1. den
V pátek odpoledne jsme se sešli na Lužinách a za krásného počasí jsme vyrazili na autobus. Ačkoliv jsme měli značný předstih, naše nervy trochu pocvičil Krox, který dorazil necelou minutu před odjezdem, nicméně nakonec jsme se sešli všichni, pohodlně se usadili a vyrazili směr Šumava. Cestou jsme byli svědky mnoha střídání počasí, chvíli svítilo ostré sluníčko, chvíli byly mraky, občas do toho zasněžilo, ale když jsme přijeli do Sušice, tak bylo zataženo a pak se už rovnou začalo stmívat. Ani teploty už nebyly tak příjemné, tak jsme se zahřáli krátkou procházkou na nedaleké sušické náměstí a čekali na místní autobus, který jsme následně zaplnili až do posledního místa. Když jsme vystoupili v šumavském podhůří, byla už tma jako v pytli a všude kolem sníh, který jsme v Praze už tou dobou neměli. Protože jsme nic nenechali náhodě a vše bylo dobře domluvené, po pár minutách se zjevil Koumák, který cestou z Prahy naložil první nedočkavce a o další chvíli později přijela dvě auta správy národního parku, která odvezla všechny skauty, a pro zbývající starší přijelo jedno z nich ještě jednou. Tak jsme se octli všichni na samotě za Srním a počli jsme se ubytovávat. Horská chata Rokyta překypovala luxusem a všichni se předháněli, ve kterém pokoji s koupelnou a sprchou budou bydlet. Poté jsme se navečeřeli (zde se opět dostal do popředí Krox se svými řízky se salátem), zkoukli film a připravili se k spánku.
2. den
Vstali jsme do slunečného dne, nasytili se vločkovou kaší, a vyrazili na krátký okruh po okolí. Sluníčko na modré obloze svítilo a odráželo se od sněhu, kterého bylo všude kolem požehnaně. Šli jsme podél vchynicko-tetovského plavebního kanálu, kde se dřív plavilo dřevo, a s krátkou odbočkou k ruinám Hauswaldské kaple, kde jsme našli cache, jsme za chvíli dorazili do Srní.
Prohlédli jsme si kostel obložený dřevem a pokračovali jsme za obec, kde na nás čekali místní myslivci, kteří nás zavedli do obory, kde je zřízena pozorovatelna volně žijící zvěře, což je dřevěná stavba, kde se sedí jako v kině a přes prosklenou stěnu je vidět přímo na paseku. Zrovna probíhalo krmení, a tak se na místo scházely houfy jelenů. Pozorovali jsme je i skrz dalekohled, občas došlo i k potyčce parohy, což bylo taky zajímavé.
Potkali jsme se tam s místními skauty, kteří nás zvali k sobě na návštěvu, ale my jsme již museli pokračovat na další program. Auty jsme byli nadvakrát odvezeni na chatu, kde jsme se rychle naobědvali a za chvíli jsme se přesunuli do sousední budovy, kde bylo turistické infocentrum a malé muzeum a kam přišli záchranáři z šumavské Informační a strážní služby, kteří nám udělali malou přednášku o své činnosti a o šumavské krajině a přírodě.
Přivezli s sebou několik sad sněžnic, které si každý obul, a vyrazili s námi na výlet. Na asfaltových úsecích ze sněžnic lítaly jiskry, ale po zapadaných loukách se s nimi šlo dobře. Došli jsme na nedaleký kopec, pokochali jsme se hvězdnou oblohou a cestou zpátky jsme se rozdělili na dvě půlky a střídavě se přepadali. Vrátili jsme se na chatu a po krátkém oddychu začala akční noční hra na louce před chatou. Po jejím skončení byla ještě pro odvážné jedince připravena krátká stezka odvahy. Teplota mezitím klesla hluboko pod nulu, a byl nejvyšší čas jít spát.
3. den
Ráno jsme vstávali kolem půl osmé. Dostali jsme příkaz si zabalit karimatky, spacáky a vše ostatní. Poté co jsme tak učinili, jsme se šli nasnídat. K snídani byla lahodná bábovka, buchtičky a vánočka a kdo chtěl, tak si vzal chleba s čokoládovou pomazánkou. Když jsme se nasnídali, vyrazili jsme na menší výpravu směr Turnerova chata.
Byla ukrytá v 1. zóně Šumavského národního parku. Vevnitř měli živou vydru a pár koček. Kolem teče řeka Vydra, která byla v plyšové zvířecí podobě volná ke koupi. Udělali jsme tam pár hezkých fotek a vyrazili zpět. Cestou jsme viděli nádherné velké rampouchy, dokonce i malinký "vodopádek", který byl zvenku celý zmrzlý, a voda tekla malým proudem za ním. Když jsme se vrátili do chaty, snědli jsme chutný buřt guláš. Na svačinu jsme si rozdali jablko a jogurt. Pak jsme vyrazili na autobusovou zastávku poblíž chaty, ze které jsme odjeli do Modravy. Tam jsme před nástupem na autobus směr Praha, navštívili Centrum řemesel, kde bylo spoustu pěkných dřevěných výrobků. Také si tam někteří vyzkoušeli rozřadit druhy stromů v podobě polen do přihrádek, ale bylo jich tolik, že to skoro nebylo možné. Potom jsme si tedy už jen dali svačinu, rozdali sušenky a nasedli na autobus.
--Pálkař
Žádné komentáře:
Okomentovat