jsme si třeba o vlivu dusíku na různé předměty a nástroje (např. žárovka, či rostliny - růže), sledovali raketu vytvořenou z PET lahve a obdivovali zmenšený model maglevu (neboli sledování vlivu tepla na (supra)vodiče).
Když nás přednášející se značnou úlevou ve tváři propustil z přednáškové místnosti, čekala nás ještě samotná prohlídka Štefánikovy hvězdárny. Díky dobré viditelnosti jsme si dopřáli pohled teleskopy na Venuši a Jupiter a prošli si interaktivní výstavu obsahující např. vysvětlení některých fyzikálních jevů důležitých pro astronomii, představení rozmanitých úlomků meteoritů či černou díru na mince. Zájemci navštívili též místní bistro a obchůdek. Následovala už jen procházka setmělým Strahovem k autobusové zastávce a cesta na Lužiny.
-Impuls
30. 11. 2024
Náš výlet na hvězdárnu jsme si dopřáli v hojném počtu nadšených vlčat a o poznání menším počtu stejně nadšených vedoucích. Jako první nás čekala zajímavostmi nabitá přednáška/pokusy s tekutým dusíkem. Musím přiznat, že mě až překvapila znalost některých vlčat v této oblasti a jsem rád, že se všichni aktivně zapojili do programu. Povídali jsme si třeba o vlivu dusíku na různé předměty a nástroje (např. žárovka, či rostliny - růže), sledovali raketu vytvořenou z PET lahve a obdivovali zmenšený model maglevu (neboli sledování vlivu tepla na (supra)vodiče).
-Impuls
neděle 3. listopadu 2024
Výprava na tábořiště (brigáda)
Výprava na tábořiště (brigáda), 25. - 28. 11. 2024
V pátek jsme se s kluky sešli v klubovně, abychom mohli zabalit materiál na cestu auty. V mezičase jsme se potkali se Skokanem, který si do klubovny přinesl velký spacák na odvoz a výměnou od nás dostal lékárničku na cestu vlakem. Oproti původnímu plánu jsme se s odjezdem sice trochu opozdili, nicméně nakonec to nebyl takový problém, jelikož já jsem mohl cestu tam ještě jet po dálnici, takže se nějaký čas ušetřil. Když jsem na rychlostní silnici před Číhaní vyjížděl kopec, zničehonic se všude objevila neuvěřitelně hustá mlha, přes kterou jsem dokonce málem minul odbočku, kterou vždycky využíváme. Od té chvíle bylo až do tábora potřeba jet zhruba 25 km/h, protože bylo vidět sotva na deset metrů před auto, a navíc už byla samozřejmě i tma. U statku jsem se potkal s Pavlem Tesařem, se kterým jsme si chvíli povídali, i o tom, že posledních pár dní je tam taková mlha každý večer, ale po nějaké době jsme se rozloučili, abych mohl jet dolů vyložit plné auto materiálu a zajet pro kluky do Klatov. Při vykládání už mi netrpělivě volali, jak to vidím, a bylo slyšet, že někteří by možná klidně šli i pěšky, nakonec jsem pro ně ale po pár minutách přeci jen vyrazil. Potkali jsme se u klatovského KFC, kde jsme ještě asi půl hodinu zůstali, zatímco kluci naplno využívali svou investici v podobě jednoho bezedného kelímku, skrze kterou měli v plánu si vynahradit cenu ostatního jídla. Během toho jsme zjistili, že už i Škebloň s Klikařem stihli přijet do Klatov a aktuálně nakupují zlevněné maso, tak jsme se dohodli, že se u nás zastaví, a nějak se spolu poskládáme i s nákupem, abychom nemuseli jezdit tam a zpátky dvakrát. Když jsem kolem půl jedenácté dojel do tábora už podruhé, čekal tam na nás už i Koumák. Společně jsme odemkli boudu a začali rozkládat velký stan, ve kterém jsme plánovali všichni spát. Někteří se začali ozývat s tím, že mají svůj stan, nebo že by chtěli postavit ještě jeden malý, ale z toho nakonec sešlo a i původní obyvatelé toho menšího se po půlnoci objevili u našich dveří, jestli by se nemohli přidat. Ještě před spaním (a po postavení stanů) jsme si ale do kuchyně na připravené rozvody nainstalovali světýlka, uvařili čaj a dali si z Prahy připravenou pomazánku s rohlíky. Pak už jsme si jenom chvíli povídali.
Na sobotní ráno jsme si schválně nenastavovali budík, abychom se co nejlíp vyspali, což se ale bohužel některým stejně moc nepovedlo, například i mně. Kolem desáté jsme tudíž neochotně vylezli ven a začali se věnovat přípravě a čištění společného prostoru a kuchyně, a já s Koumákem jsme využili času navíc, než vylezou i ostatní, a začali jsme sestavovat nový střediskový gril. Nakonec se nám to skutečně podařilo dodělat akorát se snídaní, takže jsem si kávu mohl uvařit už na nové a větší plynové plotně, jak jsem to původně plánoval.
Po snídani jsme se spojili s Pavlem, abychom zjistili, jakou pro nás připravil pomoc, neboť to byla jedna z hlavních věcí, kterým jsme se chtěli věnovat, ale dozvěděli jsme se, že nic takového neexistuje, a že se místo toho jen zastaví za námi dole. Když se svou partnerkou oba dorazili i s jejich ročním psem, se kterým jsme si vydatně pohráli, nějakou dobu jsme si společně povídali, načež se zase odebrali vstříc cestě na cvíčák. Začali jsme se věnovat práci na přípravě dřevníku, přípravě obědu na grilu, a já jsem vyrazil na nákup zbylých zásob jídla a materiálu do Klatov, kde jsem strávil následující asi tři hodiny. Po cestě zpět jsem se rovnou zastavil u stavení Lucky, kde jsem vyčistil dva barely a naplnil je pitnou vodou, abychom mohli v táboře bezstarostně vařit čaje a další věci. Se setměním jsem dorazil do tábora, kde už se všichni po jídle oddávali deskovkám ve stanu. Po vyložení nákupu po chvíli vylezli a začali jsme plánovat, co budeme dál dělat, zatímco jsme jedli připravený alobal z grilu. Měli jsme totiž na programu ještě jednu speciální příležitost, a to skautský slib Kuby Šandally, který se bežně bohužel na letním táboře neobjevuje, ale tady byl, takže jsme se toho rozhodli využít a nabídnout mu složení skautského slibu na našem tradičním táborovém místě takto v rámci výpravy. Po tomto speciálním momentu jsem už jenom dojedl poslední zbytky rohlíků a pomazánky, pak jsme si ještě chvíli povídali a šli spát.
V neděli jsme den začali časově dost podobně, s tím, že velká část lidí se ze stanu táhla opět stejně dlouho. Měli jsme ovšem naplánovaný větší výlet, minimálně co se týče vzdálenosti od tábora. Když se nám všem podařilo nějak nasnídat a zabalit si věci, vyrazili jsme auty na čtyřicetiminutovou cestu směrem ke hranicím s Německem do vesnice nazvané Hamry. Tam jsme auta nechali a započali výšlap na místní vrchol Velký Ostrý, tvořící přírodní hranici mezi Českem a Německem. Cesta nahoru nám nějakou chvíli zabrala, ale obecně by se dalo říct, že jsme měli dobré tempo, a byť někteří nahoru dorazili značně vyřízení (součástí šestikilometrové trasy bylo převýšení cca 650 metrů), splavení a jinak indisponovaní, dorazili jsme tam všichni, a to dokonce i vcelku pohromadě. Jak už to tak bývá, na vrcholu byla chata, kde se kromě piva a hlavních jídel, která už v naší době došla, podávaly také nějaké dorty a čaj, čehož někteří využili. Hlavní odměnou byl ovšem naprosto bezkonkureční výhled na okolí, jelikož se během výšlapu naštěstí trochu vyčasilo, takže jsme pozorovali okolní vrcholky a hustou vrstvu mraků, které pod námi poklidně a nerušeně pluly (vrchol je ve výšce cca 1300 m.n.m.). A byť tam nahoře přirozeně docela foukalo, svítilo i sluníčko, a celkově byl to krásný výsledek.
Následná cesta dolů už byla výrazně méně vyčerpávající a trvala jen asi hodinu a půl. U aut jsme se všichni odebrali společně do Sušice, kam se někteří toužili jet za odměnu vykoupat do místního aquaparku. Se Škebloněm jsme si nakoupili zásobu pečiva na další den, kdy měl být státní svátek, a pak počkali na ostatní, až budou připravení vyrazit do tábora. I když nás v táboře čekala příprava již koupeného jídla, koupili jsme si v Sušici jako předkrm pár kebabů na ukojení okamžitého hladu. Po příjezdu jsme se vrhli na vaření, při kterém probíhala zajímavá debata o hrdinství pohledem Philipa Zimbarda, jenž se proslavil zejména Stanfordským experimentem a nedávno (14. října) ve věku 91 let zemřel.
Po tomto intelektuálním cvičení jsme se ještě chvíli věnovali uklízení a pak už jsme šli pomalu spát.
Poslední pondělní ráno jsme se probudili do skutečně krásného prosluněného dne. Někteří se tudíž přirozeně začali zamýšlet, proč takhle nemohlo být celou dobu, ale hlavní bylo, že ten poslední den byl právě takový, už jen kvůli usušení různého materiálu, oblečení, a zejména také stanu. Sice se to nepovedlo úplně, protože nakonec ještě stejně znovu navečer navlhnul, ale pořád to bylo stoprocentně mnohem lepší, než kdyby bylo od rána sychravo jako předešlé dny. Po snídani jsme vyrazili na výrobu nízkých lanových překážek, abychom si jejich vázaní co nejvíc připomněli a zároveň vyzkoušeli v tom nejtypičtějším prostředí. Současně jsme ještě chtěli stihnout jeden nástřik boudy další vrstvou lazury, což se též povedlo. Kromě chutného obědu nás pak ovšem čekal zejména úklid, abychom v podvečer mohli v klidu vyrazit zpět do Prahy. Nejvíc nám dalo zabrat čištění grilu a mytí nádobí, já jsem se v mezičase ještě věnoval protiplísňovému nátěru skříňky v kuchyni, a následně i latrín, které jsou tímto nešvarem celkem zasažené. Se zvědavostí, jak moc se to ukáže být úspěšné a užitečné jsem se následně pustil do naložení auta veškerým materiálem a odpadem, který nakonec skončil připoutaný na přední sedačce. Pak už nás čekalo jen rozloučení s tábořištěm, psem nahoře na statku, a dlouhá večerní cesta do Prahy. V průběhu jsem se s posádkou Škebloňova auta potkal na tradiční pumpě v Rokycanech, a následně jsme s pár jedinci efektivně vyložili obsah auta, ovšem to už bylo v Praze. V klubovně bylo ještě potřeba opět rozložit velký stan, který se nám vzhledem ke svojí enormní velikosti ani nevejde do žádné z místností, pár mokrých celt a zaklidit zbylé přivezené věci. Po těchto pár hodinách práce a nutné administrativy jsme se rozloučili nakonec i spolu se Škebloněm, a odebrali se domů, kam jsme se těšili na ničím nerušený a tolik potřebný spánek.
-- Pálkař
V pátek jsme se s kluky sešli v klubovně, abychom mohli zabalit materiál na cestu auty. V mezičase jsme se potkali se Skokanem, který si do klubovny přinesl velký spacák na odvoz a výměnou od nás dostal lékárničku na cestu vlakem. Oproti původnímu plánu jsme se s odjezdem sice trochu opozdili, nicméně nakonec to nebyl takový problém, jelikož já jsem mohl cestu tam ještě jet po dálnici, takže se nějaký čas ušetřil. Když jsem na rychlostní silnici před Číhaní vyjížděl kopec, zničehonic se všude objevila neuvěřitelně hustá mlha, přes kterou jsem dokonce málem minul odbočku, kterou vždycky využíváme. Od té chvíle bylo až do tábora potřeba jet zhruba 25 km/h, protože bylo vidět sotva na deset metrů před auto, a navíc už byla samozřejmě i tma. U statku jsem se potkal s Pavlem Tesařem, se kterým jsme si chvíli povídali, i o tom, že posledních pár dní je tam taková mlha každý večer, ale po nějaké době jsme se rozloučili, abych mohl jet dolů vyložit plné auto materiálu a zajet pro kluky do Klatov. Při vykládání už mi netrpělivě volali, jak to vidím, a bylo slyšet, že někteří by možná klidně šli i pěšky, nakonec jsem pro ně ale po pár minutách přeci jen vyrazil. Potkali jsme se u klatovského KFC, kde jsme ještě asi půl hodinu zůstali, zatímco kluci naplno využívali svou investici v podobě jednoho bezedného kelímku, skrze kterou měli v plánu si vynahradit cenu ostatního jídla. Během toho jsme zjistili, že už i Škebloň s Klikařem stihli přijet do Klatov a aktuálně nakupují zlevněné maso, tak jsme se dohodli, že se u nás zastaví, a nějak se spolu poskládáme i s nákupem, abychom nemuseli jezdit tam a zpátky dvakrát. Když jsem kolem půl jedenácté dojel do tábora už podruhé, čekal tam na nás už i Koumák. Společně jsme odemkli boudu a začali rozkládat velký stan, ve kterém jsme plánovali všichni spát. Někteří se začali ozývat s tím, že mají svůj stan, nebo že by chtěli postavit ještě jeden malý, ale z toho nakonec sešlo a i původní obyvatelé toho menšího se po půlnoci objevili u našich dveří, jestli by se nemohli přidat. Ještě před spaním (a po postavení stanů) jsme si ale do kuchyně na připravené rozvody nainstalovali světýlka, uvařili čaj a dali si z Prahy připravenou pomazánku s rohlíky. Pak už jsme si jenom chvíli povídali.
Po snídani jsme se spojili s Pavlem, abychom zjistili, jakou pro nás připravil pomoc, neboť to byla jedna z hlavních věcí, kterým jsme se chtěli věnovat, ale dozvěděli jsme se, že nic takového neexistuje, a že se místo toho jen zastaví za námi dole. Když se svou partnerkou oba dorazili i s jejich ročním psem, se kterým jsme si vydatně pohráli, nějakou dobu jsme si společně povídali, načež se zase odebrali vstříc cestě na cvíčák. Začali jsme se věnovat práci na přípravě dřevníku, přípravě obědu na grilu, a já jsem vyrazil na nákup zbylých zásob jídla a materiálu do Klatov, kde jsem strávil následující asi tři hodiny. Po cestě zpět jsem se rovnou zastavil u stavení Lucky, kde jsem vyčistil dva barely a naplnil je pitnou vodou, abychom mohli v táboře bezstarostně vařit čaje a další věci. Se setměním jsem dorazil do tábora, kde už se všichni po jídle oddávali deskovkám ve stanu. Po vyložení nákupu po chvíli vylezli a začali jsme plánovat, co budeme dál dělat, zatímco jsme jedli připravený alobal z grilu. Měli jsme totiž na programu ještě jednu speciální příležitost, a to skautský slib Kuby Šandally, který se bežně bohužel na letním táboře neobjevuje, ale tady byl, takže jsme se toho rozhodli využít a nabídnout mu složení skautského slibu na našem tradičním táborovém místě takto v rámci výpravy. Po tomto speciálním momentu jsem už jenom dojedl poslední zbytky rohlíků a pomazánky, pak jsme si ještě chvíli povídali a šli spát.
Následná cesta dolů už byla výrazně méně vyčerpávající a trvala jen asi hodinu a půl. U aut jsme se všichni odebrali společně do Sušice, kam se někteří toužili jet za odměnu vykoupat do místního aquaparku. Se Škebloněm jsme si nakoupili zásobu pečiva na další den, kdy měl být státní svátek, a pak počkali na ostatní, až budou připravení vyrazit do tábora. I když nás v táboře čekala příprava již koupeného jídla, koupili jsme si v Sušici jako předkrm pár kebabů na ukojení okamžitého hladu. Po příjezdu jsme se vrhli na vaření, při kterém probíhala zajímavá debata o hrdinství pohledem Philipa Zimbarda, jenž se proslavil zejména Stanfordským experimentem a nedávno (14. října) ve věku 91 let zemřel.
Po tomto intelektuálním cvičení jsme se ještě chvíli věnovali uklízení a pak už jsme šli pomalu spát.
-- Pálkař
sobota 31. srpna 2024
Tábor 2024 - Vatranizace vzdálené planety
Středa 3.7. – Den -3
Okolo jedné hodiny polední jsem já, Generál Klausner, přijel jako první na tábořiště a okamžitě jsem provedl rychlý přesun batožin do kuchyně. K oznámení svého příjezdu jsem připojil i otázku, a to, jestli se někdo alespoň blíží k táboru. Na tuto zprávu, v průběhu jedné hodiny, jsem nasbíral 3 palce nahoru a jednu nepřesnou informaci o odjezdu dodávky z Prahy. V tuto chvíli bylo jediné co mi zbývalo zevlování. A tak jsem začal. Zevloval jsem v kuchyni, na louce a v autě když zničehonic se objevilo černé auto na příjezdové cestě k tábořišti. Ze situace vyplynula jediná otázka. Kdo řídí tento (jak by řekl Škebloň) vehykl. Že by Klikař, Pálkař nebo Koumák? Ne. Byl to jistý pan Čuta, který se sháněl po Škebloňovi. Jedinou informaci kterou jsem o našem prostovlasém vedoucím měl, bylo to, že 10 minut dozadu vyjel z pražského Makra. Rád bych upozornil že v tuto chvíli se blížilo tři čtvrtě na čtyři. Toto moudro jsem ochotně předal. Pan Čuta vyjádřil dík a odebral se do svého naftostroje odkud komusi volal. Dle mého profesionálního názoru Škebloňovi. Chvíli telefonoval pak nastartoval a odfrčel kam ho vítr zanesl.
Nějakou dobu jsem vstřebával tento zážitek a pak jsem pokračoval v zevlování. To mi moc dlouho nevydrželo, protože konečně přijel někdo z vedoucích: Pálkař a Stožár. A tak začalo vykládání pochybně naložené dodávky. Tu proletěla celta, támhle proletěla tyč od stanu, ale jinak to bylo poklidné. Den pokračoval ve jménu vykládání a stavění. V pozdějších hodinách jsme se dočkali i ostatních. Za lehkého pršeníčka jsme postavili naše provizorní přístřešky. Přišel čas na večeři a mi jsme si dopřáli alobal aneb brambory, cibule, sýr, kusy masa zabalené ve stříbrné fólii, upáleny k dokonalosti. Toto jídlo nás provázelo další 2 dny. Pak už jsme jenom ulehli a nechali si zdát o šťavnatém steaku.
--Skokan
Čtvrtek 4.7. – Den -2
Ráno jsme byli probuzeni vystoupením píšťalek. Rozdělili jsme si práci a šli jsme makat. Stavěly se stany, projížděly se letáky a hlavně Karlova Koruna. Já s Klikařem jsme odstraňovali kovová elka od starých podsad. Bohužel nám 2 elka chyběla na postavení všech stanů. Celý den různě poprchávalo a naší práci to moc neprospívalo. K obědu byly brambory s alobalem.
V průběhu dne přijeli Pálkař, Sirka a návštěva z kraje pod vedením Chuana. V 8 večer už začalo tak moc pršet, že nešlo nic dělat. K večeři jsem jedl kameny.
--Písař
Pátek 5.7. – Den -1
Probudil jsem se medium rare propečený sedmými slunečními paprsky, které pražily do mého stanu tvoříce z něj prvotřídní finskou saunu.
Přede mnou byl na dnešek jen jeden velký úkol, generální nákupy, protože včera jsme navzdory plánu stihli jen ty kapitánské. Po snídani ze zbytků večeře jsme spěšně vyjeli, aby nám tábor mezitím nevyhladověl. V prvních obchodech byla nálada výborná. Položky že seznamu byly škrtány jedná za druhou a dokonce jsem si trsnul na hudbu co hrála po celém obchodě. Ovšem jak se kufry aut plnily a my začali zjišťovat, že seznam nemá jen jednu stranu ale dokonce pět, pomalu se přikradla trudomyslnost, ta prokletá nepřítelkyně práce a mí společníci začali z únavy blbnout, zatímco já na kraviny už ani neměl energii.
Poslední pokus udržet nás na nohou byla zastávka v takzvaném klatovském McDonaldu, na langoše a místní speciality, ovšem ani oběd nás na dlouho nezachránil, když jsme pak dalších sedm hodin projížděli Albert a Kaufland utrácející desítky tisíc za tuny ovoce a hektolitry mléka.
Z dumání typu: "Je výhodnější koupit to kuře za devatenáct, nebo celer za dvacet," k němuž jsme se zdrceně sesedli uprostřed jednoho hypermarketu nás vyrušila až zavírací doba, takže jsme se chtě nechtě museli rozhodnout a vyrazit zpět.
A když jsme se s velkou slávou vrátili užasli jsme, jak z hromady prken a hřebíků, které jsme tu ráno nechali vyrostl již hotový tábor a my se tak mohli odebrat do našich stanů ke spánku spravedlivých.
--Apollo
Sobota 6.7. – Den 0
Den začal písknutím píšťalky. Když jsem vylezl ze spacáku, začala snídaně a řekli jsme si, co se musí udělat. Já jsem měl za úkol uklidit nepořádek před boudou a poté jsme měli k obědu zelňačku. Za pár minut přijeli zbylí Plameňáci, po 2. hodině začali přijíždět mladší skauti. Po jejich vybalení začali odjíždět rodiče.
Náhle se začal hrát napínavý fotbal. K večeři jsme měli frankfurtskou pomazánku - byla výborná. Náhle začalo pršet, takže jsme měli táborový oheň v boudě. Náhle jsme uviděli scénku která nám řekla co je za téma letošního tábora. Poté jsme šli spát.
--Skřítek
Neděle 7.7. – Den 1
Ráno byl budíček v cca 8:30. V 8:35 byl nástup na snídani, ke které byly různé sladké buchty. Při nástupu v krojích jsme vyvěsili vlajku a potom Klikař všem zkontroloval kroje. Pak byl rozchod na kontrolu stanů. Po prohlídce stanů jsme měli chvíli volno a pak hodně dlouhou a roky přidávající přednášku KOV (bezpečnost práce s nářadím). K obědu byla čína. Pak se asi něco dělo v táboře, ale já jsem cca 6 hodin hrál fotbal. Po fotbale jsme se celí promáčení vydali na nástup a následně do boudy na čtení kronik.
V boudě nám pak nakonec oznámili, že již přesunutý táborák na dnešek se znovu přesouvá, a tak jsme trochu zklamaní a hodně unavení šli spát.
--Betadin
Ráno jsme se vzbudili. Když jsem vyšel ze stanu, v jídelně seděl Papež. Celkem jsem se ho lekl. Pak přišel Písař a řekl, že máme službu, tak jsem šel.
Tím, že byla neděle, nebyla rozcvička. K snídani byly záviny apod. Po snídani byla přednáška KOV a nástup v krojích. K obědu byla čína. O poledním klidu přijela návštěva z okresu s okresním grilem.
Po klidu bylo vysvětlování CTH. Pak jsme hráli fotbal až do večeře - k večeři byla bramboračka a následovalo hraní fotbalu až do setmění. Pak jsme měli maso z grilu - jak říkal Škebloň "pouze na ochutnání" a pak už byli jen čtení kronik a šlo se spát.
--Buddha
Pondělí 8.7. – Den 2
Ráno jsme po hlasitém zatroubení na budíček vylezli ze stanů a rozestoupili jsme se na rozcvičku. Po rozcvičce a běhu na statek a nazpátek šla má skupina pro vodu, zatímco já šel třídit věci do beden (hlavně jsem dělal kancelářské bedny). Během toho byl zapískán nástup na v krojích.
K snídani byli modré vločky. Po snídani jsme si šli zahrát fotbal, který jsme hráli až do oběda. K obědu byl "špenát knedlo uzeno." Po obědě jsem já a Oceloti vzali masky mimozemšťanů a hráli jsme hru pro mladší. Mladší měli posbírat drahokamy v lese, ale museli si dávat pozor na mimozemšťany (oceloty). Každý mimozemšťan reagoval na něco jiného. Někteří zaútočili na člověka, když viděli jeho oči, jiní zas když někdo šel moc rychle, další na zvuk. Poté jsem šel zas pracovat na bednách až do večeře.
K večeři měla být rybičková pomazánka, ale na konec byly knedlíky s vajíčkem a kečupem. Po večeři byl táborový oheň. Já jako ohnivec jsme vzal faguli (pochodeň) a šel jsem s ní k táboráku, kde si jí převzal Škebloň. (ohnivec - bratr pověřený výrobou slavnostní pochodně (fagule), nese ji zapálenou k táboráku). Po pár písních a scének k CTH jsme šli spát.
Já ale byl noční rádce, takže jsem napsal rozpis hlídek a po té jsem šel zbudit první hlídku (první hlídka začínala hodinu po půlnoci). Poté jsem zamířil do svého stanu. Ještě než jsem šel spát, tak jsem si šel psát s spolužačkou. Nakonec jsem při tom usnul.
--Inženýr
Ráno jsme se vzbudili v ne úplně dobré náladě, protože jsme poprvé museli běžet na statek. K snídani byly vločky. Po snídani šla naše skupina pro vodu. Moc se nám to nepovedlo, protože jsme se čtyřmi barely převrátili kárku asi pětkrát a tím jsme ji úplně rozbili. K obědu bylo uzené maso v knedlíkách se špenátem. Po obědě následoval klid a po klidu výroba placek. Ke svačině byly jogurty. Poté následoval fotbalový turnaj podle Buddhy. My jsme vypadli hned v prvním zápase takže jsem si moc nezahrál. Každopádně byla zábava koukat se na zápasy ostatních skupin. Po turnaji následovala večeře. K večeři byla vajíčka s knedlíkem. Až se setmělo, nadešel konečně čas na táborák, kde jsme si zazpívali a šli jsme spát. Pro mě však den nekončil protože jsem měl hlídku.
--Meďák
Úterý 9.7. – Den 3
Tento den byl speciální v tom, že mně a ostatním Plameňákům (+Appolovi) začínal už o půlnoci, a to výsadkem. Nejprve jsme čekali asi 45minut než se Appolo, náš doprovod na výsadku, vrátí z porady. Po útrpném čekání jsme konečně nasedli do Škebloňova auta se zavázanýma očima. Nikdo nevěděl kam jedeme. Po vysednutí z auta nás zavedli do pustého lesa, kde se vyskytovali údajní hadi, na které Buddha stále narážel. Na místě, kam nás zavedli jsme chvíli čekali a následně jsme si rozvázali oči a vydali se na cestu, kterou doprovázela Buddhova velmi otřesná, zaživa probouzející, srdce rdousící hudba, konkrétně indické a finské písničky. Cesta byla únavná a zhruba v půl šesté ráno jsme konečně s rozbolenými nohami došli do tábora, kde nás Papež vřele přivítal s pozdravem "Běžte si lehnout." Dal jsem na Papežovu radu a šel jsem si lehnout, ale ne na dlouho. Po zhruba třech hodinách mě vzbudilo rozžhavené slunce, které mi nedalo spát a šel jsem na snídani. Následně probíhal program, jako obvykle a to přesně podle denního rozkazu z minulého dne :). Probíhal nástup v krojích, hraní CTH a sport. Poté byl lahodný oběd v podobě těstovin s dvěma různými omáčkami. Hned po poledním klidu jsem se byl já, Plameňáci a Oceloti připravovat na taktický průzkum okolí, konkrétně jako přepadávající. Hned po extrémních přepadech jsme dostali zasloužený pětiminutový odpočinek, po kterém hned následovala večeře, která měla být už minulý den. Na konec se svěsila státní vlajka a šli jsme zalehnout do pohodlného spacáku.
--Míček
Pro některé začal den o trochu dřív jelikož Plameňáci vyrazili s očima v pozoru na výsadek. Jediný kdo je zaregistroval je ranní ptáče Papež, který je s radostí přivítal do tábora. Plameňáci poté si ulehli k zaslouženému odpočinku. Cca v sedm hodin mě sice nevzbudil budíček ale nějaká kreatura, která si myslela že je dobrý nápad vzít motorovou pilu a začít kácet les, snažil jsem se to ještě nějak zaspat ale neúspěšně. Poté proběhl 10 vteřinový koncert na trumpetu od Papeže který měl signalizovat nástup na rozcvičku. Veveřák jí chtěl (neúspěšně podotýkám) prošvihnout. Po rozcvičce proběhl mix lemplování a snídaně dokud mě nezavolal Stožár, aby mu moje skupina a já pomohla jet pro vodu. Při této činnosti mi Stožár představoval svoje velmi podprůměrné názory na videohry.
Když jsem se vrátil, zjistil jsem, že se vytvořila opatření proti Tyrolské epidemii, což znamenalo že se do Tyrolska bohužel nepojede, také to znamená že jakožto velmi důvěryhodní dospělí, na které se dá rozhodně spolehnout, se muselo mýt nádobí jenom mezi staršími. Dopoledne jsem se tomu úspěšně vyhýbal samozřejmě. Poté proběhl oběd ke kterému byly výborně připravené výborně těstoviny s výborně připravenými ne jednou, ale dvěma výbornými omáčkami. Poté děcka dělala děcké aktivity a my, Oceloti, myli nádobí, což bez drátěnek šlo ztěžka ale, moje prsty jsou dokonce lepší než nějaký kus kovu specificky dělaný na to, aby se s ním mylo nádobí. Po hotovém nádobí byla možnost si vybrat barvu houbičky na nádobí, což bylo součástí proti Tyrolské epidemii. Až byla hotová práce tak proběhla lehká prokrastinace, ta byla přerušena povoláním dřeva s Ashem, byla to perfektní aktivita na vybití frustrace. Mlátit do dřeva kladivem je fakt úžasné 10/10 doporučuji. Řekl bych, že náhle poté přišla večeře, což ano přišla ale já nepřišel na ní jelikož jsem zrovna měl lobotomii. Jakožto náhradní večeře jsem dostal ne jeden ale dva rohlíky. Po večeři jsem sloužil jako nalévač vody na umytí zubů a poté jsem šel spát jako zbytek tábora.
--Kuchtík
Středa 10.7. – Den 4
Vstal jsem ráno a skoro jako každé ráno jsem se podíval na hodiny, naše skupina Bazar jela dnes pro vodu a v noci jsme měli hlídky. Pak jsme jeli do kopce na statek, dojeli jsme na asfaltovou cestou a potom jsem to tahal já až na statek, na statku kluci vypláchli barely a já jsem hlídal kárku a když jsme odjížděli, tak jsem si myslel, že vézt to bude lehké, ale pak se na mě rozjela a vrazila do mě plná těch naplněných 6 barelů a pak jsem si řekl, že už nikdy nebudu vézt kárku plnou plných barelů.
Ke snídani bylo mysli s müsli, pak bylo křtění stanů. Náš stan dostal jméno Svalnatý prasák. Pak Betadin a ostatní vyprovokovali kapitána Oreo a pak začala první vodní válka. Když válka skončila byl oběd, k obědu kuskus s kusy zvířat a rostlin a k večeři byla antivampíří polévka.
--Raphael
Čtvrtek 11.7. – Den 5
5. táborový den začal pro Oceloty dříve jak pro ostatní, protože jsme měli výsadek. Vedoucí nás naložili do aut a jeli jsme poslepu na místo výsadku, čímž byla zřícenina poblíž Plánice. Hned ze začátku jsme se vydali správným směrem a než jsme se nadáli, byli jsme v Plánici, odkud cestu známe jako svoje boty. Neváhali jsme a hned jsme se vydali na cestu, která byla náročná nejen časově, ale i psychicky. Proto po navrácení do tábora jsem se šel uvelebit k táborovému kruhu. Poté co jsem usnul tak mě neměly šanci probudit ani deště, které přišly. Schovaný pod celtou jsem spal až do tří hodin, poté jsem se s Ashem a Kosmasem na Texarkánu, kde jsme bojovali s dětmi. Nakonec jsme se šli se osprchovat do Číhaně a šli spát.
--Arty
Pátek 12.7. – Den 6
Ráno jsem vstal z pohodlného spacáku a jako každý den Papež zatroubil nástup na rozcvičku. Dali jsme si rozcvičku a pak jsme běželi na statek a zpátky. Jelikož jsem měl volno, tak jsem hrál fotbal. Potom byl nástup na oběd. K obědu bylo prasátko Pepina a hlízy. Po obědě jsme zase hráli fotbal, potom byla večeře a pak jsme šli spát.
--Limo
Páteční ráno nás probudilo počasím jako stvořeným pro náš krátký pochod s Plameňáky v rámci Braťkovy výzvy. Naším cílem byla obec Mochtín, do které jsme se, posilněni snídaní, dostali asi za 2 hodiny. Cestu jsme si krátili povídáním, zpíváním a poslechem hudby. Náš hlavní úkol jsme nesplnili - nenašli jsme nikoho, komu bychom mohli nabídnout pomoc. Snažili jsme se někoho najít i v Číhani, kam jsme se z Mochtína přemístili autobusem, nicméně i tam jsme nepochodili. Povedlo se nám ale na minutu přesně splnit přání vedoucích, aby náš výlet trval do oběda.
Odpoledne jsme se pustili do přípravy návštěvního dne, pracovali na pevnostech a hráli večerní hru pod vedením Jitky. Poté jsme se, znaveni ale natěšeni na rodiče, odebrali do říše snů.
--Impuls
Sobota 13.7. – Den 7
Den začal tím, že Papež jako obvykle zapískal nástup. Potom byla rozcvička pod vedením Bráchy. Hned potom byla bitva proti byrokratům a v posledních minutách se Buddhovi podařilo osvobodit kapitána Oriona a generála a potom zanedlouho přijeli první rodiče, které jsme přivítali pokřikem. Náš tým nacvičoval scénku k táboráku. Když jsme nacvičili scénku, tak se svolal nástup na začátek olympiády. My jsme měli hod oštěpem. Pak byla hra pro rodiče i děti. Potom, když už se stmívalo, tak jsme šli k táborovému kruhu, kde se zpívalo, hrály se scénky a najednou začalo pršet a tak jsme se museli přesunout k virtuálnímu táboráku (už druhému) kde se dělo to stejné.
--Hamak
Den jsme začali budíčkem, poté byla rozcvička a běh na statek. K snídani byly švédské tyče z písemky a poté jsme šli připravovat táborovou olympiádu a scénky. Ke svačině byly zelené kousky. Po svačině jsme šli dál pracovat (cca 1h). Po té odpracované jedné hodině začali přijíždět rodiče. Dávali jsme si asi každou hodinu pokřik na počest rodičů. Když už přijeli všichni rodiče tak jsme si dali ještě jeden pokřik. Poté se již spustila táborová olympiáda, která trvala cca 2 hodiny (k obědu byly grilované věci, i k večeři).
Nakonec byl nástup na odchod k táborovému kruhu (Škebloň dodal: "Možná bude TROCHU pršet." U táborového kruhu jsme si stihli zazpívat 2 písničky a po 2 písničkách se hrozně rozpršelo. Virtuální táborák dále probíhal v jídelně, zahráli jsme scénky a šli jsme spát.
--Šermíř
Neděle 14.7. – Den 8
K snídani byly buchty. Pak jsme jeli do Klatov. Potom jsme zazpívali paní Tesařové. Pak jsem šel pro kebab, pak k muzeu a na věž. Pak jsme se svezli vlakem a pak spát.
--Šaman
Ačkoliv jsme předchozího dne ulehávali do spacáků zmáčení od deště a s myšlenkou, že nám kvůli nepřízni počasí ve formě obrovské průtrže vody z mračen nevyšel slavnostní táborový oheň, tak nás nedělního rána vzbudily zářivé sluneční paprsky procházející skrz stanovou plachtu a jasně modrá obloha. Po sobotním dešti ani vidu, ani slechu a krásně vymetené nebe nám slibovalo horký letní den. Jak už ostatně dlouhá léta bývá zvykem, v neděli jsme si oproti předchozím dnům přispali a rozcvička dle tradičně proběhla jen krátká, beze běhu na statek. Vzápětí po rozcvičce jsme vyslyšeli přání našich žaludků a vyrazili jsme na snídani. Z hlediska táborové kuchyně se jedná o vůbec nejlevnější jídlo, jelikož se jedná o vynikající koláče, buchty a jiné pečivo, které nám na tábor přivezli naši rodiče.
Po snídani tradičně nadcházelo slavnostní vyvěšování státní vlajky a další nezbytné povinnosti, které k ránu patří. Loučíce se s rodiči jsme se následně připravovali na výlet do Klatov, kam každoročně vyrážíme na pouť a za kulturním obohacením našich hlav. Do Klatov jsme se dopravovali různě, naši katoličtí bratři jeli do Klatov autem, aby byli schopni stihnout bohoslužbu. Byl-li člověk v zdravotní indispozici či se mu v autobuse dělalo špatně, měl tu možnost se svézt Škebloňboltem. Všichni ostatní, mne nevyjímaje, jsme vyrazili na autobusovou zastávku a s pomocí autobusu jsme se rázem ocitli u nádraží v Klatovech. Odtud to bylo k paní Tesařové jen pár kroků. Pak zbývalo jen posečkat na bratry jedoucí autem a okolo dvanácté hodiny se sídlištěm rozezněl náš oddílový pokřik se čtyřmi písničkami pro paní Tesařovou, konkrétně Tvadadá, Táborová pohoda, Slavíci z Madridu a Žebráckej bál. S paní Tesařovou jsme se pokřikem rozloučili, a protože hodinové ručičky svůj běh nezastavily, tak většině z nás pomalu začalo kručet v břiše, především pak Míčkovi a Uroborovi, kteří ve dvanáct ukončili svoji zkoušku hladovění. Kdo chtěl, vyzvedl si pití a potraviny z auta, načež se různorodé skupinky rozešly po klatovském centru. Někdo si prohlédl centrum, jiný si koupil kebab a ti zbylí jen tak odpočívali. Poté následoval společný program, ze všeho nejdříve jsme vystoupali na věž radnice, z jejíhož vrcholu se rozevírá úchvatný pohled na Klatovy a okolí. Nebyla to ovšem jediná významná budova, již jsme navštívili.
Prostor v našem programu si našlo i Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše, kde bylo možné vidět exponáty týkající se jednak východoasijské kultury, tak předměty z historie Klatovska. Bohužel muzeum zavíralo již v pět hodin, nebylo tak v našich silách si muzeum prohlédnout tak, jak bychom si byli bývali přáli. I přese všechna pesimistická očekávání některých vlčat a skautů jsme se závěrem shodli, že návštěva muzea nás mile překvapila a byli jsme nadmíru spokojeni. Ihned poté jsme se prošli poutí a kdo chtěl, ten si koupil, co se mu líbilo. Zde Škebloň statečně odolával naléhání pár vlčat, která chtěla jít na ty nejnebezpečnější atrakce. Jenže se již pomalu nachýlil čas našeho odjezdu z Klatov, proto jsme se vydali k Tescu na točenou zmrzlinu přímo z čerstvého ovoce. Žel, stánek v tu dobu měl již půl hodinu zavřeno. Inu, stihnout se nedá všechno. Ochuzeni o potěšení ze zmrzliny jsme se vydali na vlak, jenž nás přiblížil k táboru. Vystoupili jsme v Kolinci a odtud jsme se za oranžových barev západu slunce rychlým tempem vydali do tábora. Obilné klasy v okolí Kolince ozářené stále více a více oslabujícím sluncem se rychle proměnily za Lukovištěm v tmavý les a nakonec jsme konečně z obzoru zřeli náš tábor. V tu dobu byl celý tábor zahalen pod rouškou tmy, však již bylo také po desáté hodině večerní, ale to nás v ten moment netrápilo. Hlavně že jsme se všichni zdrávi a nadšeni z povedeného výletu vrátili do tábora. Mnoho z nás bylo vysilujícím dni unaveno a šlo si tak ihned lehnout. Ovšem na ty, které trápil večerní hlad, tak na ty čekala ještě večeře ve formě rohlíků s těmi nejlacinějšími pomazánkami, co lze v Čechách vůbec sehnat, avšak bylo je možné doplnit i ovocem nebo tatrankami. To bylo pro nedělní den však již úplně všechno a plni zážitků z nedělního dne jsme ulehli do našich spacáků.
--Kosmas
Pondělí 15.7. – Den 9
Ráno jsem byl probuzen budíčkem. Asi tak o pět minut později jsme všichni stali připraveni na rozcvičku. Petr nás, nebo alespoň mě příjemně překvapil tím, že jsme nemuseli běžet až na statek, ale jen k satelitu. Poté jsme šli na snídani ke které bylo müsli. Po snídani jsme šli uklízet po návštěvním víkendu a proběhl nástup v krojích bez krojů. Poté byla volná chvíle a poté byla svačina formou strašáků, byly banány.
Poté proběhl polední klid. Po poledňáku jsme šli s Veveřákem na bylinky. Po asi polovině programu asi půlka lidí odešla, ale já a Ríša jsme tam byli nejdéle. Když jsme se vrátili, ostatní už byli po svačině a uklízelo v pevnosti. My jsme si s Ríšou dali Termix a šli jsme pracovat na novém stolečku k pumpě. Pracovali jsme na něm až do večeře a po večeři jsme začali odjíždět na večerní hru do tábora Táborník.
Noční hra byla zábavná, ale škoda je, že oba tábor podváděly. Hra byla sbírání lightsticků mezi monstry, zahráli jsme si 5 kol. Po hře proběhla doprava do tábora. Já, Jáchym a Honzík jsme s Oceloty šli pěšky. Vrátili jsme se až v 1 ráno a dorazili jsme do tábora dokonce dřív než auta. Po návratu jsme šli spát.
--Frankie
Pátek 19.7. – Den 13
Dávno po rozbřesku mě probudily paprsky odrážející se na stěně mého stanu. Vstal jsem a po ranní hygieně jsem si uvařil kávu, abych poté uklidil jídelnu na snídani. Vzhůru v tu dobu bylo jen pár lidí a tak jsem se zarazil, když se od stožáru kolem deváté ranní začala linout árie. Kdo jiný než Papež.
Poslibový budíček byl libový a tábor se pět minut probouzel za zvuku italské opery, než árie ztichla a trubka oznámila nový den i pro ty nejtvrdší spáče. Nikomu se po náročném dnu a teplé noci ze stanu nechtělo.
Rozcvičku vedl Frankie. Já jsem však nosil snídani do čisté jídelny, aby se po ranním protažení mohli všichni pořádně najíst rohlíků s tím, co bylo ve žracu.
Patnáct minut do nástupu v krojích bylo neobvykle dlouhé a tak Kočí ještě nástup připomínal třista vteřin přes písknutím. Já jsem v mezičase objevil Pálkařův tofík ve Škebloňově mikině ze začátku tábora. Písmeno N v Morseově abecedě oznámilo vyvěšování vlajky a pokyny pro zbytek dne. Až na pár bytostí, co neumí zapínat knoflíky od košile proběhl nástup bez problémů. Tam jsem se též dozvěděl svoji dnešní povinnost kronikáře. Kontrola stanů následovala po mocném ROZCHOD a já už věděl jak dopadne. Za celý tábor měla většina ešus skoro bezchybně umytý až na pár notoriků kteří se to asi, jak to tak vypadá, nikdy nenaučí. Někteří se i smáli, když jsem jim ukazoval mastnoty a zbytky jídla na nádobí, ale byl to smích nucený a falešný - stud byl cítit ve vzduchu.
Rozmluvy u táborového kruhu byla moje dopolední povinnost, i když dobrovolná. K ní moc nepovím jelikož obsah rozmluv patří pouze vybraným. Když se pískal nástup na oběd, ještě jsme rozmlouvali a tak při příchodu do jídelny se na nás usmíval už jen kousek kuskusu s překvapivě štědrým množstvím masa. U grilu, kde jsem jedl oběd jsem se psychicky připravoval na poradu o přezdívkách, která probíhala u Stožárova přístřešku. Po několika hodinách utrpení a po několika litrech kávy vyvstaly přezdívky: Inženýr, Šaman, Arty, Limo, Sládek, Šermíř, Hamak, Sporty.
Když už jsem si myslel, že mám do táboráku volno, přišli za mnou bratři Frankie, Sporty (tehdá ještě Ríša) a Betadin s prosbou, jestli bych s nimi nešel plnit předposlední úkol výzvy Buď jako Braťka. A tak jsme vyrazili do Nových dvorů, kde na zahradě jednoho z prvních domů jako na zavolání posedával postarší pár. Ten nám na nabídku pomoci pověděl příběh o tom, jak se autem srazil s autem pošťačky kvůli větvím, jež znepřehledňovaly některé úseky silnice. Říkal, že prosekání oněch větví by bylo přínosné jak pro něj, tak pro všechny, kteří po té cestě pojedou. S chutí jsme vyrazili po silnici a nemilosrdně prosekávali všechny větve bránící ve výhledu řidičů. Nejvíce bylo asi maliníků a lísek.
Jak jsme se blížili k táboru, padl soumrak a na nás čekalo chilli con carne k večeři. Bylo vynikající. Po jeho konzumaci jsem si sbalil hamaku, vyčistil zuby a začal se připravovat na slavnostní táborák a přespání u Texarkány s dalšími bratry (toto dobrodružství je poslední úkol Braťky).
Na slavnostní táborák jsme odcházeli za hrobového ticha. Tento byl převelice dlouhý, plný netrpělivosti nebo spíš očekávání, co vše si starší připravili za program a za povídání. S posledním přiložením dřeva ohnivcem Buddhou, který oheň pravidelně mlátil, se mladší bratři odebrali na kutě. Oceloti a vedoucí ještě na devadesát minut zůstali na dojemné, skoro až magické ukončení tábora. Za svitu posledních uhlíků jsem se i já odebíral k táboru. Tak dlouho očekávaný spánek po druhé hodině ranní však ještě musel chvíli počkat. Bylo zataženo a teplota neměla k dvaceti stupním Celsia daleko - jedinečná příležitost přespat mimo tábor. Frankieho, Sportyho a Betadina dělilo od splnění Braťky už jen zažít dobrodružství. Tohle byla poslední možnost splnit výzvu na táboře, a proto jsme se vydali s celtami a hamakou k Texarkáně. Ulehávali jsme na mýtině ke spánku za rozptýleného svitu Měsíce mezi mraky plni zážitků z předešlého dne i celého tábora.
--Veveřák
Okolo jedné hodiny polední jsem já, Generál Klausner, přijel jako první na tábořiště a okamžitě jsem provedl rychlý přesun batožin do kuchyně. K oznámení svého příjezdu jsem připojil i otázku, a to, jestli se někdo alespoň blíží k táboru. Na tuto zprávu, v průběhu jedné hodiny, jsem nasbíral 3 palce nahoru a jednu nepřesnou informaci o odjezdu dodávky z Prahy. V tuto chvíli bylo jediné co mi zbývalo zevlování. A tak jsem začal. Zevloval jsem v kuchyni, na louce a v autě když zničehonic se objevilo černé auto na příjezdové cestě k tábořišti. Ze situace vyplynula jediná otázka. Kdo řídí tento (jak by řekl Škebloň) vehykl. Že by Klikař, Pálkař nebo Koumák? Ne. Byl to jistý pan Čuta, který se sháněl po Škebloňovi. Jedinou informaci kterou jsem o našem prostovlasém vedoucím měl, bylo to, že 10 minut dozadu vyjel z pražského Makra. Rád bych upozornil že v tuto chvíli se blížilo tři čtvrtě na čtyři. Toto moudro jsem ochotně předal. Pan Čuta vyjádřil dík a odebral se do svého naftostroje odkud komusi volal. Dle mého profesionálního názoru Škebloňovi. Chvíli telefonoval pak nastartoval a odfrčel kam ho vítr zanesl.
Nějakou dobu jsem vstřebával tento zážitek a pak jsem pokračoval v zevlování. To mi moc dlouho nevydrželo, protože konečně přijel někdo z vedoucích: Pálkař a Stožár. A tak začalo vykládání pochybně naložené dodávky. Tu proletěla celta, támhle proletěla tyč od stanu, ale jinak to bylo poklidné. Den pokračoval ve jménu vykládání a stavění. V pozdějších hodinách jsme se dočkali i ostatních. Za lehkého pršeníčka jsme postavili naše provizorní přístřešky. Přišel čas na večeři a mi jsme si dopřáli alobal aneb brambory, cibule, sýr, kusy masa zabalené ve stříbrné fólii, upáleny k dokonalosti. Toto jídlo nás provázelo další 2 dny. Pak už jsme jenom ulehli a nechali si zdát o šťavnatém steaku.
--Skokan
Čtvrtek 4.7. – Den -2
Ráno jsme byli probuzeni vystoupením píšťalek. Rozdělili jsme si práci a šli jsme makat. Stavěly se stany, projížděly se letáky a hlavně Karlova Koruna. Já s Klikařem jsme odstraňovali kovová elka od starých podsad. Bohužel nám 2 elka chyběla na postavení všech stanů. Celý den různě poprchávalo a naší práci to moc neprospívalo. K obědu byly brambory s alobalem.
V průběhu dne přijeli Pálkař, Sirka a návštěva z kraje pod vedením Chuana. V 8 večer už začalo tak moc pršet, že nešlo nic dělat. K večeři jsem jedl kameny.
--Písař
Pátek 5.7. – Den -1
Probudil jsem se medium rare propečený sedmými slunečními paprsky, které pražily do mého stanu tvoříce z něj prvotřídní finskou saunu.
Přede mnou byl na dnešek jen jeden velký úkol, generální nákupy, protože včera jsme navzdory plánu stihli jen ty kapitánské. Po snídani ze zbytků večeře jsme spěšně vyjeli, aby nám tábor mezitím nevyhladověl. V prvních obchodech byla nálada výborná. Položky že seznamu byly škrtány jedná za druhou a dokonce jsem si trsnul na hudbu co hrála po celém obchodě. Ovšem jak se kufry aut plnily a my začali zjišťovat, že seznam nemá jen jednu stranu ale dokonce pět, pomalu se přikradla trudomyslnost, ta prokletá nepřítelkyně práce a mí společníci začali z únavy blbnout, zatímco já na kraviny už ani neměl energii.
Poslední pokus udržet nás na nohou byla zastávka v takzvaném klatovském McDonaldu, na langoše a místní speciality, ovšem ani oběd nás na dlouho nezachránil, když jsme pak dalších sedm hodin projížděli Albert a Kaufland utrácející desítky tisíc za tuny ovoce a hektolitry mléka.
Z dumání typu: "Je výhodnější koupit to kuře za devatenáct, nebo celer za dvacet," k němuž jsme se zdrceně sesedli uprostřed jednoho hypermarketu nás vyrušila až zavírací doba, takže jsme se chtě nechtě museli rozhodnout a vyrazit zpět.
A když jsme se s velkou slávou vrátili užasli jsme, jak z hromady prken a hřebíků, které jsme tu ráno nechali vyrostl již hotový tábor a my se tak mohli odebrat do našich stanů ke spánku spravedlivých.
--Apollo
Sobota 6.7. – Den 0
Den začal písknutím píšťalky. Když jsem vylezl ze spacáku, začala snídaně a řekli jsme si, co se musí udělat. Já jsem měl za úkol uklidit nepořádek před boudou a poté jsme měli k obědu zelňačku. Za pár minut přijeli zbylí Plameňáci, po 2. hodině začali přijíždět mladší skauti. Po jejich vybalení začali odjíždět rodiče.
Náhle se začal hrát napínavý fotbal. K večeři jsme měli frankfurtskou pomazánku - byla výborná. Náhle začalo pršet, takže jsme měli táborový oheň v boudě. Náhle jsme uviděli scénku která nám řekla co je za téma letošního tábora. Poté jsme šli spát.
--Skřítek
Neděle 7.7. – Den 1
Ráno byl budíček v cca 8:30. V 8:35 byl nástup na snídani, ke které byly různé sladké buchty. Při nástupu v krojích jsme vyvěsili vlajku a potom Klikař všem zkontroloval kroje. Pak byl rozchod na kontrolu stanů. Po prohlídce stanů jsme měli chvíli volno a pak hodně dlouhou a roky přidávající přednášku KOV (bezpečnost práce s nářadím). K obědu byla čína. Pak se asi něco dělo v táboře, ale já jsem cca 6 hodin hrál fotbal. Po fotbale jsme se celí promáčení vydali na nástup a následně do boudy na čtení kronik.
V boudě nám pak nakonec oznámili, že již přesunutý táborák na dnešek se znovu přesouvá, a tak jsme trochu zklamaní a hodně unavení šli spát.
--Betadin
Ráno jsme se vzbudili. Když jsem vyšel ze stanu, v jídelně seděl Papež. Celkem jsem se ho lekl. Pak přišel Písař a řekl, že máme službu, tak jsem šel.
Tím, že byla neděle, nebyla rozcvička. K snídani byly záviny apod. Po snídani byla přednáška KOV a nástup v krojích. K obědu byla čína. O poledním klidu přijela návštěva z okresu s okresním grilem.
Po klidu bylo vysvětlování CTH. Pak jsme hráli fotbal až do večeře - k večeři byla bramboračka a následovalo hraní fotbalu až do setmění. Pak jsme měli maso z grilu - jak říkal Škebloň "pouze na ochutnání" a pak už byli jen čtení kronik a šlo se spát.
--Buddha
Pondělí 8.7. – Den 2
Ráno jsme po hlasitém zatroubení na budíček vylezli ze stanů a rozestoupili jsme se na rozcvičku. Po rozcvičce a běhu na statek a nazpátek šla má skupina pro vodu, zatímco já šel třídit věci do beden (hlavně jsem dělal kancelářské bedny). Během toho byl zapískán nástup na v krojích.
K snídani byli modré vločky. Po snídani jsme si šli zahrát fotbal, který jsme hráli až do oběda. K obědu byl "špenát knedlo uzeno." Po obědě jsem já a Oceloti vzali masky mimozemšťanů a hráli jsme hru pro mladší. Mladší měli posbírat drahokamy v lese, ale museli si dávat pozor na mimozemšťany (oceloty). Každý mimozemšťan reagoval na něco jiného. Někteří zaútočili na člověka, když viděli jeho oči, jiní zas když někdo šel moc rychle, další na zvuk. Poté jsem šel zas pracovat na bednách až do večeře.
K večeři měla být rybičková pomazánka, ale na konec byly knedlíky s vajíčkem a kečupem. Po večeři byl táborový oheň. Já jako ohnivec jsme vzal faguli (pochodeň) a šel jsem s ní k táboráku, kde si jí převzal Škebloň. (ohnivec - bratr pověřený výrobou slavnostní pochodně (fagule), nese ji zapálenou k táboráku). Po pár písních a scének k CTH jsme šli spát.
Já ale byl noční rádce, takže jsem napsal rozpis hlídek a po té jsem šel zbudit první hlídku (první hlídka začínala hodinu po půlnoci). Poté jsem zamířil do svého stanu. Ještě než jsem šel spát, tak jsem si šel psát s spolužačkou. Nakonec jsem při tom usnul.
--Inženýr
Ráno jsme se vzbudili v ne úplně dobré náladě, protože jsme poprvé museli běžet na statek. K snídani byly vločky. Po snídani šla naše skupina pro vodu. Moc se nám to nepovedlo, protože jsme se čtyřmi barely převrátili kárku asi pětkrát a tím jsme ji úplně rozbili. K obědu bylo uzené maso v knedlíkách se špenátem. Po obědě následoval klid a po klidu výroba placek. Ke svačině byly jogurty. Poté následoval fotbalový turnaj podle Buddhy. My jsme vypadli hned v prvním zápase takže jsem si moc nezahrál. Každopádně byla zábava koukat se na zápasy ostatních skupin. Po turnaji následovala večeře. K večeři byla vajíčka s knedlíkem. Až se setmělo, nadešel konečně čas na táborák, kde jsme si zazpívali a šli jsme spát. Pro mě však den nekončil protože jsem měl hlídku.
--Meďák
Úterý 9.7. – Den 3
Tento den byl speciální v tom, že mně a ostatním Plameňákům (+Appolovi) začínal už o půlnoci, a to výsadkem. Nejprve jsme čekali asi 45minut než se Appolo, náš doprovod na výsadku, vrátí z porady. Po útrpném čekání jsme konečně nasedli do Škebloňova auta se zavázanýma očima. Nikdo nevěděl kam jedeme. Po vysednutí z auta nás zavedli do pustého lesa, kde se vyskytovali údajní hadi, na které Buddha stále narážel. Na místě, kam nás zavedli jsme chvíli čekali a následně jsme si rozvázali oči a vydali se na cestu, kterou doprovázela Buddhova velmi otřesná, zaživa probouzející, srdce rdousící hudba, konkrétně indické a finské písničky. Cesta byla únavná a zhruba v půl šesté ráno jsme konečně s rozbolenými nohami došli do tábora, kde nás Papež vřele přivítal s pozdravem "Běžte si lehnout." Dal jsem na Papežovu radu a šel jsem si lehnout, ale ne na dlouho. Po zhruba třech hodinách mě vzbudilo rozžhavené slunce, které mi nedalo spát a šel jsem na snídani. Následně probíhal program, jako obvykle a to přesně podle denního rozkazu z minulého dne :). Probíhal nástup v krojích, hraní CTH a sport. Poté byl lahodný oběd v podobě těstovin s dvěma různými omáčkami. Hned po poledním klidu jsem se byl já, Plameňáci a Oceloti připravovat na taktický průzkum okolí, konkrétně jako přepadávající. Hned po extrémních přepadech jsme dostali zasloužený pětiminutový odpočinek, po kterém hned následovala večeře, která měla být už minulý den. Na konec se svěsila státní vlajka a šli jsme zalehnout do pohodlného spacáku.
--Míček
Pro některé začal den o trochu dřív jelikož Plameňáci vyrazili s očima v pozoru na výsadek. Jediný kdo je zaregistroval je ranní ptáče Papež, který je s radostí přivítal do tábora. Plameňáci poté si ulehli k zaslouženému odpočinku. Cca v sedm hodin mě sice nevzbudil budíček ale nějaká kreatura, která si myslela že je dobrý nápad vzít motorovou pilu a začít kácet les, snažil jsem se to ještě nějak zaspat ale neúspěšně. Poté proběhl 10 vteřinový koncert na trumpetu od Papeže který měl signalizovat nástup na rozcvičku. Veveřák jí chtěl (neúspěšně podotýkám) prošvihnout. Po rozcvičce proběhl mix lemplování a snídaně dokud mě nezavolal Stožár, aby mu moje skupina a já pomohla jet pro vodu. Při této činnosti mi Stožár představoval svoje velmi podprůměrné názory na videohry.
Když jsem se vrátil, zjistil jsem, že se vytvořila opatření proti Tyrolské epidemii, což znamenalo že se do Tyrolska bohužel nepojede, také to znamená že jakožto velmi důvěryhodní dospělí, na které se dá rozhodně spolehnout, se muselo mýt nádobí jenom mezi staršími. Dopoledne jsem se tomu úspěšně vyhýbal samozřejmě. Poté proběhl oběd ke kterému byly výborně připravené výborně těstoviny s výborně připravenými ne jednou, ale dvěma výbornými omáčkami. Poté děcka dělala děcké aktivity a my, Oceloti, myli nádobí, což bez drátěnek šlo ztěžka ale, moje prsty jsou dokonce lepší než nějaký kus kovu specificky dělaný na to, aby se s ním mylo nádobí. Po hotovém nádobí byla možnost si vybrat barvu houbičky na nádobí, což bylo součástí proti Tyrolské epidemii. Až byla hotová práce tak proběhla lehká prokrastinace, ta byla přerušena povoláním dřeva s Ashem, byla to perfektní aktivita na vybití frustrace. Mlátit do dřeva kladivem je fakt úžasné 10/10 doporučuji. Řekl bych, že náhle poté přišla večeře, což ano přišla ale já nepřišel na ní jelikož jsem zrovna měl lobotomii. Jakožto náhradní večeře jsem dostal ne jeden ale dva rohlíky. Po večeři jsem sloužil jako nalévač vody na umytí zubů a poté jsem šel spát jako zbytek tábora.
--Kuchtík
Středa 10.7. – Den 4
Vstal jsem ráno a skoro jako každé ráno jsem se podíval na hodiny, naše skupina Bazar jela dnes pro vodu a v noci jsme měli hlídky. Pak jsme jeli do kopce na statek, dojeli jsme na asfaltovou cestou a potom jsem to tahal já až na statek, na statku kluci vypláchli barely a já jsem hlídal kárku a když jsme odjížděli, tak jsem si myslel, že vézt to bude lehké, ale pak se na mě rozjela a vrazila do mě plná těch naplněných 6 barelů a pak jsem si řekl, že už nikdy nebudu vézt kárku plnou plných barelů.
Ke snídani bylo mysli s müsli, pak bylo křtění stanů. Náš stan dostal jméno Svalnatý prasák. Pak Betadin a ostatní vyprovokovali kapitána Oreo a pak začala první vodní válka. Když válka skončila byl oběd, k obědu kuskus s kusy zvířat a rostlin a k večeři byla antivampíří polévka.
--Raphael
Čtvrtek 11.7. – Den 5
5. táborový den začal pro Oceloty dříve jak pro ostatní, protože jsme měli výsadek. Vedoucí nás naložili do aut a jeli jsme poslepu na místo výsadku, čímž byla zřícenina poblíž Plánice. Hned ze začátku jsme se vydali správným směrem a než jsme se nadáli, byli jsme v Plánici, odkud cestu známe jako svoje boty. Neváhali jsme a hned jsme se vydali na cestu, která byla náročná nejen časově, ale i psychicky. Proto po navrácení do tábora jsem se šel uvelebit k táborovému kruhu. Poté co jsem usnul tak mě neměly šanci probudit ani deště, které přišly. Schovaný pod celtou jsem spal až do tří hodin, poté jsem se s Ashem a Kosmasem na Texarkánu, kde jsme bojovali s dětmi. Nakonec jsme se šli se osprchovat do Číhaně a šli spát.
--Arty
Pátek 12.7. – Den 6
Ráno jsem vstal z pohodlného spacáku a jako každý den Papež zatroubil nástup na rozcvičku. Dali jsme si rozcvičku a pak jsme běželi na statek a zpátky. Jelikož jsem měl volno, tak jsem hrál fotbal. Potom byl nástup na oběd. K obědu bylo prasátko Pepina a hlízy. Po obědě jsme zase hráli fotbal, potom byla večeře a pak jsme šli spát.
--Limo
Páteční ráno nás probudilo počasím jako stvořeným pro náš krátký pochod s Plameňáky v rámci Braťkovy výzvy. Naším cílem byla obec Mochtín, do které jsme se, posilněni snídaní, dostali asi za 2 hodiny. Cestu jsme si krátili povídáním, zpíváním a poslechem hudby. Náš hlavní úkol jsme nesplnili - nenašli jsme nikoho, komu bychom mohli nabídnout pomoc. Snažili jsme se někoho najít i v Číhani, kam jsme se z Mochtína přemístili autobusem, nicméně i tam jsme nepochodili. Povedlo se nám ale na minutu přesně splnit přání vedoucích, aby náš výlet trval do oběda.
Odpoledne jsme se pustili do přípravy návštěvního dne, pracovali na pevnostech a hráli večerní hru pod vedením Jitky. Poté jsme se, znaveni ale natěšeni na rodiče, odebrali do říše snů.
--Impuls
Sobota 13.7. – Den 7
Den začal tím, že Papež jako obvykle zapískal nástup. Potom byla rozcvička pod vedením Bráchy. Hned potom byla bitva proti byrokratům a v posledních minutách se Buddhovi podařilo osvobodit kapitána Oriona a generála a potom zanedlouho přijeli první rodiče, které jsme přivítali pokřikem. Náš tým nacvičoval scénku k táboráku. Když jsme nacvičili scénku, tak se svolal nástup na začátek olympiády. My jsme měli hod oštěpem. Pak byla hra pro rodiče i děti. Potom, když už se stmívalo, tak jsme šli k táborovému kruhu, kde se zpívalo, hrály se scénky a najednou začalo pršet a tak jsme se museli přesunout k virtuálnímu táboráku (už druhému) kde se dělo to stejné.
--Hamak
Den jsme začali budíčkem, poté byla rozcvička a běh na statek. K snídani byly švédské tyče z písemky a poté jsme šli připravovat táborovou olympiádu a scénky. Ke svačině byly zelené kousky. Po svačině jsme šli dál pracovat (cca 1h). Po té odpracované jedné hodině začali přijíždět rodiče. Dávali jsme si asi každou hodinu pokřik na počest rodičů. Když už přijeli všichni rodiče tak jsme si dali ještě jeden pokřik. Poté se již spustila táborová olympiáda, která trvala cca 2 hodiny (k obědu byly grilované věci, i k večeři).
Nakonec byl nástup na odchod k táborovému kruhu (Škebloň dodal: "Možná bude TROCHU pršet." U táborového kruhu jsme si stihli zazpívat 2 písničky a po 2 písničkách se hrozně rozpršelo. Virtuální táborák dále probíhal v jídelně, zahráli jsme scénky a šli jsme spát.
--Šermíř
Neděle 14.7. – Den 8
K snídani byly buchty. Pak jsme jeli do Klatov. Potom jsme zazpívali paní Tesařové. Pak jsem šel pro kebab, pak k muzeu a na věž. Pak jsme se svezli vlakem a pak spát.
--Šaman
Ačkoliv jsme předchozího dne ulehávali do spacáků zmáčení od deště a s myšlenkou, že nám kvůli nepřízni počasí ve formě obrovské průtrže vody z mračen nevyšel slavnostní táborový oheň, tak nás nedělního rána vzbudily zářivé sluneční paprsky procházející skrz stanovou plachtu a jasně modrá obloha. Po sobotním dešti ani vidu, ani slechu a krásně vymetené nebe nám slibovalo horký letní den. Jak už ostatně dlouhá léta bývá zvykem, v neděli jsme si oproti předchozím dnům přispali a rozcvička dle tradičně proběhla jen krátká, beze běhu na statek. Vzápětí po rozcvičce jsme vyslyšeli přání našich žaludků a vyrazili jsme na snídani. Z hlediska táborové kuchyně se jedná o vůbec nejlevnější jídlo, jelikož se jedná o vynikající koláče, buchty a jiné pečivo, které nám na tábor přivezli naši rodiče.
Po snídani tradičně nadcházelo slavnostní vyvěšování státní vlajky a další nezbytné povinnosti, které k ránu patří. Loučíce se s rodiči jsme se následně připravovali na výlet do Klatov, kam každoročně vyrážíme na pouť a za kulturním obohacením našich hlav. Do Klatov jsme se dopravovali různě, naši katoličtí bratři jeli do Klatov autem, aby byli schopni stihnout bohoslužbu. Byl-li člověk v zdravotní indispozici či se mu v autobuse dělalo špatně, měl tu možnost se svézt Škebloňboltem. Všichni ostatní, mne nevyjímaje, jsme vyrazili na autobusovou zastávku a s pomocí autobusu jsme se rázem ocitli u nádraží v Klatovech. Odtud to bylo k paní Tesařové jen pár kroků. Pak zbývalo jen posečkat na bratry jedoucí autem a okolo dvanácté hodiny se sídlištěm rozezněl náš oddílový pokřik se čtyřmi písničkami pro paní Tesařovou, konkrétně Tvadadá, Táborová pohoda, Slavíci z Madridu a Žebráckej bál. S paní Tesařovou jsme se pokřikem rozloučili, a protože hodinové ručičky svůj běh nezastavily, tak většině z nás pomalu začalo kručet v břiše, především pak Míčkovi a Uroborovi, kteří ve dvanáct ukončili svoji zkoušku hladovění. Kdo chtěl, vyzvedl si pití a potraviny z auta, načež se různorodé skupinky rozešly po klatovském centru. Někdo si prohlédl centrum, jiný si koupil kebab a ti zbylí jen tak odpočívali. Poté následoval společný program, ze všeho nejdříve jsme vystoupali na věž radnice, z jejíhož vrcholu se rozevírá úchvatný pohled na Klatovy a okolí. Nebyla to ovšem jediná významná budova, již jsme navštívili.
Prostor v našem programu si našlo i Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše, kde bylo možné vidět exponáty týkající se jednak východoasijské kultury, tak předměty z historie Klatovska. Bohužel muzeum zavíralo již v pět hodin, nebylo tak v našich silách si muzeum prohlédnout tak, jak bychom si byli bývali přáli. I přese všechna pesimistická očekávání některých vlčat a skautů jsme se závěrem shodli, že návštěva muzea nás mile překvapila a byli jsme nadmíru spokojeni. Ihned poté jsme se prošli poutí a kdo chtěl, ten si koupil, co se mu líbilo. Zde Škebloň statečně odolával naléhání pár vlčat, která chtěla jít na ty nejnebezpečnější atrakce. Jenže se již pomalu nachýlil čas našeho odjezdu z Klatov, proto jsme se vydali k Tescu na točenou zmrzlinu přímo z čerstvého ovoce. Žel, stánek v tu dobu měl již půl hodinu zavřeno. Inu, stihnout se nedá všechno. Ochuzeni o potěšení ze zmrzliny jsme se vydali na vlak, jenž nás přiblížil k táboru. Vystoupili jsme v Kolinci a odtud jsme se za oranžových barev západu slunce rychlým tempem vydali do tábora. Obilné klasy v okolí Kolince ozářené stále více a více oslabujícím sluncem se rychle proměnily za Lukovištěm v tmavý les a nakonec jsme konečně z obzoru zřeli náš tábor. V tu dobu byl celý tábor zahalen pod rouškou tmy, však již bylo také po desáté hodině večerní, ale to nás v ten moment netrápilo. Hlavně že jsme se všichni zdrávi a nadšeni z povedeného výletu vrátili do tábora. Mnoho z nás bylo vysilujícím dni unaveno a šlo si tak ihned lehnout. Ovšem na ty, které trápil večerní hlad, tak na ty čekala ještě večeře ve formě rohlíků s těmi nejlacinějšími pomazánkami, co lze v Čechách vůbec sehnat, avšak bylo je možné doplnit i ovocem nebo tatrankami. To bylo pro nedělní den však již úplně všechno a plni zážitků z nedělního dne jsme ulehli do našich spacáků.
--Kosmas
Pondělí 15.7. – Den 9
Ráno jsem byl probuzen budíčkem. Asi tak o pět minut později jsme všichni stali připraveni na rozcvičku. Petr nás, nebo alespoň mě příjemně překvapil tím, že jsme nemuseli běžet až na statek, ale jen k satelitu. Poté jsme šli na snídani ke které bylo müsli. Po snídani jsme šli uklízet po návštěvním víkendu a proběhl nástup v krojích bez krojů. Poté byla volná chvíle a poté byla svačina formou strašáků, byly banány.
Poté proběhl polední klid. Po poledňáku jsme šli s Veveřákem na bylinky. Po asi polovině programu asi půlka lidí odešla, ale já a Ríša jsme tam byli nejdéle. Když jsme se vrátili, ostatní už byli po svačině a uklízelo v pevnosti. My jsme si s Ríšou dali Termix a šli jsme pracovat na novém stolečku k pumpě. Pracovali jsme na něm až do večeře a po večeři jsme začali odjíždět na večerní hru do tábora Táborník.
Noční hra byla zábavná, ale škoda je, že oba tábor podváděly. Hra byla sbírání lightsticků mezi monstry, zahráli jsme si 5 kol. Po hře proběhla doprava do tábora. Já, Jáchym a Honzík jsme s Oceloty šli pěšky. Vrátili jsme se až v 1 ráno a dorazili jsme do tábora dokonce dřív než auta. Po návratu jsme šli spát.
--Frankie
Pátek 19.7. – Den 13
Dávno po rozbřesku mě probudily paprsky odrážející se na stěně mého stanu. Vstal jsem a po ranní hygieně jsem si uvařil kávu, abych poté uklidil jídelnu na snídani. Vzhůru v tu dobu bylo jen pár lidí a tak jsem se zarazil, když se od stožáru kolem deváté ranní začala linout árie. Kdo jiný než Papež.
Poslibový budíček byl libový a tábor se pět minut probouzel za zvuku italské opery, než árie ztichla a trubka oznámila nový den i pro ty nejtvrdší spáče. Nikomu se po náročném dnu a teplé noci ze stanu nechtělo.
Rozcvičku vedl Frankie. Já jsem však nosil snídani do čisté jídelny, aby se po ranním protažení mohli všichni pořádně najíst rohlíků s tím, co bylo ve žracu.
Patnáct minut do nástupu v krojích bylo neobvykle dlouhé a tak Kočí ještě nástup připomínal třista vteřin přes písknutím. Já jsem v mezičase objevil Pálkařův tofík ve Škebloňově mikině ze začátku tábora. Písmeno N v Morseově abecedě oznámilo vyvěšování vlajky a pokyny pro zbytek dne. Až na pár bytostí, co neumí zapínat knoflíky od košile proběhl nástup bez problémů. Tam jsem se též dozvěděl svoji dnešní povinnost kronikáře. Kontrola stanů následovala po mocném ROZCHOD a já už věděl jak dopadne. Za celý tábor měla většina ešus skoro bezchybně umytý až na pár notoriků kteří se to asi, jak to tak vypadá, nikdy nenaučí. Někteří se i smáli, když jsem jim ukazoval mastnoty a zbytky jídla na nádobí, ale byl to smích nucený a falešný - stud byl cítit ve vzduchu.
Rozmluvy u táborového kruhu byla moje dopolední povinnost, i když dobrovolná. K ní moc nepovím jelikož obsah rozmluv patří pouze vybraným. Když se pískal nástup na oběd, ještě jsme rozmlouvali a tak při příchodu do jídelny se na nás usmíval už jen kousek kuskusu s překvapivě štědrým množstvím masa. U grilu, kde jsem jedl oběd jsem se psychicky připravoval na poradu o přezdívkách, která probíhala u Stožárova přístřešku. Po několika hodinách utrpení a po několika litrech kávy vyvstaly přezdívky: Inženýr, Šaman, Arty, Limo, Sládek, Šermíř, Hamak, Sporty.
Když už jsem si myslel, že mám do táboráku volno, přišli za mnou bratři Frankie, Sporty (tehdá ještě Ríša) a Betadin s prosbou, jestli bych s nimi nešel plnit předposlední úkol výzvy Buď jako Braťka. A tak jsme vyrazili do Nových dvorů, kde na zahradě jednoho z prvních domů jako na zavolání posedával postarší pár. Ten nám na nabídku pomoci pověděl příběh o tom, jak se autem srazil s autem pošťačky kvůli větvím, jež znepřehledňovaly některé úseky silnice. Říkal, že prosekání oněch větví by bylo přínosné jak pro něj, tak pro všechny, kteří po té cestě pojedou. S chutí jsme vyrazili po silnici a nemilosrdně prosekávali všechny větve bránící ve výhledu řidičů. Nejvíce bylo asi maliníků a lísek.
Jak jsme se blížili k táboru, padl soumrak a na nás čekalo chilli con carne k večeři. Bylo vynikající. Po jeho konzumaci jsem si sbalil hamaku, vyčistil zuby a začal se připravovat na slavnostní táborák a přespání u Texarkány s dalšími bratry (toto dobrodružství je poslední úkol Braťky).
Na slavnostní táborák jsme odcházeli za hrobového ticha. Tento byl převelice dlouhý, plný netrpělivosti nebo spíš očekávání, co vše si starší připravili za program a za povídání. S posledním přiložením dřeva ohnivcem Buddhou, který oheň pravidelně mlátil, se mladší bratři odebrali na kutě. Oceloti a vedoucí ještě na devadesát minut zůstali na dojemné, skoro až magické ukončení tábora. Za svitu posledních uhlíků jsem se i já odebíral k táboru. Tak dlouho očekávaný spánek po druhé hodině ranní však ještě musel chvíli počkat. Bylo zataženo a teplota neměla k dvaceti stupním Celsia daleko - jedinečná příležitost přespat mimo tábor. Frankieho, Sportyho a Betadina dělilo od splnění Braťky už jen zažít dobrodružství. Tohle byla poslední možnost splnit výzvu na táboře, a proto jsme se vydali s celtami a hamakou k Texarkáně. Ulehávali jsme na mýtině ke spánku za rozptýleného svitu Měsíce mezi mraky plni zážitků z předešlého dne i celého tábora.
--Veveřák
neděle 5. listopadu 2023
Výprava Ústí n. Orlicí 2023
Výprava Ústí n. Orlicí, 26. - 29. 10. 2023
Na výpravu do Ústí n. Orlicí jsme se vydali netradičně už ve čtvrtek. Po dvouhodinové cestě vlakem jsme se dostali na základnu 2. dívčího oddílu Ústí n. Orlicí. Večer mladší strávili hraním deskovek a starší přípravou programu a výletu na další dny výpravy.
V pátek ráno nás probudilo deštivé počasí. Po výborných párcích jsme vyrazili na plánovanou prohlídku místního Městského muzea v Hernychově vile. Jelikož je Ústí historicky známé pro tkalcovství, nemohla být výstava o ničem jiném než látkách, tkalcovských stavech a splétání nití/lan. V muzeu jsme nakonec strávili dopoledne i kus odpoledne, jen jsme si mezitím zašli na výborný oběd na základnu (bylo kung-pao). Z muzea si odášíme námi vyrobené koberečky a několik spletených lan. Vzhledem k převládajícímu deštivému počasí byl večer zvolen spíše klidový program sestávající se z filmu, deskovek a oblíbené oddílové hry Zombie (indoor hra ve tmě, taková vylepšená schovávaná). Oceloti a vedoucí se pak věnovali debatě o rozdílu mezi pravdou a Pravdou.
Na sobotní sváteční den byl připraven delší výlet. Posilněni karamelovým müsli s mlékem jsme vyrazili vlakem do České Třebové. Čekala nás 12 km cesta, kdy jsme postupně navštívili rozhlednu a pravěkou vesničku. Šli jsme téměř celý den nádhernou podzimní krajinou. Během celého výletu nám dělala společnost klíšťata (kolíčková hra). Odpoledne jsme se vyčerpání a trochu mokří dorazili do Dlouhé Třebové na zpáteční vlak do Ústí. Večer byl opět klidový (deskovky, film pro Oceloty a Zombie).
Jelikož nám bazén časově nevyšel v sobotu, zahájili jsme poslední den výpravy právě koupáním. Smyli jsme tak ze sebe veškerou špínu z výletů a hodili se do pohody. Následovala ještě slibovaná hra po okolí - dva mafiánské gangy (Kolovratníci a Tkalcové) se přetahovaly o budovy tkalcoven a tím pádem i o moc v regionu. Hra se trochu prodloužila, takže jsme pak v rychlosti snědli oběd, sbalili si věci a šli na vlak. Pak už následoval jen přesun do Prahy přeplněným rychlíkem (naštěstí jsme měli místenky) a návrat k rodičům domů.
Na začátku mě mrzelo, že nás jede docela málo, ale postupně se ukázalo, že to vůbec nevadí a že se zábava (i přes horší počasí) najde vždy. Celkově výpravu hodnotím jako vydařenou a věřím, že ostatním se také líbila :)
-Impuls
Na výpravu do Ústí n. Orlicí jsme se vydali netradičně už ve čtvrtek. Po dvouhodinové cestě vlakem jsme se dostali na základnu 2. dívčího oddílu Ústí n. Orlicí. Večer mladší strávili hraním deskovek a starší přípravou programu a výletu na další dny výpravy.
-Impuls
středa 19. července 2023
Tábor 2023 - Steampunk
Středa 12.7. – Den -3
Ráno se balily věci na tábor. Jako první na tábor dorazil Veveřák a to chvíli před 13:00. Později dorazili i další vedoucí a Oceloti, postavily se stany a Brácha s Lovcem a Afrem postavili i několik podstav. K večeři byla polévka a rohlíky se sýry a pomazánkami, které se z legálních důvodů nemůžou nazývat "paštika". V noci se pak plánovaly nákupy a pomalu se šlo spát.
--Písař
Čtvrtek 13.7. – Den -2
Ráno se po noční zábavě a čekání na příjezd Koumáka vstávalo pomalu. Ke snídani byly rohlíky a čaj z posledních zbytků vody, co byly v táboře - barely na vodu ještě nebyly umyté a tak jediná voda co jsme měli byla z PET lahví. Postupně se všichni po první noci klubali ze spacáků. Když jsme se sešli, tak jsme si rozvrhli práci na celý den a zjistili jsme, že jsme minulý den odvedli velký kus práce. Ještě však nebylo hotovo.
Já jsem s Ocelotama domontovával stany a vedoucí dělali složitější práce jako oprava střechy nebo třeba úklid boudy. Stožár postavil přehradu, takže byla zajištěna voda na mytí. Takhle jsme pracovali až do odpoledne, kdy proběhl pikantní oběd ve formě polévky s chlebem. Po obědě jsme se už pomalu začali stěhovat z kuchyně do stanů. Také Škebloň s Pálkařem přivezli pitnou vodu. To nejhorší už bylo za námi a tak všichni byli v dobré náladě. Přijela nás navštívit Lucka na koni. Moc dlouho se však nezdržela. Následně jsme pod vedením Klikaře, Stožára, Kočího a Koumáka přemisťovali technický stan. V průběhu odpoledne přijely nové latry. Vystřídají ty staré, co už toho zažily hodně. Jak dlouho nám asi vydrží?
Když se slunce schovalo za stromy, začali Rybák s Apollem hrát na kytaru. S ubývajícím světlem utichal i tábor až nakonec šli všichni na kutě.
--Veveřák
Pátek 14.7. – Den -1
Ráno začalo pomalu a lenivě, ovšem po ranní poradě a rozdělení práce, většinou té, jenž se v předchozích dvou dnech nestihla, začal tábor znovu efektivně růst. Posud veškerou stravou zůstával mohutný kotel polévky a spousta tatranek. Pro touhu po větší pestrosti bylo do Klatov vysláno nákupní komando, jenž si ovšem neopomělo vzít klíče ke statku, kde zůstalo uzamčeno maso na večeři. A tak plynový kahan, u nějž se nejprve měnila bomba, vzplanul až poté co zavřel poslední obchod a poslední sluneční paprsky dávno zmizely za obzorem. A hovor v táboře utichl mnohem, mnohem později.
--Apollo
Sobota 15.7. – Den 0
Ráno se všichni co už byli na táboře dříve probudili později, než je standartní táborový budíček. A to v 9 hodin (ráno). Všichni, až na některé "paříče", kteří udržovali diplomatické vztahy na Big Beatu v Čiháni. Ti se probudili až o hodinu později.
Ke snídani jsme měli vynikajicí vajíčka. Ovšem času nebylo nazbyt, takže jsme se co nevidět pustili do zbývající práce.
Konečně se dokončila práce na zbylých latrínách a kromě toho se postavil i táborový kruh atd. Kolem oběda už začali přijíždět zbylí táborníci, kteří se určitě s chutí pustili do práce na faguli. Aby jste si nemysleli, že horlivě pracující starší ono poledne hladověli, tak byla chutiuspokojující bramborová kaše s kousky masa.
Práce na faguli a jiné samozřejmě důležité věci přetrvaly až do setmění.
Poté co se setmělo, se vyrazilo na slavnostní zahajující táborák, kde jsme si hezky zazpívali a představili si příběh celotáborové hry.
--Ash
Neděle 16.7. – Den 1
Ráno k snídani byly tři druhy buchet a rohlíky. Pak se věřící část tábora vrátila z kostela. Následoval nástup v krojích. Pak byl oběd, poledňák a příprava na taktický průzkum okolí. Poslední program dne pak spočíval ve stavění radnic.
--Vojta
-----------------------------
Tento den byl první den kdy se testovala nová koncepce budíčku (budíček a nástup až za 10 minut) odezva byla hodně pozitivní. Na prvním vyvěšování státní vlajky jsme si popsali jak to má vypadat a po nástupu se losovaly kroniky na celý tábor. Po instruktáži stavění stanu a delší pauze byl na pořadu dne taktický přesun po okolí. Na pozadí těchto programu probíhala práce na pevnosti. A večer se nejvyšší rada Zemjekoule vydala hodnotit postavené radnice starostů 5 mjest.
--Rybák
Pondělí 17.7. – Den 2
Ráno nás vzbudil budíček. O 10 min. později jsme šli na nástup. Poté jsme běželi na statek a zpět. Následoval nástup v krojích a poté řezání koleček (pozn.: kolečka, též placky se používají pro pojmenování stanů). Po obědě byl polední klid. Během posledního klidu jsme našli kravičku (gumová hračka). Poté následovalo vysvětlení CTH a svačina. Večer jsme si hráli s Nerfkami na náměstí a poprvé nás navštívili moroví doktoři.
--Frankie
-----------------------------
Po probuzení jsem nastoupil do kuchyně a začal jsem se zbytkem své skupiny vařit hmotu nazývanou žabí zlo. Tato lahodná snídaně skončila jako malta na stavbu nové boudy aneb hutný a pevný tak, že jsme v tom málem zlomili vařečku.
Následně jsme byli zavoláni Pálkařem na vodu. Cesta nahoru byla klidná, ale na cestě dolů se vše začalo hroutit, napřed jsme zjistili že se nám do kárky nevejde jeden plný barel, ten jsme tam nakonec jakžtakž nabouchali (alespoň z půlky). Když už jsme se konečně rozjeli, všimli jsme si že naše kárka ztrácí duši v levém kole, ta nám později vypadla. Nakonec jsme se dostali do tábora přesně na svačinu při které nám starosta Nautilus představil nový vynález: water dispenser technikus, přístroj, který nám naleje sklenici vody po zmáčknutí tlačítka.
O hodinu později jsme si vychutnali těstoviny s variací omáček. Při jezení jsme si povšimli podivných osob. Moroví doktoři nás začal proklínat a ti, co jim neutekli, skončili s kletbou, například se z nich stala želva. Mezi obědem a večeří proběhlo losování jmen stanů s pomocí speciálního stroje. K večeři jsme si pošmakovali na krupicové kaši a já jsem se staršíma odešel na výsadek.
--Skokan
Úterý 18.7. – Den 3
Dnes se starší část z nás (Oceloti) vydali na noční výsadek. Po návratu do tábora okolo 8 hodiny ráno si většina přenesla spacáky a karimatky k táborovému kruhu, kde jsme se snažili dospat spánkový deficit způsobený nočním pochodem. Ostatní během dne stihli poprvé vyzkoušet střelnici a nově postavenou pevnost. Dále už se jen uskutečnily tahy CTH, čtení kronik a Profesorových povídek a potom už byla jen večerka.
--Lovec
-----------------------------
Tento den jsem měl hlídku. Na konci hlídky mi nešlo vzbudit Impulse.
K snídani byly rohlíky s marmeládou. Snědl jsem alespoň 5 rohlíků. Po snídani Škebloň kontroloval pořádek ve stanech. Poté jsme šli do pevnosti, abychom ji uklidili. Potom jsme šli hrát nerf bitvy. Když jsme je dokončili, tak jsme si šli dát oběd. Po obědě byl polední klid. Během poledňáku jsem většinu času hrál fotbal. Když poledňák skončil, byla svačina. Po svačině jsme stříleli z různých zbraní, např. ze vzduchovky. Nejlépe mi šlo střílet z luku. Následoval další fotbal a večeře.
Hnedka po večeři přišli moroví doktoři. Měl jsem velké štěstí, že mě ani jeden nechytil. Večer jsem neviděl bratra Míčka, protože šel spát pod širák a já jsem potom šel spát taky.
--Richard
Středa 19.7. – Den 4
Po strastiplné noci jsme se vzbudili na rozcvičku. K snídani bylo müsli s mlékem. Po snídani byly questy k CTH. K obědu byly fazole. Po poledňáku byly questy, svačina ve formě strašáků a střelnice. Pak byla večeře a šlo se spát.
--Budha
-----------------------------
Tato kronika začíná trochu neobvykle, ve 3 hodiny ráno se budím na poplach a vylézám ze stanu. Hlidku měl Budha, říkal, že viděl světlo na obzoru a slyšel čvachtání za boudou. Společně s Budhou, Meďákem, Skokanem a Sirkou jsme šli zkontrolovat potok a zbytek tábora. Po zajištění tábora jsem si šel lehnout, ale než jsem usnul, byl vyhlášen druhý poplach. Hlídali Budha a Meďák, tentokrát říkali, že viděli hlavu u potoka. Klikař, který se vzbudil společně s dalšími, šel zkontrolovat se svou silnou baterkou širší okruh tabora. Po kontrole tábora jsme vzbudili rádce nočních hlídek (Impulse). Impuls zavelel zdvojit hlidky, takze jsme společně se Skokanem zůstali vzhůru, zatímco ostatní zúčastnění poplachu šli spát. Před koncem naší hlidky jsme zkontrolovali táborový kruh a pevnost, jestli jsou všichni v pohodě a konečně spát.
Rano se normálně budím na rozcvičku a snídanii (k snídani bylo müsli). Po zdlouhavém nástupu v krojích, kde se řešily hlidky, následovaly CTH questy. Já se svým týmem jsme museli přivést ke spravedlnosti 3 extravanigisty. Po úspěšném splnění questu byl oběd. K obědu byly fazole s masem.
Po obědě byl další CTH tah a představení vylepšené mapy. Nová mapa nám umožnila za ozubená kola vylepšit šťávovač neboli hodně složitě pojmenovaný přístroj „water dispenser mechana construct.“ Nově jsme si mohli dát dvě různé stavy a vodu. Mapa nám umožní i další vylepšení, třeba na chronometr nebo mapu samotnou, ale nemáme další kola. Kola se někdy objeví na mapě a my je musíme najít – buď připraven je najít. Následovala střelnice pro dvě skupiny a zbytek sportoval nebo dělal něco jiného. Potom byl puding k večeři. Po večeři už jen čtení kronik, zuby a spát.
--Lišák
Čtvrtek 20.7. - Den 5
Čtvrteční ráno začalo klasicky rozcvičkou. Poté jsme se posilnili mozkem z Negralu a započalo křtění stanů. Pan prezident Zemjekoule a ostatní starostové nás pokřtili a my pak běželi vyzkoušet své střelecké výkony. Byli jsme pak dost vyčerpaní, ale naštěstí nám Profesor připravil rýži s kusy kuřat které nám doplnili energii a my vyrazili na samoobslužné výlety. Já jako starosta města Bronz jsem vypral pro svůj tým úkol “Drby staré vrby„. Za úkol jsme měli vyrazit do velmi známé vesnice Číháně a tam vyzpovídat postarší domorodce a zjistit historii této vesnice. Ze začátku jsme nemohli nikoho najít ale po dvou hodinách jsme narazili na místního dobrovolného hasiče, který nám rád pomohl. Po návratu do tábora jsme do sebe narvali vymáchaná kuřata s vodou od Mokrýla a šli jsme spát.😴😴😴
--Prapor 🚩
Pátek 21.7. - Den 6
Na pátek bylo naplánované koupaliště, nicméně jak se to tak občas stává, plány nám trochu zmokly... Dopoledne jsme stihli několik kol RPG hry, většina včetně mě si ale především užívala odpočinku. Po výtečných smažených sýrech bylo rozhodnuto o rozdělení dětí na ty, co chtějí i přes zhoršené počasí jít na koupaliště a na ty, kteří se "jen" jeli umýt do sprch v areálu kolinecké základní školy.
Vlastně se utvořila ještě jedna skupinka - hrstka Ocelotů, která už byla umytá a nechtěla na koupaliště. Bylo nás pět: Rybák, Lišák, Skokan, Veveřák a já. Celé odpoledne jsme v přátelské atmosféře diskutovali o různorodých tématech, zatímco nás vrchní barman Veveřák zásoboval kvalitními nealkoholickými koktejly (ty nám chutnaly) a Skokan živými žábami (ne, ty jsme fakt nejedli). Během večera se postupně dostavili svěží návštěvníci sprch. Od teplých spacáků nás pak už dělila rychlá večeře a krátké čtení kronik - kvůli nadcházejícímu návštěvnímu dni jsme šli dříve spát.
Přestože bylo celý den pod mrakem a poprchávalo, na naší náladě se to vůbec nepodepsalo. Naopak, mám pocit, že jsme právě zažili jeden z nejlepších táborových dnů.
--Impuls
Sobota 22.7. - Den 7
Normálně bych tuhle kroniku začal vstáváním na rozcvičku, ale pro mě ten den začal speciálně - vzbudil jsem se uprostřed lesa, sám, schovaný před lidmi a to z jediného důvodu: plnil jsem 3. orlí pero - 24 hod. nebýt nikým zpozorován. V 6 hodin se mi ho povedlo splnit a vydal jsem se zpátky do tábora. Cca. v 9 hodin se vstavalo na rozcvičku. Ke všemu byl den návštěv. Přijelo mnoho rodičů a příbuzných. Každá skupina si musela vymyslet stanoviště pro pobavení návštěvníků a scénku k slavnostnímu táboráku. Návštěvě se také představil Mechana water "dispenser construct" z důvodu dodávání tekutin. Při slavnostním táboráku Impuls dostal odznáček březového lístku. Také při něm se odehráli už zmíněné scénky. Po odehrání scének jsme ukončili skautskou večerku a šli jsme spát.
--Petr
Neděle 23.7. - Den 8
Ráno jsem vstal do ještě celkem plného tábora - předchozího den totiž přijelo mnoho rodičů a někteří zde přespali. Po nedělní, klidnější rozcvičce byly chutné buchty od rodičů a prarodičů.
Když se dojedlo, následoval typický nástup v krojích, na kterém se také dohodlo, co se bude dít a kdo pojede do kostela. Po mši se všichni sešli u domova důchodců, abychom zazpívali naše táborové písničky paní Tesařové, majitelce naší louky. Nemohl chybět také klatovský kebab nebo jak říká Škebloň “zmrzlina z živého ovoce.”
Oceloti šli ten den na puťák do kempu, ale já jsem se vrátil s menšími do tábora. K večeři měly být leviňáky, ale nestihly se, takže byly rohlíky s pomazánkou. Po večeři se sundala vlajka a šlo se spát. :)
--Foton
Pondělí 24.7. - Den 9
K snídani byly záviny s ořechy a mákem. Pak se začaly dělat chronometry a ostatní se měřili na skautometru. Pak byl tah CTH a skirmishe. Pak byl oběd, k obědu bylo maso se špenátem a knedlíkem. Pak jsme šli do pevnosti. K svačině byl meloun. Potom byly stolní hry, pak večeře (leviňáky) a potom byla bojovka. Když jsem se vrátil, šel jsem spát.
--František
Úterý 25.7. - Den 10
Ráno mě probudil jako každého jiného budíček. Po budíčku následovala rozcvička a po rozcvičce přirozeně snídaně. Po snídani následovala cesta s Pálkařem a Impulsem do Klatov, kde jsem pomohl s nákupem a hodil do schránky dopis Minnehaze. Z Klatov jsme se vrátili kolem času oběda. Oběd poté byl lehce později, protože některé suroviny přijely až s námi. Jak to tak už bývá, po obědě následuje polední klid. Dnešek nebyl výjimkou.
Po poledním klidu následovala pevnost. Ovšem v tu dobu jsem více preferoval spánek, takže jsem pevnost zaspal. Ke konci dne pak byl tah cth, večeře v podobě pomazánky s pečivem a jako poslední čtení kronik a večerka.
--Ash
Středa 26.7. - Den 11
Ráno byla slabší rozcvička bez běhu protože pršelo. Pak byly rohlíky k snídani, největší bitva byla o choco duo cremo. Po snídani byly skirmishe a termix ke svačině. Ovšem začalo pršet, tak se dala pauza. K obědu bylo chilli con carne. O poledním klidu byla porada a děti hledaly kolečka.
Jedno takové kolečko zastavilo chronometr služeb, takže Petr má službu na mytí. K svačině byly melouny a probíhalo zpívání s Rybákem, Impulsem a Fotonem a taky rozmluvy o slibech.
Sám jsem si zahrál áčkový skirmish a vydělal si 3 ozubená kola. Také jsem vyzkoušel skirmish, který sami vytvořili Frankie s Jáchymem a dost nás bavil a i jsme ho vyhráli. K večeři byl špenátový krém. Po večeři se četly kroniky a odehrával se slibový oheň.
--Písař
Čtvrtek 27.7. - Den 12
Ráno byl budíček a petardy a dýmovnice tam bouchaly. Byl tam samý dým a pak jsme se rozdělili do týmu na jeden červený a jeden modrý. Pak jsme šli hledat naši bázi, našli jsme ji, pak jsme si ji postavili a pak jsme si rozbalili balíčky a šli jsme na boj. Pak jsme si uvařili oběd - gulášovou polévku o kterou se postaral především Lišák. Byly tam quest dron a heliport -l červení nás chtěli zastavit ale my jsme je zabili. Pak jsme šli rozdělat oheň a pak byla večeře (chleba). Následoval závěrečný boj s Oceloty. Jezdili tam v autě a furt po nás stříleli. Bylo to těžké ale stejně jsme vyhráli - Blue tým vyhrál což jsem byl já.
--Dominik
-----------------------------
Ráno nás probudili kolem páté hodiny. Vstávat se mi moc nechtělo, ale nakonec jsem vstal. Jel jsem pro vodu a potom se moc věcí nedělo. Pomáhal jsem s military hrou a když se nic nedělo tak jsem odpočíval. Nakonec kolem 20:00 byl finální souboj, který byl hodně zábavný a potom se šlo spát.
--Šašek
Pátek 28.7. - Den 13
Den začal rozcvičkou. I přes přemlouvání Bráchy jsme museli běžet na statek. Po běhu na statek následovala snídaně. K snídani byly ovesné vločky. Po snídani byl nástup v krojích, kde Klikař vyhověl některým přáním z ovlivňovače. Po nástupu v krojích bylo focení. Po focení jsme šli uklízet louku od nerf nábojů. Po uklízení se ti, kteří neměli dodělané své chronometry, věnovali jejich dokončení a zbytek tábora šel uklízet jídelnu. Následovala svačina – jogurty. Po svačině přijeli Koumák s Minervou. Minerva pro nás měla rovnou připravený program. Dělali jsme výrobek na doma. Spočívalo to v tom, že vezmeš nějakou random věc a dáš ji pod ultra lehký papír, obkreslíš to a pak to vystřihneš a nalepíš na černý papír.
Po programu s Minervou jsme šli sbírat smůlu, pak se v táboře stavil Nautilus. Chodili jsme různě po louce a hledali indicie. Následovala svačina formou strašáků – byly banány. Po svačině se připravovalo na finální fight CTH. Pak byla večeře. Byly výtečné leviňáky. Kolem 11. hodiny večerní se vyrazilo na finální fight CTH. Napadli nás moroví doktoři a my jsme museli dát všechny klíče do správných dírek. Vyhráli jsme to a každý si mohl vzít odměnu za tábor. Byly tam tašky, sluchátka, nože, baterky apod. Když jsme se vrátili, bylo krátce po půlnoci a nás ještě čekal slavnostní táborák. Táborák byl vzhledem k času velmi krátký. Ale pozitivní bylo, že se švihali lidi, co splnili tři orlí pera. Po táboráku se šlo spát.
--Meďák
Sobota 29.7. - Den 14
Poslední den tábora začal jako každý jiný. V 8:30 se vstávalo na rozcvičku, kde se vyhodnotila military hra. Z jistých důvodů jsem na rozcvičce nebyl. Poté si mladší začali balit a já šel mýt nádobí. Při tom mi úhlavní nepřítel žracáku Veveřák dal 2 sójové suky na povzbuzení, poté byly k obědu kostky ledu a následně jsme se navzájem rozloučili.
--Kuchtík
Ráno se balily věci na tábor. Jako první na tábor dorazil Veveřák a to chvíli před 13:00. Později dorazili i další vedoucí a Oceloti, postavily se stany a Brácha s Lovcem a Afrem postavili i několik podstav. K večeři byla polévka a rohlíky se sýry a pomazánkami, které se z legálních důvodů nemůžou nazývat "paštika". V noci se pak plánovaly nákupy a pomalu se šlo spát.
--Písař
Čtvrtek 13.7. – Den -2
Ráno se po noční zábavě a čekání na příjezd Koumáka vstávalo pomalu. Ke snídani byly rohlíky a čaj z posledních zbytků vody, co byly v táboře - barely na vodu ještě nebyly umyté a tak jediná voda co jsme měli byla z PET lahví. Postupně se všichni po první noci klubali ze spacáků. Když jsme se sešli, tak jsme si rozvrhli práci na celý den a zjistili jsme, že jsme minulý den odvedli velký kus práce. Ještě však nebylo hotovo.
Já jsem s Ocelotama domontovával stany a vedoucí dělali složitější práce jako oprava střechy nebo třeba úklid boudy. Stožár postavil přehradu, takže byla zajištěna voda na mytí. Takhle jsme pracovali až do odpoledne, kdy proběhl pikantní oběd ve formě polévky s chlebem. Po obědě jsme se už pomalu začali stěhovat z kuchyně do stanů. Také Škebloň s Pálkařem přivezli pitnou vodu. To nejhorší už bylo za námi a tak všichni byli v dobré náladě. Přijela nás navštívit Lucka na koni. Moc dlouho se však nezdržela. Následně jsme pod vedením Klikaře, Stožára, Kočího a Koumáka přemisťovali technický stan. V průběhu odpoledne přijely nové latry. Vystřídají ty staré, co už toho zažily hodně. Jak dlouho nám asi vydrží?
Když se slunce schovalo za stromy, začali Rybák s Apollem hrát na kytaru. S ubývajícím světlem utichal i tábor až nakonec šli všichni na kutě.
--Veveřák
Pátek 14.7. – Den -1
Ráno začalo pomalu a lenivě, ovšem po ranní poradě a rozdělení práce, většinou té, jenž se v předchozích dvou dnech nestihla, začal tábor znovu efektivně růst. Posud veškerou stravou zůstával mohutný kotel polévky a spousta tatranek. Pro touhu po větší pestrosti bylo do Klatov vysláno nákupní komando, jenž si ovšem neopomělo vzít klíče ke statku, kde zůstalo uzamčeno maso na večeři. A tak plynový kahan, u nějž se nejprve měnila bomba, vzplanul až poté co zavřel poslední obchod a poslední sluneční paprsky dávno zmizely za obzorem. A hovor v táboře utichl mnohem, mnohem později.
--Apollo
Sobota 15.7. – Den 0
Ráno se všichni co už byli na táboře dříve probudili později, než je standartní táborový budíček. A to v 9 hodin (ráno). Všichni, až na některé "paříče", kteří udržovali diplomatické vztahy na Big Beatu v Čiháni. Ti se probudili až o hodinu později.
Ke snídani jsme měli vynikajicí vajíčka. Ovšem času nebylo nazbyt, takže jsme se co nevidět pustili do zbývající práce.
Konečně se dokončila práce na zbylých latrínách a kromě toho se postavil i táborový kruh atd. Kolem oběda už začali přijíždět zbylí táborníci, kteří se určitě s chutí pustili do práce na faguli. Aby jste si nemysleli, že horlivě pracující starší ono poledne hladověli, tak byla chutiuspokojující bramborová kaše s kousky masa.
Práce na faguli a jiné samozřejmě důležité věci přetrvaly až do setmění.
Poté co se setmělo, se vyrazilo na slavnostní zahajující táborák, kde jsme si hezky zazpívali a představili si příběh celotáborové hry.
--Ash
Neděle 16.7. – Den 1
Ráno k snídani byly tři druhy buchet a rohlíky. Pak se věřící část tábora vrátila z kostela. Následoval nástup v krojích. Pak byl oběd, poledňák a příprava na taktický průzkum okolí. Poslední program dne pak spočíval ve stavění radnic.
--Vojta
-----------------------------
Tento den byl první den kdy se testovala nová koncepce budíčku (budíček a nástup až za 10 minut) odezva byla hodně pozitivní. Na prvním vyvěšování státní vlajky jsme si popsali jak to má vypadat a po nástupu se losovaly kroniky na celý tábor. Po instruktáži stavění stanu a delší pauze byl na pořadu dne taktický přesun po okolí. Na pozadí těchto programu probíhala práce na pevnosti. A večer se nejvyšší rada Zemjekoule vydala hodnotit postavené radnice starostů 5 mjest.
--Rybák
Pondělí 17.7. – Den 2
Ráno nás vzbudil budíček. O 10 min. později jsme šli na nástup. Poté jsme běželi na statek a zpět. Následoval nástup v krojích a poté řezání koleček (pozn.: kolečka, též placky se používají pro pojmenování stanů). Po obědě byl polední klid. Během posledního klidu jsme našli kravičku (gumová hračka). Poté následovalo vysvětlení CTH a svačina. Večer jsme si hráli s Nerfkami na náměstí a poprvé nás navštívili moroví doktoři.
--Frankie
-----------------------------
Po probuzení jsem nastoupil do kuchyně a začal jsem se zbytkem své skupiny vařit hmotu nazývanou žabí zlo. Tato lahodná snídaně skončila jako malta na stavbu nové boudy aneb hutný a pevný tak, že jsme v tom málem zlomili vařečku.
Následně jsme byli zavoláni Pálkařem na vodu. Cesta nahoru byla klidná, ale na cestě dolů se vše začalo hroutit, napřed jsme zjistili že se nám do kárky nevejde jeden plný barel, ten jsme tam nakonec jakžtakž nabouchali (alespoň z půlky). Když už jsme se konečně rozjeli, všimli jsme si že naše kárka ztrácí duši v levém kole, ta nám později vypadla. Nakonec jsme se dostali do tábora přesně na svačinu při které nám starosta Nautilus představil nový vynález: water dispenser technikus, přístroj, který nám naleje sklenici vody po zmáčknutí tlačítka.
O hodinu později jsme si vychutnali těstoviny s variací omáček. Při jezení jsme si povšimli podivných osob. Moroví doktoři nás začal proklínat a ti, co jim neutekli, skončili s kletbou, například se z nich stala želva. Mezi obědem a večeří proběhlo losování jmen stanů s pomocí speciálního stroje. K večeři jsme si pošmakovali na krupicové kaši a já jsem se staršíma odešel na výsadek.
--Skokan
Úterý 18.7. – Den 3
Dnes se starší část z nás (Oceloti) vydali na noční výsadek. Po návratu do tábora okolo 8 hodiny ráno si většina přenesla spacáky a karimatky k táborovému kruhu, kde jsme se snažili dospat spánkový deficit způsobený nočním pochodem. Ostatní během dne stihli poprvé vyzkoušet střelnici a nově postavenou pevnost. Dále už se jen uskutečnily tahy CTH, čtení kronik a Profesorových povídek a potom už byla jen večerka.
--Lovec
-----------------------------
Tento den jsem měl hlídku. Na konci hlídky mi nešlo vzbudit Impulse.
K snídani byly rohlíky s marmeládou. Snědl jsem alespoň 5 rohlíků. Po snídani Škebloň kontroloval pořádek ve stanech. Poté jsme šli do pevnosti, abychom ji uklidili. Potom jsme šli hrát nerf bitvy. Když jsme je dokončili, tak jsme si šli dát oběd. Po obědě byl polední klid. Během poledňáku jsem většinu času hrál fotbal. Když poledňák skončil, byla svačina. Po svačině jsme stříleli z různých zbraní, např. ze vzduchovky. Nejlépe mi šlo střílet z luku. Následoval další fotbal a večeře.
Hnedka po večeři přišli moroví doktoři. Měl jsem velké štěstí, že mě ani jeden nechytil. Večer jsem neviděl bratra Míčka, protože šel spát pod širák a já jsem potom šel spát taky.
--Richard
Středa 19.7. – Den 4
Po strastiplné noci jsme se vzbudili na rozcvičku. K snídani bylo müsli s mlékem. Po snídani byly questy k CTH. K obědu byly fazole. Po poledňáku byly questy, svačina ve formě strašáků a střelnice. Pak byla večeře a šlo se spát.
--Budha
-----------------------------
Tato kronika začíná trochu neobvykle, ve 3 hodiny ráno se budím na poplach a vylézám ze stanu. Hlidku měl Budha, říkal, že viděl světlo na obzoru a slyšel čvachtání za boudou. Společně s Budhou, Meďákem, Skokanem a Sirkou jsme šli zkontrolovat potok a zbytek tábora. Po zajištění tábora jsem si šel lehnout, ale než jsem usnul, byl vyhlášen druhý poplach. Hlídali Budha a Meďák, tentokrát říkali, že viděli hlavu u potoka. Klikař, který se vzbudil společně s dalšími, šel zkontrolovat se svou silnou baterkou širší okruh tabora. Po kontrole tábora jsme vzbudili rádce nočních hlídek (Impulse). Impuls zavelel zdvojit hlidky, takze jsme společně se Skokanem zůstali vzhůru, zatímco ostatní zúčastnění poplachu šli spát. Před koncem naší hlidky jsme zkontrolovali táborový kruh a pevnost, jestli jsou všichni v pohodě a konečně spát.
Rano se normálně budím na rozcvičku a snídanii (k snídani bylo müsli). Po zdlouhavém nástupu v krojích, kde se řešily hlidky, následovaly CTH questy. Já se svým týmem jsme museli přivést ke spravedlnosti 3 extravanigisty. Po úspěšném splnění questu byl oběd. K obědu byly fazole s masem.
Po obědě byl další CTH tah a představení vylepšené mapy. Nová mapa nám umožnila za ozubená kola vylepšit šťávovač neboli hodně složitě pojmenovaný přístroj „water dispenser mechana construct.“ Nově jsme si mohli dát dvě různé stavy a vodu. Mapa nám umožní i další vylepšení, třeba na chronometr nebo mapu samotnou, ale nemáme další kola. Kola se někdy objeví na mapě a my je musíme najít – buď připraven je najít. Následovala střelnice pro dvě skupiny a zbytek sportoval nebo dělal něco jiného. Potom byl puding k večeři. Po večeři už jen čtení kronik, zuby a spát.
--Lišák
Čtvrtek 20.7. - Den 5
Čtvrteční ráno začalo klasicky rozcvičkou. Poté jsme se posilnili mozkem z Negralu a započalo křtění stanů. Pan prezident Zemjekoule a ostatní starostové nás pokřtili a my pak běželi vyzkoušet své střelecké výkony. Byli jsme pak dost vyčerpaní, ale naštěstí nám Profesor připravil rýži s kusy kuřat které nám doplnili energii a my vyrazili na samoobslužné výlety. Já jako starosta města Bronz jsem vypral pro svůj tým úkol “Drby staré vrby„. Za úkol jsme měli vyrazit do velmi známé vesnice Číháně a tam vyzpovídat postarší domorodce a zjistit historii této vesnice. Ze začátku jsme nemohli nikoho najít ale po dvou hodinách jsme narazili na místního dobrovolného hasiče, který nám rád pomohl. Po návratu do tábora jsme do sebe narvali vymáchaná kuřata s vodou od Mokrýla a šli jsme spát.😴😴😴
--Prapor 🚩
Pátek 21.7. - Den 6
Na pátek bylo naplánované koupaliště, nicméně jak se to tak občas stává, plány nám trochu zmokly... Dopoledne jsme stihli několik kol RPG hry, většina včetně mě si ale především užívala odpočinku. Po výtečných smažených sýrech bylo rozhodnuto o rozdělení dětí na ty, co chtějí i přes zhoršené počasí jít na koupaliště a na ty, kteří se "jen" jeli umýt do sprch v areálu kolinecké základní školy.
Vlastně se utvořila ještě jedna skupinka - hrstka Ocelotů, která už byla umytá a nechtěla na koupaliště. Bylo nás pět: Rybák, Lišák, Skokan, Veveřák a já. Celé odpoledne jsme v přátelské atmosféře diskutovali o různorodých tématech, zatímco nás vrchní barman Veveřák zásoboval kvalitními nealkoholickými koktejly (ty nám chutnaly) a Skokan živými žábami (ne, ty jsme fakt nejedli). Během večera se postupně dostavili svěží návštěvníci sprch. Od teplých spacáků nás pak už dělila rychlá večeře a krátké čtení kronik - kvůli nadcházejícímu návštěvnímu dni jsme šli dříve spát.
Přestože bylo celý den pod mrakem a poprchávalo, na naší náladě se to vůbec nepodepsalo. Naopak, mám pocit, že jsme právě zažili jeden z nejlepších táborových dnů.
--Impuls
Sobota 22.7. - Den 7
Normálně bych tuhle kroniku začal vstáváním na rozcvičku, ale pro mě ten den začal speciálně - vzbudil jsem se uprostřed lesa, sám, schovaný před lidmi a to z jediného důvodu: plnil jsem 3. orlí pero - 24 hod. nebýt nikým zpozorován. V 6 hodin se mi ho povedlo splnit a vydal jsem se zpátky do tábora. Cca. v 9 hodin se vstavalo na rozcvičku. Ke všemu byl den návštěv. Přijelo mnoho rodičů a příbuzných. Každá skupina si musela vymyslet stanoviště pro pobavení návštěvníků a scénku k slavnostnímu táboráku. Návštěvě se také představil Mechana water "dispenser construct" z důvodu dodávání tekutin. Při slavnostním táboráku Impuls dostal odznáček březového lístku. Také při něm se odehráli už zmíněné scénky. Po odehrání scének jsme ukončili skautskou večerku a šli jsme spát.
--Petr
Neděle 23.7. - Den 8
Ráno jsem vstal do ještě celkem plného tábora - předchozího den totiž přijelo mnoho rodičů a někteří zde přespali. Po nedělní, klidnější rozcvičce byly chutné buchty od rodičů a prarodičů.
Když se dojedlo, následoval typický nástup v krojích, na kterém se také dohodlo, co se bude dít a kdo pojede do kostela. Po mši se všichni sešli u domova důchodců, abychom zazpívali naše táborové písničky paní Tesařové, majitelce naší louky. Nemohl chybět také klatovský kebab nebo jak říká Škebloň “zmrzlina z živého ovoce.”
Oceloti šli ten den na puťák do kempu, ale já jsem se vrátil s menšími do tábora. K večeři měly být leviňáky, ale nestihly se, takže byly rohlíky s pomazánkou. Po večeři se sundala vlajka a šlo se spát. :)
--Foton
Pondělí 24.7. - Den 9
K snídani byly záviny s ořechy a mákem. Pak se začaly dělat chronometry a ostatní se měřili na skautometru. Pak byl tah CTH a skirmishe. Pak byl oběd, k obědu bylo maso se špenátem a knedlíkem. Pak jsme šli do pevnosti. K svačině byl meloun. Potom byly stolní hry, pak večeře (leviňáky) a potom byla bojovka. Když jsem se vrátil, šel jsem spát.
--František
Úterý 25.7. - Den 10
Ráno mě probudil jako každého jiného budíček. Po budíčku následovala rozcvička a po rozcvičce přirozeně snídaně. Po snídani následovala cesta s Pálkařem a Impulsem do Klatov, kde jsem pomohl s nákupem a hodil do schránky dopis Minnehaze. Z Klatov jsme se vrátili kolem času oběda. Oběd poté byl lehce později, protože některé suroviny přijely až s námi. Jak to tak už bývá, po obědě následuje polední klid. Dnešek nebyl výjimkou.
Po poledním klidu následovala pevnost. Ovšem v tu dobu jsem více preferoval spánek, takže jsem pevnost zaspal. Ke konci dne pak byl tah cth, večeře v podobě pomazánky s pečivem a jako poslední čtení kronik a večerka.
--Ash
Středa 26.7. - Den 11
Ráno byla slabší rozcvička bez běhu protože pršelo. Pak byly rohlíky k snídani, největší bitva byla o choco duo cremo. Po snídani byly skirmishe a termix ke svačině. Ovšem začalo pršet, tak se dala pauza. K obědu bylo chilli con carne. O poledním klidu byla porada a děti hledaly kolečka.
Jedno takové kolečko zastavilo chronometr služeb, takže Petr má službu na mytí. K svačině byly melouny a probíhalo zpívání s Rybákem, Impulsem a Fotonem a taky rozmluvy o slibech.
Sám jsem si zahrál áčkový skirmish a vydělal si 3 ozubená kola. Také jsem vyzkoušel skirmish, který sami vytvořili Frankie s Jáchymem a dost nás bavil a i jsme ho vyhráli. K večeři byl špenátový krém. Po večeři se četly kroniky a odehrával se slibový oheň.
--Písař
Čtvrtek 27.7. - Den 12
Ráno byl budíček a petardy a dýmovnice tam bouchaly. Byl tam samý dým a pak jsme se rozdělili do týmu na jeden červený a jeden modrý. Pak jsme šli hledat naši bázi, našli jsme ji, pak jsme si ji postavili a pak jsme si rozbalili balíčky a šli jsme na boj. Pak jsme si uvařili oběd - gulášovou polévku o kterou se postaral především Lišák. Byly tam quest dron a heliport -l červení nás chtěli zastavit ale my jsme je zabili. Pak jsme šli rozdělat oheň a pak byla večeře (chleba). Následoval závěrečný boj s Oceloty. Jezdili tam v autě a furt po nás stříleli. Bylo to těžké ale stejně jsme vyhráli - Blue tým vyhrál což jsem byl já.
--Dominik
-----------------------------
Ráno nás probudili kolem páté hodiny. Vstávat se mi moc nechtělo, ale nakonec jsem vstal. Jel jsem pro vodu a potom se moc věcí nedělo. Pomáhal jsem s military hrou a když se nic nedělo tak jsem odpočíval. Nakonec kolem 20:00 byl finální souboj, který byl hodně zábavný a potom se šlo spát.
--Šašek
Pátek 28.7. - Den 13
Den začal rozcvičkou. I přes přemlouvání Bráchy jsme museli běžet na statek. Po běhu na statek následovala snídaně. K snídani byly ovesné vločky. Po snídani byl nástup v krojích, kde Klikař vyhověl některým přáním z ovlivňovače. Po nástupu v krojích bylo focení. Po focení jsme šli uklízet louku od nerf nábojů. Po uklízení se ti, kteří neměli dodělané své chronometry, věnovali jejich dokončení a zbytek tábora šel uklízet jídelnu. Následovala svačina – jogurty. Po svačině přijeli Koumák s Minervou. Minerva pro nás měla rovnou připravený program. Dělali jsme výrobek na doma. Spočívalo to v tom, že vezmeš nějakou random věc a dáš ji pod ultra lehký papír, obkreslíš to a pak to vystřihneš a nalepíš na černý papír.
Po programu s Minervou jsme šli sbírat smůlu, pak se v táboře stavil Nautilus. Chodili jsme různě po louce a hledali indicie. Následovala svačina formou strašáků – byly banány. Po svačině se připravovalo na finální fight CTH. Pak byla večeře. Byly výtečné leviňáky. Kolem 11. hodiny večerní se vyrazilo na finální fight CTH. Napadli nás moroví doktoři a my jsme museli dát všechny klíče do správných dírek. Vyhráli jsme to a každý si mohl vzít odměnu za tábor. Byly tam tašky, sluchátka, nože, baterky apod. Když jsme se vrátili, bylo krátce po půlnoci a nás ještě čekal slavnostní táborák. Táborák byl vzhledem k času velmi krátký. Ale pozitivní bylo, že se švihali lidi, co splnili tři orlí pera. Po táboráku se šlo spát.
--Meďák
Sobota 29.7. - Den 14
Poslední den tábora začal jako každý jiný. V 8:30 se vstávalo na rozcvičku, kde se vyhodnotila military hra. Z jistých důvodů jsem na rozcvičce nebyl. Poté si mladší začali balit a já šel mýt nádobí. Při tom mi úhlavní nepřítel žracáku Veveřák dal 2 sójové suky na povzbuzení, poté byly k obědu kostky ledu a následně jsme se navzájem rozloučili.
--Kuchtík
neděle 26. února 2023
Výprava Ocelotů Kladno
Byl krásný páteční podvečer a nás, Oceloty, čekal úkol dostat se na kladenskou základnu Kulatá bába bez vedoucích. Postupně jsme získávali potřebné informace: jednu jsme si vyzvedli např. na přepážce Českých drah na Masarykově nádraží (obsahovala jízdenky), další na záchodech ve vlaku (souřadnice základny).
U základny nás čekal neplánovaný bonusový úkol - dostat se dovnitř. Vedoucí totiž ještě nebyli na místě a došlo k chybné komunikaci se správcem klubovny. Všechny problémy se ale zdárně vyřešily a my mohli zbytek večera debatovat nad dokumentem ČT Infiltrace - obchod se zdravím. Nutno podotknout, že veškerý program od odjezdu až do večerky byl doprovázen skvělým Apollovým hudebním doprovodem na ukulele.
Sobotní dopoledne bylo ve znamení edukativních programů mj. o idejích skautingu. Kolem oběda pak začala velká debata o střediskových šátcích a jiné symbolice našich oddílů. Následovala promyšlená napínavá hra, která nás na celé odpoledne přenesla do kladenského podsvětí. Večer následovala rituální chvilka - Rybákův činovnický slib a zavedení nové tradice: rádcovského slibu. Celý ceremoniál měl snad i díky sněhovým vločkám slavnostní atmosféru a pobídl nás k přemýšlení.
Zbytek večera jsme strávili prohlížením starých fotoalb z dětských let našich vedoucích. Při tom přirozeně došlo k vyprávění historek a do spacáků jsme lezli s dobrou náladou (a velkou únavou).
Poslední den výpravy zahájil Procesor povídáním o různých formách vzdělávání v Junáku. Pak už následoval jen kompletní úklid základny a cesta do Prahy. Trochu unavení, s hlavami plnými událostí uplynulého víkendu jsme se odebrali domů.
-Impuls
U základny nás čekal neplánovaný bonusový úkol - dostat se dovnitř. Vedoucí totiž ještě nebyli na místě a došlo k chybné komunikaci se správcem klubovny. Všechny problémy se ale zdárně vyřešily a my mohli zbytek večera debatovat nad dokumentem ČT Infiltrace - obchod se zdravím. Nutno podotknout, že veškerý program od odjezdu až do večerky byl doprovázen skvělým Apollovým hudebním doprovodem na ukulele.
Zbytek večera jsme strávili prohlížením starých fotoalb z dětských let našich vedoucích. Při tom přirozeně došlo k vyprávění historek a do spacáků jsme lezli s dobrou náladou (a velkou únavou).
-Impuls
neděle 12. února 2023
Tábor 2022 - Anglosaská Anglie
Vyprávěné kroniky naleznete ZDE
Čtvrtek 14.7. – Den -2
Ráno se stavěly stany a po příjezdu Veveřáka s Hugem provedl Škebloň s Veveřákem Huga po táboře. Pak Veveřák s Hugem, Škebloněm a Pálkařem prohledávali letáky, aby mohli uskutečnit nákup. Asi kolem 14 hodin jsem přijel já s Ashem a přidali jsme se ke skupince Afra, Bráchy a Lovce, která stavěla stany. V průběhu stavění začalo pršet, takže jsme museli věci přikrýt plachtou. Když přestalo pršet, tak se skoro celý tábor věnoval stavbě stanů. Večer jsme zjistili, že se Pálkařovi rozbilo auto, takže se nákupčí vrátili až hluboko v noci. Když jsme přestali stavět stany, tak jsme si na chvilku poslechli Rybáka s Mikem, kteří hráli na piáno a kytaru a pak jsme šli spát. Spaní samozřejmě nebylo bezproblémové. Kvůli dešti napršelo do stanu, který někdo nechal otevřený, a tak se někteří museli přesunout do Stožárova stanu. A Hugo spal mokrej.
--Písař
Pátek 15.7. – Den -1
Abych vás zasadil do kontextu, třeba hodinu a víc před půlnocí jsem byl na nákupech se Škebloněm, abychom měli co jíst, když jsme se vrátili, tak byl velkej slejvák, který po chvíli přestal, pak jsme z auta vyndavali chálky a pak šli spát do stanu, který celou přeháňku měl otevřené větrací okénko-dveře, pokud se nepletu, větrací otvor by přece nenapáchal tolik škody…. Ráno jsem se probudil v mokrém spacáku s mokrým kufrem a ve strašném vedru, a to nemluvím o zatemněné místnosti. Když jsem vylezl, tak jsem zjistil, že je venku docela chladno oproti stanu, no a tak jsem se vydal ke grilu, kde většina chábrů chálkovala rohlíky s pomazánkou z ryb a dalších přísad, tam jsme si rozdělili práci, většina lidí si vzala stavění stanů, ale já jsem si vybral mytí nádobí. Ze začátku jsme jen třídili nádobí, ale pak jsme všechno museli vysavovat a umýt, jelikož naše voda byla vařící a nechtěla vychladnout, tak jsme se pustili do kuchyně umývat stoly. To bylo docela rychle, když jsme to měli tak jsem šel pomáhat Klikařovi a ostatním vyměřit obsah a poloměr kruhu, poté jsem šel umývat, protože voda vychladla, když jsem to měl hotové, tak všechny stany byly postavené. Já jsem však ještě šel pomáhat a dělat chálku kterou byly bramboráky. Když jsem je měl hotové tak byla obědo-večeře, poté si nevzpomínám, ale myslím, že jsme jen přehodili plachty na stany a ubytovali jsme se, vybalili a šli pomáhat s nějakýma věcma a pak jsme měli přednášku od Klikaře o sociálních experimentech, poté jsme šli na koncert, který byl pěkně drahej, tak s námi chtěl kasař smlouvat, ale to jsme už odcházeli a vraceli se do tábora. Cestou jsme však narazili na sociální experiment, tak jsme ho zvedli a zjistili, že nás Klikař s Kočím nebo Stožárem pozorují zpoza stromu, a tak jsme se vraceli se sociálním experimentem, poté většina lidí šla spát, ale já, Písař, Skokan a Klikař jsme si ještě povídali a když nám už byla zima, tak jsme šli spát do stanů.
--Hugo
Sobota 16.7. – Den 0 – příjezd
Když jsme přijeli, tak mi Škebloň nebo Klikař, už nevím, řekl, ať si najdu stan. Asi v půlce vybalování nás Škebloň vzal na prohlídku. Asi v půlce přijel Honza, když jsem ho viděl, tak jsem mu ukázal náš stan, pak nám Škebloň řekl, ať přijdeme na druhou půlku prohlídky, pak jsem si šel vybalit, pak bylo asi 10 minut volno, a pak jsme s Honzou a dalšíma klukama šli sbírat smůlu. Pak bylo volno a večer byl oheň.
--Frankie
Přijeli jsme do tábora a Škebloň nám ukázal, kde bude táborový oheň, záchody, jáma na věci, který se rozloží, a potom nám ukázal řeku a studnu, a potom jsem se šel s Vojtou vybalit. Pak rodiče odjeli zpátky domů. Když jsme si dovybalili, tak jsme šli sbírat smůlu ze stromů, potom byl polední klid, a po poledním klidu jsme měli volno až do večera, a večer byl slavnostní oheň, a po slavnostním ohni jsme šli spát. Dobrou noc.
--Honza
Neděle 17.7. – Den 1
Nedělní ráno pro mě začalo mší v Plánici, kam nás doprovázel Cibul. V kostele ho mimochodem oslovil jeden oldskaut, který se hned ptal, zdali známe Brácu. Po mši jsem se s ostatními rádci zabýval převážně stavbou pevnosti, která pokračovala i po obědě až do pozdního odpoledne. K večeru nám Jitka představila svět hmyzu v okolí tábořiště, a to jak v lese, tak i v potoce. Večer se losovaly názvy stanů, vyslechli jsme si povídání o eposech a šlo se spát.
--Impuls
Vzbudil jsem se, a jelikož nebyla rozcvička, tak byl ihned ranní nástup, kde jsem si mohl vybrat, jestli chci podložku do stanu, na což jsem souhlasil, takže moje dopolední práce byla měření a řezání dříví. Ke snídani byly takzvané anglosaské stoly, což byly rohlíky a na to marmeláda, nutella, atd. Poté bylo vysvětlení CTH a testovací tah, který skončil tak, že hře rozumím na 100%. Následovaly zelené koule ke svačině, které byly moc dobré. Potom se dále dodělávala práce z dopoledne, která skončila tím, že poté byl bezpečnostní kurz se Strejdou, kde jsme si zopakovali, jak držet a používat nástroje při práci. Poté byly žoužele s Jitkou, kde jsme chytali jakoukoliv suchozemskou a vodní havěť v okolí. Poté byla večeře, ke které byly rohlíky s rybí pomazánkou. Následovalo zavedení WC chatu, a taky kdo bude psát kroniku.
Při večerníčku se vysvětlovala anglická poezie, a taky jsme pojmenovali stany, můj a Kosmasův stan se jmenuje Slizkej kodex. Potom se šlo spát.
--Kuchtík
Čtvrtek 14.7. – Den -2
Ráno se stavěly stany a po příjezdu Veveřáka s Hugem provedl Škebloň s Veveřákem Huga po táboře. Pak Veveřák s Hugem, Škebloněm a Pálkařem prohledávali letáky, aby mohli uskutečnit nákup. Asi kolem 14 hodin jsem přijel já s Ashem a přidali jsme se ke skupince Afra, Bráchy a Lovce, která stavěla stany. V průběhu stavění začalo pršet, takže jsme museli věci přikrýt plachtou. Když přestalo pršet, tak se skoro celý tábor věnoval stavbě stanů. Večer jsme zjistili, že se Pálkařovi rozbilo auto, takže se nákupčí vrátili až hluboko v noci. Když jsme přestali stavět stany, tak jsme si na chvilku poslechli Rybáka s Mikem, kteří hráli na piáno a kytaru a pak jsme šli spát. Spaní samozřejmě nebylo bezproblémové. Kvůli dešti napršelo do stanu, který někdo nechal otevřený, a tak se někteří museli přesunout do Stožárova stanu. A Hugo spal mokrej.
--Písař
Pátek 15.7. – Den -1 Abych vás zasadil do kontextu, třeba hodinu a víc před půlnocí jsem byl na nákupech se Škebloněm, abychom měli co jíst, když jsme se vrátili, tak byl velkej slejvák, který po chvíli přestal, pak jsme z auta vyndavali chálky a pak šli spát do stanu, který celou přeháňku měl otevřené větrací okénko-dveře, pokud se nepletu, větrací otvor by přece nenapáchal tolik škody…. Ráno jsem se probudil v mokrém spacáku s mokrým kufrem a ve strašném vedru, a to nemluvím o zatemněné místnosti. Když jsem vylezl, tak jsem zjistil, že je venku docela chladno oproti stanu, no a tak jsem se vydal ke grilu, kde většina chábrů chálkovala rohlíky s pomazánkou z ryb a dalších přísad, tam jsme si rozdělili práci, většina lidí si vzala stavění stanů, ale já jsem si vybral mytí nádobí. Ze začátku jsme jen třídili nádobí, ale pak jsme všechno museli vysavovat a umýt, jelikož naše voda byla vařící a nechtěla vychladnout, tak jsme se pustili do kuchyně umývat stoly. To bylo docela rychle, když jsme to měli tak jsem šel pomáhat Klikařovi a ostatním vyměřit obsah a poloměr kruhu, poté jsem šel umývat, protože voda vychladla, když jsem to měl hotové, tak všechny stany byly postavené. Já jsem však ještě šel pomáhat a dělat chálku kterou byly bramboráky. Když jsem je měl hotové tak byla obědo-večeře, poté si nevzpomínám, ale myslím, že jsme jen přehodili plachty na stany a ubytovali jsme se, vybalili a šli pomáhat s nějakýma věcma a pak jsme měli přednášku od Klikaře o sociálních experimentech, poté jsme šli na koncert, který byl pěkně drahej, tak s námi chtěl kasař smlouvat, ale to jsme už odcházeli a vraceli se do tábora. Cestou jsme však narazili na sociální experiment, tak jsme ho zvedli a zjistili, že nás Klikař s Kočím nebo Stožárem pozorují zpoza stromu, a tak jsme se vraceli se sociálním experimentem, poté většina lidí šla spát, ale já, Písař, Skokan a Klikař jsme si ještě povídali a když nám už byla zima, tak jsme šli spát do stanů.
--Hugo
Sobota 16.7. – Den 0 – příjezd
Když jsme přijeli, tak mi Škebloň nebo Klikař, už nevím, řekl, ať si najdu stan. Asi v půlce vybalování nás Škebloň vzal na prohlídku. Asi v půlce přijel Honza, když jsem ho viděl, tak jsem mu ukázal náš stan, pak nám Škebloň řekl, ať přijdeme na druhou půlku prohlídky, pak jsem si šel vybalit, pak bylo asi 10 minut volno, a pak jsme s Honzou a dalšíma klukama šli sbírat smůlu. Pak bylo volno a večer byl oheň.
--Frankie
--Honza
Neděle 17.7. – Den 1
Nedělní ráno pro mě začalo mší v Plánici, kam nás doprovázel Cibul. V kostele ho mimochodem oslovil jeden oldskaut, který se hned ptal, zdali známe Brácu. Po mši jsem se s ostatními rádci zabýval převážně stavbou pevnosti, která pokračovala i po obědě až do pozdního odpoledne. K večeru nám Jitka představila svět hmyzu v okolí tábořiště, a to jak v lese, tak i v potoce. Večer se losovaly názvy stanů, vyslechli jsme si povídání o eposech a šlo se spát.
--Impuls
--Kuchtík
středa 30. září 2020
Tábor 2020 - ZAKLÍNAČ
Vyprávěné kroniky naleznete ZDE
Sobota 4.7. – Den 0
Když jsem přijel na tábor, překvapilo mě, že tábořiště vypadalo jinak, než jsem si představoval. Bylo mnohem lepší. Letos jsem na táboře poprvé. Překvapilo mě, že nás může přepadnout jiný tábor. Ubytovali jsme se ve stanech, ale někteří z nás se museli přestěhovat. Já také. Učili jsme se bezpečně zacházet s nářadím (s pilou, kladivem, sekerou, dvojruční pilou).
Mezitím rádcové a podrádcové připravovali večerní oheň. Po večeři přijel Bráca. Šli jsme (k ohni) podle výšky za sebou, Bráca nás pozval do táborového kruhu.
A přivítal nás na táboře. A pak jsme zpívali písničky. A pak nás přišli navštívit 3 zaklínači (Lambert, Eskel, Letho). A stali jsme se novými zaklínači. Rozdělili jsme se do skupin (hadi, rysi, medvědi). Já jsem v rysech. Po zaklínačském večeru jsme se rozloučili skautskou večerkou. A šli jsme spát.
--Meďák
Neděle 5.7. – Den 1
Ráno jsme se protahovali, hledali jsme rostliny a různé věci.
Bylo to velmi zajímavé, myslím, že hodně lidí nic nedělalo. Potom jsme zjistili, že je takový papír s můrou, za který dostaneš bonbón. Bylo to zajímavé.
K obědu jsme měli kuskus. Byl zajímavý. Po obědě jsme měli odpolední klid. Někteří hráli Fotra. Někteří se mlátili s pendreky. K večeři jsme měli puding. Byl celkem v poho.
--Šašek
Pondělí 6.7. – Den 2
Ráno jsme se probudili do slunečného dne a měli jsme první rozcvičku, avšak když jsme se vraceli, počasí změnilo tvář a začalo pršet. Kromě vyvěšení státní vlajky a zahájení táborového dne jsme až do oběda byli pod střechou. K obědu byla trocha těstovin se sýrem. Odpoledne déšť ustal a tak jsme každá skupina měli jít přispívat nějakou prací k chodu tábora.
Když jsme se pak sešli, tak jsme šli dělat práci, kterou měla dělat jedna skupina, ale neudělala. Na konci dne jsme zahráli CTH a jeli se umýt do školy v Kolinci.
--Veveřák
Úterý 7.7. – Den 3
Každý den je dobré začít nějakým moudrem. I dnes jsme se tudíž vzdělali, a to v oblasti efektivity přenášení vody v děravém hrnci.
Ráno jsme se probudili a jali se připravovat snídani, zatímco ostatní táborníci se věnovali protahování svých těl pod taktovkou Klikaře. Po návratu z výklusu kopce je nutné se opláchnout a pak už můžeme jít jíst. Po dlouhé snídani a krátké pauze je oznámen nadcházející nástup v krojích, který dnes ovšem bude speciální. Při zapískání už vysoko v oblacích číhá drona, připravená snímat a natáčet pohotový nástup našich skautů. Jako zlatý hřeb je připraven úkol sestavit z osob číslo našeho oddílu, jež bude ze závratných výšek vzápětí též zvěčněno.
Když se dozvíme, že je možné se ve volných chvílích věnovat také stavbě slunečních hodin, rozcházíme se ke stanům, aby mohla proběhnout jejich kontrola, stejně tak jako focení skautů v popředí svých obydlí. Poté, co zvládneme ukončit všechny ranní aktivity včetně léků, se odebíráme do pevnosti, kde vytrvale bojujeme o holé životy tak dlouho, jak je jen třeba. Mezitím se v táboře samozřejmě rozebíhají práce v kuchyni, aby bylo vepřo-knedlo-špenáto včas a skvělé. Po návratu z pevnosti se do kuchyně obsazuje i denní služba, mezitím vedle v jídelně probíhá tah celotáborové hry. Následně nás čeká polední klid a uzlařský workshop, učící naše mladé a nadějné zaklínače, jak správně svázat chycené nestvůry a nepřátele.
Co by to ale bylo bez trošky zábavy, musíme se tedy odebrat na další aktivitu, jíž je křtění stanů, samozřejmě ale za četného doprovodu neznámých a nebezpečných monster z velkých dálek.
Je také potřeba se v rámci tábora chvíli věnovat Patronátům, které pro nás dva týdny před táborem připravili manželé Strakovi. Obcházíme tedy tábořiště a podle mapy hledáme papírkem označené přírodní skvosty hodné zmínky, načež pomalu přichází tma, a to znamená večerní čtení pověstí. Hned potom ale není čas na čištění zubů, musíme totiž ještě vyslechnout starého mága s úchvatnou holí, která přitahuje zraky nás všech. Jak je to jen možné? Jeden zaklínač z každé skupiny vždy dostane instrukce a zapálí kouzelný tác s prachem, načež se vždy začnou dít nevídané věci.
Když nám mág předvedl a sdělil vše, co chtěl, byl teprve ten správný čas započít večerní rutinu.
--Pálkař
Sobota 4.7. – Den 0
Když jsem přijel na tábor, překvapilo mě, že tábořiště vypadalo jinak, než jsem si představoval. Bylo mnohem lepší. Letos jsem na táboře poprvé. Překvapilo mě, že nás může přepadnout jiný tábor. Ubytovali jsme se ve stanech, ale někteří z nás se museli přestěhovat. Já také. Učili jsme se bezpečně zacházet s nářadím (s pilou, kladivem, sekerou, dvojruční pilou).
--Meďák
Neděle 5.7. – Den 1
Ráno jsme se protahovali, hledali jsme rostliny a různé věci.
--Šašek
Pondělí 6.7. – Den 2
Ráno jsme se probudili do slunečného dne a měli jsme první rozcvičku, avšak když jsme se vraceli, počasí změnilo tvář a začalo pršet. Kromě vyvěšení státní vlajky a zahájení táborového dne jsme až do oběda byli pod střechou. K obědu byla trocha těstovin se sýrem. Odpoledne déšť ustal a tak jsme každá skupina měli jít přispívat nějakou prací k chodu tábora.
--Veveřák
Úterý 7.7. – Den 3
Každý den je dobré začít nějakým moudrem. I dnes jsme se tudíž vzdělali, a to v oblasti efektivity přenášení vody v děravém hrnci.
Ráno jsme se probudili a jali se připravovat snídani, zatímco ostatní táborníci se věnovali protahování svých těl pod taktovkou Klikaře. Po návratu z výklusu kopce je nutné se opláchnout a pak už můžeme jít jíst. Po dlouhé snídani a krátké pauze je oznámen nadcházející nástup v krojích, který dnes ovšem bude speciální. Při zapískání už vysoko v oblacích číhá drona, připravená snímat a natáčet pohotový nástup našich skautů. Jako zlatý hřeb je připraven úkol sestavit z osob číslo našeho oddílu, jež bude ze závratných výšek vzápětí též zvěčněno.
--Pálkař
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)