Víkendová výprava Mělnicko (E-kronika)

Pátek 31.5.2013
Na sraz v metru opět Strejda dorazil pozdě. Respektive, v tomhle případě nedorazil na sraz vůbec, příliš se zpozdil, a tak dorazil až na Hlavní nádraží. Po chvilce čekání nastupujeme do vlaku, kterým jedeme asi hodinu. Následuje asi 6 kilometrová trasa do cílové vesnice - Mělnické Vtelno. Když jsme konečně dorazili, Kmínek se Strejdou nás vyhnali na vojenský nástup, řekli nám informace o hře a rozdali začáteční peníze.

Porozhlédli jsme se po chatě, najedli (byl skvělý buřtguláš) a šli si zahrát nějaký sport ven. Jelikož potom už byla tma, rozhodli jsme se, že se koukneme na nějaký film. Když skončil, přišla na řadu Kmínkova a Strejdova hra. Rozdělení bylo klasicky na dvě skupiny. Chodili jsme po okolí a plnili různé úkoly v roli partyzánů. Chytali zvěda, schovávali se do křoví před Němci a vyhazovali do povětří rybník. V téhle hře dopadly obě skupiny úplně stejně, na první pokus se ani jedna neschovala dobře.

Sobota 1.6.2013
Ráno budíček kolem deváté hodiny. Posnídali jsme vločkovou kaši a vyrazili hledat cache. Bohužel pršelo, ale co, vzali jsme si pláštěnky a šli. Nebyly moc daleko, abychom nemuseli moknout příliš dlouho. Našli jsme bohužel jen jednu ze tří, protože GPS souřadnice směřovaly jinam, než by měly. Prohledávali jsme okolí kolem, ale nic. Po návratu do chaty jsme si dali svačinu z krátké výpravy a poté čínskou polévku na oběd. Po obědě jsme si šli zahrát stolní hry jako třeba Smallworld, Eye of Dark Overlord nebo poker.

Tím jsme trávili nejvíce času, jelikož venku skoro pořád pršelo a tak se nedalo dělat nic jiného. Po hrách jsme přivítali Peřinu a šli grilovat. Špízy, sýry a kebab. Když jsme dogrilovali, byla tma a šli jsme se koukat na film. Pak jsme šli už jen spát.

Neděle 2.6.2013
Vstávali jsme kolem desáté hodiny ranní. První povel byl samozřejmě ten, že si máme sbalit všechny věci. K snídani jsme si dali vánočku s čokoládovou pomazánkou a kakao. Pak jsme se šli podívat na pouť, která byla uprostřed vesnice. Řekli, že máme přijít za hodinu, tak jsme si mezitím šli zahrát frisbee fotbal na tamější hřiště. Pak jsme se vrátili, rozdali si svačiny na cestu zpět, ovoce, sušenku a odešli. Na pouť už jsme nešli, pospíchali jsme. Cestou na nádraží se nic zvláštního nedělo, když jsme tam dorazili, dali jsme si chleba s loveckým salámem. Abychom si nějak ukrátili čekání na vlak (dorazili jsme o hodinu dřív) házeli jsme si s míčkem před nádražní chatou. Když přijel vlak, dozvěděli jsme se od Škebloně, který odjel dříve, že metro je uzavřené a některými stanicemi se projíždí a nezastavuje kvůli 3. stupni povodňové aktivity. Cesta domů už byla naprosto nezajímavá a obyčejná.

Výprava byla dobrá, hry byly dobře naplánované. Jen škoda počasí. Hezky bylo totiž hlavně první den, tedy v pátek ale potom už každý den jen chvíli.
--Pálkař

Fotky z výpravy