Pátek 21. října
Sešli jsme se v pátek odpoledne na Lužinách a vyrazili do Vysočan na vlak. Jeli jsme rychlíkem přímo do Červeného Kostelce, kde se nacházela naše základna. Poprchávalo a padala tma, tak jsme zaběhli dovnitř, rozdělali oheň v kamnech, pojedli, zahráli pár her a byli už celý večer vevnitř.
Sobota 22. října
Ráno jsme měli vydatnou snídani, vajíčka s párkem, a poté jsme pomalu vyrazili na nádraží. Jeli jsme vlakem kousek zpět, jakoby směrem na Prahu, ale po chvíli jsme vystoupili a zamířili do lesů. Hned v České Skalici jsme narazili na školu, kterou navštěvovala jako malá Božena Němcová, a bylo jasné, že o ní ještě uslyšíme. Po příjemné procházce rovinatou krajinou jsme došli kolem loveckého zámečku až k zámku Ratibořice, kde jsme počkali na začátek prohlídky a prošli si komnaty paní kněžny.
Viděli jsme zajímavé, stále funkční kyvadlové hodiny, i starobylý záchod. Skrz zámecký park jsme došli k řece, kde jsme teprve byli v centru dění. Zde se odehrával děj slavné Babičky, kterou napsala Božena Němcová. Viděli jsme pomník Babičky, Viktorčin splav, a na Starém Bělidle jsme dokonce vyslechli zajímavé povídání o skutečném životě Boženy Němcové, který byl trošku jiný než v jejích knihách.
Na louce jsme poobědvali a přijel za námi na skok i Rosomák se Šaumínem. Na kraji Babiččina údolí jsme si zahráli hru Lištičky, a vyrazili do kopců na tvrz Rýzmburk, odkud byl hezký výhled na okolní lesy.
Těmi jsme pokračovali dále, až na zříceninu hradu Červená hora, ze které mnoho nezbylo. Odtud už jsme se vraceli směrem na Červený Kostelec, bohužel když jsme šli kolem vodopádů, tak už byla tma, tak jsme si je neužili. Navíc vlčata odvezl Koumák autem přímo na základnu. Po návratu nás čekala bohatá večeře a po filmu už byl pomalu čas jít spát.
Neděle 23. října
Ráno jsme se nasnídali a začali uklízet. Stihl se ještě vydatný oběd, hra venku na družstva a krátký fotbal a pomalu jsme se přesunuli na nádraží.
V Praze jsme se rozloučili pokřikem a vydali se domů.
--Sirka
Žádné komentáře:
Okomentovat