 |
0.den
Je tradicí, že starší členové našeho oddílu (roveři a činovníci) jezdí na tábor o pár dní dříve. Každoročně je třeba připravit zázemí tábora pro příjezd mladších - nádobí, kuchyň, kruh pro slavnostní táborové ohně, postavit stany a také připravit některé hry.
Letos jsme se už nemohli dočkat šumavské přírody a vyrazili jsme na tábořiště ve středu, tři dny před začátkem tábora. Kromě potřebných táborových prací jsme si tak stihli užít hromadu šumavského klidu a ugrilovat spoustu kvalitních uzenin.
--Cibul
1.den
Během sobotního dopoledne postupně přivezli rodiče ostatní účastníky tábora, včetně našich nováčků – ti se pak taky přiučili, jak se staví stan s podsadou - k tomu jsme nechali pár stanů nedostavěných. Z táborových staveb byl během dne ještě vztyčen stožár pro státní vlajku a brána. Po zaslouženém obědě a prostoru pro zabydlení stanů následoval Buffyho workshop o práci s dřevorubeckými nástroji, které na táboře samozřejmě hojně používáme. Součástí povídání byla i praktická ukázka, jak o tyto nástroje správně pečovat, aby nám dlouho vydržely v bezvadném stavu. Poté se mladší členové oddílu pod vedením Buffyho vydali do lesa, aby si vyzkoušeli pokácet nějaký ten uschlý strom, takzvanou soušku, a vyzkoušeli si tak naučené dovednosti v praxi.
Během dne připravili roveři slavnostní táborák, kterým vždy zakončujeme první táborový den. Během táboráku hráli Bráca a Lejdy táborové písničky a my jsme vysvětlovali celotáborovou hru, odehrávající se v zemích Vikingů, kterými se naši členové pro letošek stali. Každý den se všechny tři táborové skupiny (Bouře, Oheň, Kámen) mohly posunovat po bájné mapě a plnit na ní úkoly, získávat suroviny a bojovat s ostatními o přízeň vikingských božstev.
Rovněž jsme vysvětlili několikadenní hru Ufopiráti, které se s chutí zúčastnili i nejstarší účastníci. Po táboráku následovala večerka a tábor zalehnul pod šumavským nebem.
--Škebloň
2.den
--Velbloud
3.den
Vstával jsem v 7:20. Když jsem vyšel ze stanu, byl už Papež v kuchyni. Služba měla budíček v 8:00, ale já a Papež jsme vstali dřív, abychom zatopili v kamnech. K snídani bylo kakao s makovým a tvarohovým závitem. Když jsme připravovali snídani tak mezitím ostatní běželi k tesařům na rozcvičku. Po snídani byl nástup v krojích, po kterém následovala kontrola stanů. Všichni měli dobře uklizeno. Potom nás čekala práce prospěšná táboru. Náš team opravil podlahu v kuchyni. Potom Koumák zapískal nástup a šlo se do jídelny. A začala přednáška o družicích. Dále jsme se šli podívat na místo, na kterém bychom vytvořily keš. Když jsme našli to místo, tak jsme šli hledat jinou keš. Naobědvali jsme se a nastal polední klid. Někteří šli do Čiháně, ale zbytek odpočíval. Když polední klid skončil nastala chvíle kdy naše skupina šla pro vodu do vesnice. Ostatní měli mezi tím úkol jít proti proudu potoka a najít pramen.
Když už se všichni vrátili, tak začala další Koumákova přednáška na téma vikingové. Po přednášce jsme si šli zahrát fotbal. Když se turnaj dohrál, byla už večeře hotová. Po večeři byl nástup a ukončil se den. Po skončení nástupu se šlo na večerníčky a šli jsme do stanů spát.
(Služba: Oheň - Papež, Klikař, Strejda)
--Strejda
4.den
Dnes jsme byli na celodenní výpravě. Výprava se konala od 11:00 do 20:30 hodin. Tuto výpravu pro nás vymyslel Rosomák. Cílem bylo, dojít ke Švédskému kříži. Rosomák nám před odchodem předal mapy z 1. a 2. vojenského mapování a taky 2 turistické mapy. Vyrazili jsme do Kocourova, kde jsme překonali sjezdovku s výškovým rozdílem 97 m. Pokračovali jsme přes Habartice a skončili jsme v lese, kde jsem začali hledat onen Švédský kříž. Zaslechl jsem, že na táboře již Švédský kříž hledali a našli ho, ale narazili v lese na dřevorubecké cesty na kterých dlouho bloudili. My jsme taky velmi dlouho bloudili a bloudili bychom dál kdyby tam u kříže nebyl Rosomák který nám řekl jeho GPS souřadnice. Díky nim jsme Švédský kříž našli.
Pak jsme se podle GPS, vrátili do tábora a najedli se. Celá výprava pro mě byla velmi namáhavá a vyčerpávající. (Nohy mě bolely už od začátku :D) 
--Pálkař & Pilník
5.den
Léta páně 2011, 20. den červencový.
Den začal bouří nevídanou a natolik mocnou, že i samotné domy otřásaly se v základech. Byla to (a to nelžu) zkušenost natolik strašlivá, že vlasy mi zbělaly hrůzou a já přes noc zestárl o pět, či deset let. Událo se to takto:
Ponocný hlásil zrovna půl třetí zrovna, když obloha se protrhla a z nebes na náš svět dopadat začaly kapky tak velké, že dle slov oveček našeho pána, Ježíše Krista, se stanů plachty prohýbaly tak moc, že hrozilo protrhnutí. O pár minut později již blesky křižovaly oblohu a hromy útočily na náš sluch. Jak by pohan ze severu řekl, Thor byl v náladě. Já však, věrný služebník našeho Pána Boha tvrdím, že to on seslal na nás bouři, aby prověřil naši víru a zjistil, jak odvážní jsme. Po celou dobu trvání bouře jsem se modlil, ne za sebe, ale za své bližní a další ty, jejichž pastýřem je Bůh.
Bouře trvala do třetí hodiny, kdy konečně zmírnila svou sílu.
O šest hodin později, v devět ráno, odpískán byl nástup. Lidé se začali trmácet ze svých chatrných obydlí a začali se rozhýbávat. Následovala očista. Po umytí našich špinavých, potem páchnoucích těl jsme dostali skromnou krmi. Chléb s čímsi, co nazývá se marmeláda a něčím hnědým, mazlavým a sladkým. Od svého dobrého přítele dozvěděl jsem se, že se to nazývá nutela. Kde se to vzalo nevím, jen doufám že to není výtvor Satanův.
Následoval obvyklý nástup všech obyvatel našeho tábora. Mimo normálních procedur jsme byli obráni o několik komodit určených k prodeji. Zabavil je náš Jarl, za prohřešky proti řádu a Bohu. Nástup byl poté ukončen a my se rozešli za svou prací. Já pokračoval v úkolu, který mi zadal samotný Jarl Koumák. Měl jsem vytvořit desku a hrací kameny pro hru zvanou Tafl, starou hru seveřanů. Dnes se mi konečně podařilo vše dokončit. Ostatní mí druzi pracovali na porovnávání map, podle kterých minulý den šla naše průzkumná jednotka. Ale o tom se mluví už ve včerejším zápisu. Po skončení všech prací se skupiny rozhodli hrát hru přivezenou z teplých jižních krajů. Nazývá se petang a spočívá v házení koulí a pokoušení se jich dostat co nejblíže dostat k určenému bodu. Snadné na pochopení. Hráli tři skupiny, každá s každou. Skupina oheň prohrála s kameny, kameny vyhráli nad bouří a bouře na závěr smetli oheň.
Sotva se ohně vzpamatovali z porážek a kameny si dostatečně užily oné vítězné nálady, šli si vyzkoušet tafl.
Po výuce hry tafl následoval oběd, kuřecí vývar a malá bílá zrníčka -rýže- s masem, sýrem a kukuřicí. Prostá to strava, avšak člověka nasytí a zahřeje.
Venku již několik hodin pršelo, ne moc, ale vytrvale. Vlastně pršelo celý zbytek dne i noci. Když již bylo po obědě, začal polední klid a několik odvážlivců v čele se mnou se vydalo do blízké vesnice, zvané Čiháň. Polední klid trval až do páté hodiny, kdy byl svolán další nástup, stažena vlajka a vytažena sekera práce. Co se dělo dál? Už jen zpívání s Rosomákem, a to do pozdní noci. Jen jedna výjimečná událost se ještě udála. Jarl Koumák nám během hodiny dvanácté ukázal, jak dobře ovládá ohňovou magii. Tvrdí sice, že je to dílem vědy a že se ono zařízení nazývá rachejtle a pyrotechnika, já však pravím "Je to dílo ďáblovo."
--Papež
7.den
Hned po probuzení jsme byli nuceni cvičit a protahovat svá těla. Po této mučivé zkušenosti jsme vyfasovali naše denní příděly jídla. Ke snídani byly závitky Tronco ala cacao a průbojnější z nás získali i nášup. Každá skupinka pak měla jiný program, zejména nás zaujala možnost vyzkoušet si Koumákův polní telefon. Domů jsme se s ním sice nedovolali, ale mezi sebou jsme si dobře popovídali. Volat si zadarmo ze stanu do stanu nebo z verandy do kuchyně bylo velmi dobré. Dále jsme si zkusili různé formy rozdělávání ohňů. K obědu dorazila dodávka z Číny s kuřecí čínou. Když nám po dobrém obědě slehlo, vyrazili jsme do okolí pátrat po činech ruských vojáků, kteří zde v okolí údajně tábořili a dokonce zde mělo dojít k zabití zběhlého vojáka. Od místních usedlíků jsme se dozvěděli mnoho, počet mrtvých na konci války byl možná větší, než jsme si mysleli. Jakmile jsme se vrátili, cvičili jsme střelbu z luků, která by se mohla v budoucnu hodit. Také jsme rozehráli partii primitivní formy vikingských šachů zvaných tafl. Hrála se i Kmínkova hra pro menší, kterou vyhrál Vašek. K večeři byl chleba se sýrem a salámem. Po večeři byla soutěž v luštění run na runovém kameni, který se tyčí uprostřed louky. Tuto soutěž vyhrála příznačně skupina Kámen, která zároveň dnes vařila. Před spaním jsme si ještě poslechli staré pověsti a severské ságy.
--Kočí
10.den
Jeden z klidnejších dnů tábora obohacený obdenním přídělem vločkové kaše. Následoval druhý díl hry Vojna není kojná. Potom po včerejším neuspěchu našeho týmu Bouře rozdělat oheň se sirkami ve vosku a předešlém uspěchu Ohně se rozdělat stylem zavařovací láhev byli na řadě kameni. Kteří při práci na utěsnění sirek byli napedeni völvou čarodějkou která jim dotykem obracela trenky navrch a i náš pokus zahrát si Carcassonne®.To protože tu hru sme potřebovali vysvětlit od Blumena který zápasil už jako jediný z jeho týmu s Völvou. A tak sme si rači zahráli Smallworld® na celtě na kraji naměstí. No pak teda mezitím byla Papežova hra s menšími tam sem nebyl ale slyšel jsem že to bylo prolejzání provazovou sítí bez doteku provazu s uzavíráním již prošlých děr v sítí. A pak trochu sporu pro zájemce.
jidlo: Byla k snídani už zmíněná vločková kaše pak malá svačinka s broskví následovaná těstovinama asi ale slibovaná kaše po táborovém hlasovaní neprošla prvním jednání a na řadu přišli leviňáky.
No jak sem řikal docela klidnej den.
--Stožár
11.den
Hned ráno odjel Koumák s Cibulem do Klatov na polikliniku. Nakonec se ukázalo, že to nebylo nic vážného, ale díky virové povaze nemoci Cibul odpoledne odjel domů. Po vydatné snídani a pozdním nástupu jsme se protáhli při volejbale a pak jsme se chystali na výlet do Mlázov. Krásnou cestou plnou výhledů do kraje jsme došli až do areálu pohádkové chalupy, kde jsme se sešli s kovářem, který nás zasvětil do tajů kovářského řemesla. Měli jsme také možnost si vykovat prsten nebo podkovu na památku.
Pak jsme byli odvezeni zpět do tábora, kde jsme si dali krupicovou kaši a před spaním zahráli pár písniček.
Báseň:
Po budíčku pozdním
na snídani běžím,
tak snadné to ale nebude,
bez rozcvičky to asi nepude.
Koumák to je ale ráhul,
na rozcvičce dostáváme záhul.
Jako dobrá morální podpora
jeví se cviky pana Nešpora.
Kdo není prase,
ke sprše se nese.
Pod ledovou vodou je to vlastně hračka,
Díky imunitě nedostaví se s****a.
Na snídani potom běžím,
zakopnu a rázem ležím.
Housky měkoučké jsou, olala,
na ně sladká nutela.
Marodů je nějak moc,
prochrchlali celou noc.
A tak můžu se dál cpát,
neb housky nemá tu kdo žrát.
Papeže, Klikaře a Cibula
nějaká nemoc skolila.
Blůmen, Stožár a Kmínek
mají zase kýble zvratek.
A tak na volejbal jenom v šesti
zatínáme hrdě pěsti.
Pak do Mlázov se vydáme,
máme dost času, ale spěcháme.
Z táborové diety začíná se mi kufr zvedat,
a proto se vydávám nějaký bufet hledat.
Hot dog a pak langoš mastný,
k dietě jsem silně laxní.
Když se na mě Kočí otočil,
tak se z toho hned položil.
A když dojídal jsem Brácův koláč,
přišel konečně pan kovář.
Kovali jsme kovali,
kapky potu stříkaly.
Prsteny a podkovy
nakonec ponořit do vody.
Hnedka potom v táboře
paříme hry deskové,
palce máme nahoře,
hry jsou totiž libové.
A k večeři pohlazení pro bříška
přinesla nám myška krupička.
Pár písniček si zazpíváme
A na kutě se vydáváme.
--Velbloud
12.den
Ráno mě hned po krátké rozcvičce a snídani čekalo mytí nádobí, které bylo třeba provést důkladně, abychom se pojistili proti případné chorobě. Kvůli různým virovým onemocněním dopoledne odjel Kočí a Klikař. Pro ostatní, ať už zdravé, nebo na rekonvalescenci, byl připraven odpočinkový program, zvláště deskové a karetní hry. Já jsem se, po vysavování kuchyně, vrhnul spolu s Brácou na přípravu zeleninových hodů. Po vrácení nádobí na své místo se pomalu blížil čas oběda. Pro zdecimovaný manšaft bylo připraveno dietní menu – mrkvovocelerová polévka a zeleninové rizoto s kukuřicí a houbami. Po lehkém, ale vydatném obědě byl polední klid, po kterém následovaly performance s bičem a lasy. Z Vodníka práskajícího bičem šel strach, ale všem se to líbilo. Někteří si dále dodělávali výrobky z kůže, jiní se šli protáhnout na fotbal, kde jsme byli svědky mnoha brilantních zákroků, například když Sirka útočil na Papeže, který vyběhl z brány, ale zastavil se kvůli brýlím. Sirka o něj zakopl a vypadalo to, že Papež svou bránu ubrání, jenže Sirka míč přesto neohrabaně maličkou rychlostí dokutálel k bráně, kam nakonec setrvačností dojel. Poté začala stavba vikingské bojové lodě z plastových lahví a služba se odebrala do kuchyně k přípravě večeře.
Papriková rozhuda se povedla, a tak jsme k ohni odcházeli dobře najedeni. Před tím však ještě proběhla etapa hry Vojna, ve které nezáleží na skautské hodnosti, ale pouze na té vojenské, takže i malí skauti mohou rozkazovat těm, kteří jsou jim podřízeni, i když normálně jsou to třeba jejich vedoucí. U ohně jsme zazpívali pár písniček a naše tři nová vlčata Vašek, Vítek a Max obdrželi své skautské přezdívky Pálkař, Pilník a Méďa. Ceremoniál proběhl tradičně - politím posvátnou vodou z řeky Kwai a nakopnutím do skautského života.
--Sirka
14.den
Tento den začínal malou rozcvičkou, kde jsme se protáhli. Po rozcvičce se šlo do jídelny na snídani. Když se všichni najedli šlo se na nástup, kde se vyvěsila vlajka a zasekla se do špalku sekera práce a rozdělily se úkoly.např. Velbloud šel dělat faguli na táborák a já jsem šel pomoct Vodníkovy rozebrat lavičku. Po té jsem pomáhal všem co chtěli. Pak se šlo na oběd a najednou začalo pršet, já jsem se najedl a šel jsem do stanu kde jsem spal až do konce polední klidu.po poledním klidu jsem jeli do aquaparku do Horažďovic. Co se dělo v aquparku no comment. Když jsme se vrátily tak jsme snědli pizzu co jsme si tam koupili a pak jsme šli k závěrečnému táboráku. Zpívali jsme písničky a taky jsme dostali vzpomínkové předměty, já jsem si vzal nůž victorinox. Po táboráku byla hra, kde se na konci rozbil runový kámen. Po této hře se šlo spát a nic víc se nedělo.
--Kmínek
Žádné komentáře:
Okomentovat