1. den
Ten den bylo slunečno a teplo. Na tábor jsem dorazil po vlastní ose z Českých Budějovic, se všemi se pozdravil a zjistil, že jsem první. Šel jsem si tedy v poklidu vybalit věci do mnou vybraného stanu a chtěl odpočívat v prázdném tábořišti, načež přišel Koumák se slovy: „Až si vybalíš, přijď nám pomáhat.“ Vybalil jsem si a přišel na pomoc do kuchyně, kde čekal Cibul, který mi řekl, ať nastrouhám mrkev. Po chvíli začali přijíždět ostatní bratři, a když se nás sešlo dost, byl svolán první pracovní nástup.
Všem byla rozdělena konkrétní práce, konkrétně já jsem šel umýt nějaké nádobí. Cestou k potoku jsem objevil včelí hnízdo ve stromě. Vedení o tom vědělo, a přestože nešlo o moc velký roj, tak byli přivoláni hasiči, aby hnízdo zlikvidovali. Byl aplikován postřik a včely poté zmizely. Pak dorazil Bráca a já se Strejdou jsme byli pověřeni výrobou fagule na oheň. Nasbírali jsme tedy smůlu a vyrobili ji. Tábor však ještě nebyl kompletně postaven, bylo třeba vztyčit bránu a stožár. Bránu jsme po několika manévrech postavili a stožár také.
Následovala večeře, ke které byl chléb se salámem a sýrem a polévka. Když jsme se najedli, byl svolán slavnostní večerní nástup, ze kterého se šlo rovnou k zahajovacímu táborovému ohni. Nesl jsem zapálenou faguli, kterou jsem první oheň zapálil. Byla představena celotáborová hra, pak jsme zpívali písničky a po večerce jsme šli spát.
--Zippák
2. den
V neděli jsme vstali kolem osmé hodiny, oblékli jsme se a šli jsme na snídani, ke které byly vánočky a záviny. Po snídani jsme se odebrali na cestu na klatovskou pouť. Na pouti jsme si prohlédli spoustu stánků a na závěr jsme si vyzkoušeli různé atrakce. Spoustu času jsme strávili u stolního hokeje.
Poté jsme navštívili Černou věž, odkud se naskytl pěkný výhled na Klatovy a okolí, osvěžili se ledovou tříští, cukrovou vatou, zmrzlinou a podobnými pochutinami slanými i sladkými a pak jsme šli na exkurzi do staré lékárny, jedné ze dvou v České republice. Tam jsme viděli různé zajímavé historické exempláře, masti, léky, tinktury, suroviny, přísady, semena, kořeny, listy, bobule, jedy, kádě, baňky, nádoby, skříňky a schránky a také barokní vybavení a nápisy. Nejvíce nás zaujala třímetrová tasemnice, lektvar nazvaný Ďáblovo lejno a sušená krev. Pak jsme byli odvezeni zpět do tábora, kde jsme se ponořili do pravidel nové celotáborové hry, kde spolu soupeří jednotlivé týmy v budování starověkých slovanských hradišť. Rovnou jsme provedli první tah, najedli se, vyčistili si zuby a šli spát.
--Kovboj
3. den
Ráno jsme začali obvyklou rozcvičkou a snídaní. Pak jsme vztyčili vlajku a zahájili druhý táborový den. Většinu tohoto dne jsme strávili prací, aby byl tábor kompletně připraven a uklizen. Někdo kopal jámu na latrínu, někdo sekal dříví, vařil, připravoval střelnici, prostě „makačka“. Já osobně jsem nejvíce času strávil mytím nádobí. Odpoledne jsme hráli hru, kdy jsme se rozdělili do dvou týmů, které proti sobě bojovaly tenisáky. Úkolem prvního týmu bylo změřit nadmořskou výšku vrchu Drkolná. Úkolem druhého týmu bylo nedopustit, aby se informace o výšce dostala do tábora, na čemž jsem se podílel i já. Tým měřící výšku nakonec tuto napínavou hru vyhrál a odebrali jsme se na večeři. Po krátkém večerním programu a sportu jsme šli spát.
V noci jsem držel hlídku, ale nic neobvyklého se nedělo, akorát jsem byl pak trochu unavený.
--Trezor
4. den
Dnes jsme měli k snídani chleba s taveným sýrem, po snídani nástup a po nástupu tah celotáborové hry. Potom jsme se začali věnovat linorytům, což trvalo až do oběda, ale někteří dodělávali i po obědě o poledním klidu. Byly z toho zajímavé obtisky. Po poledním klidu bylo křtění stanů. Náš stan se jmenuje Nejmenší hradiště.
Protože bylo pěkné počasí, udělali jsme si výlet do Číhaně, kde jsme se osvěžili v koupališti a zmrzlinou. Na koupališti jsme skákali hromadně do vody a Cibul se šel opalovat. Řekl, že ten, kdo ho shodí do vody, bude klikovat do večera, a Peřina ho tam shodil a neklikoval.
Po návratu do tábora byl v programu softball a dostavba střelnice. Užili jsme si spoustu zábavy a po večeři šli pomalu spát. Někteří z nás v noci drželi hlídky.
--Lovec
5. den
Dnes byl budíček v 9.00 a jako každý den byla rozcvička pod vedením Cibula. K snídani byly krvavé vločky, které po zamíchání byly spíš růžové.
V rámci táborové hry zaútočil Praotec Pech, na mě, Profesora, Trezora a Pálkaře. Naším úkolem bylo ve čtvrt, půl, třičtvrtě a celou hodinu hlásit čas kukáním nebo zvoněním. Po snídani byl nástup, kde se rozdělily úkoly. Jedna skupina měla za úkol vykopat jámu na novou latrínu, druhá skupina měla dokončit střelnici a služba pomáhala v kuchyni. Po svačině jsme provedli tah v celotáborové hře a připravili se na útok Avarů. K obědu byla výtečná česnečka se smaženým chlebem a sýrem a čína a la Peřina. Po poledním klidu jsme se dozvěděli něco málo o Slovanech a šli si zastřílet na střelnici, k jejímuž dokončení výrazně přispěl bratr Zippák.
Jelikož na Lučany zaútočili Charváti, proběhl tak vůbec první útok mezi skupinami. K večeři byla rýžová kaše s kompotem od Blůmena přezdívaného barokní andílek. Vyrobili jsme si placky na stany, zahráli si fotbal, umyli zuby a šli spát, abychom byli připraveni na zítřejší military hru.
--Procesor
6. den
Šest hodin ráno. Tolik bylo, když nás ve čtvrtek vzbudili. Probudily mě kopance do stanu, a když jsem vylezl, tak jsem spatřil jakási podivná individua. Cosi v jakýchsi podivných bílých stejnokrojích. Ale něčím se přeci jen lišili. Každý dělal jiný zvuk a jeden měl na hlavě růžové uši. Zanedlouho jsme se na nástupu dozvěděli, že to jsou mimozemšťané, jejichž vesmírnou lodí je Měsíc a kteří si na Zemi přiletěli vybrat lidi do své mimozemské soutěže.
Rozdělili nás tedy do dvou týmů a řekli nám, ať si zabalíme vše, co si myslíme, že budeme potřebovat na 24 hodin mimo tábor. Taky nám přidělili věci, které nebyly naše - ze skladu. V průběhu hry jsme měli možnost si jednou za čas nechat ze skladu přivést další věci. Po dobalení zavazadel jsme za doprovodu jednoho ze starších vyrazili do šumavské neúprosné džungle, tedy mimo tábor. Samotná hra spočívala v tom, že jsme měli jedno základní místo - bázi, které měla každá skupina jinde. Dále byly ve hře majáky. To byla nějaká krabička, box nebo pet flaška, která byla někde ukryta - za stromem, na stromě, za kamenem nebo pod dřevem. Těch bylo 7 a v každém bylo jeho číslo a papír, na kterém se psalo, kdo ho naposledy obsadil a jeho aktuální zabezpečení. Buď se daly zabezpečit uděláním určitého počtu dřepů či kliků, nebo házením kostkou, konkrétně počet hodů šestek nebo složením jiných slov ze slova TELEVIZORY, například TELE nebo VIZE. Dále byly ve hře mise. Za ty jsme dostávali 15 bodů. Například hned ráno jsme měli první misi obsadit jeden libovolný maják. Ty jsme hledali podle GPS souřadnic, které jsme si museli sami do GPSky zadat.
Takže jsme celý den chodili a dělali mise, zabírali majáky a pevnost. To byla speciální stavba z celt, která za hodinu produkovala týmu, který ji měl zrovna zabranou, dvojnásobek bodů co maják, tedy 10.
Večer byla závěrečná bitva o pevnost, při které se rozhodlo, který z týmů bude v pevnosti spát. Tu můj tým bohužel kvůli špatné strategii prohrál, a tak jsme šli spát k majáku. V noci jsme proti mimozemšťanům drželi hlídky, aby nás nemohli zabít. Ráno, když jsme vstali, ve 4 hodiny, jsme vyrazili do tábora, kde jsme měli odpálit granát. To se povedlo oběma skupinám, potom jsme si dali něco málo k jídlu a šli spát.
--Pálkař
7. den
Tento den končila military hra. Náš tým (já, Zippák, Procesor, Dusík, Ondra, Krox) musel vstávat ve 4.00 a odpálit na kraji tábora tajně dýmový granát. Odpálení se vyvedlo a tak jsme úspěšně došli do tábora a konečně se po tom namáhavém dnu najedli do syta a šli jsme spát do stanu. Protože jsme šli spát asi v pět hodin, byl budíček až v 11.30. Když jsme vstali, dostali jsme svačinu, sbalili jsme si a vyšli jsme na autobusovou zastávku do Číhaně. Když přijel autobus, jeli jsme do Horažďovic, kde byl aquapark. Šli jsme pár minut a byli jsme na místě. Převlékli jsme se do plavek a šli si zaplavat. Vyzkoušeli jsme si tobogán, vířivku, plavecký bazén i divokou řeku. Byla to velká sranda a dokonce nás přísní plavčíci napomenuli, protože jsme tam asi skoro až zlobili.
Pobyli jsme dvě hodiny, které utekly jako nic, a pak pomalu vyrazili na vlakové nádraží. Jeli jsme vlakem do Kolince, kde nás vyzvednul Koumák a odvezl do Číhaně, odkud jsme došli pěšky do tábora. K večeři byly leviňáky a pak jsme si s Haďákem a Kočím vzali kárku a jeli jsme do vsi pro vodu. Mezitím do tábora dorazil Kmínek, Buffy, Vodník a Knedlík. Hned jak jsme se vrátili s vodou, šel se hrát fotbal. Náš tým vyhrál 5:4 a pak už nastala tma a šli jsme spát.
--Profesor
8. den
Budíček zazněl dnes v 8.30. Po probuzení měla být rozcvička, ale Koumák naštěstí navrhl, že ten kdo si úžasně uklidí stan, nemusí běžet. Ke snídani jsme měli kukuřičné lupínky s mlékem a po ní jsme si rozdělili práci. Někdo ještě kopal jámu na novou latrínu a ostatní vyráběli atrakce na táborovou pouť. Mezitím přijížděly návštěvy, rodiče a starší skauti. Mnoho z nich přivezlo jídlo, a proto byly ke svačině koláče. Po svačině každý dodělával svou práci a pak se přiblížil čas oběda. K obědu bylo výtečné uzené maso. Porce byla tak obrovská, že jsem později měl nutkání zajít si na nově přesazenou latrínu, kde jsem vykonal potřebu jako druhý v pořadí. O prvenství jsem se přetahoval s Velbloudem, ale i na druhé místo jsem hrdý. O poledním klidu jsme si byli zastřílet s plastovými pistolemi v naší libové bázi z celt, která byla postavena při military hře. Po návratu do tábora jsme chystali táborový oheň a scénky. Posléze jsme prováděli návštěvy našimi atrakcemi na pouti a pak šli na společný slavnostní nástup k táborovému ohni.
Táborák byl relativně krátký a po něm moje skupina odešla hlídat pevnost. Hlídali jsme od půlnoci do čtyř a byla to hrozná sranda, protože jsme si spolu povídali. Pak už jsme v bázi zůstali spát a před budíčkem došli zpět do tábora.
--Dusík
9. den
Dnes je neděle, takže ranní rozcvička se nekonala. Budíček byl o něco později než normálně a ke snídani byla vločková kaše. Službu v kuchyni měli Charváti a po snídani jsme táhli v celotáborové hře. Celotáborová hra spočívá ve výstavbě slovanského hradiště a je výborná.
Dnes začala také Stožárova hra, která spočívá v hledání kartiček se Simpsonovými, které se mění za mince. Za mince se dají kupovat lepší monstra a cílem hry je mít nejlepší monstrum. Ke svačině byly buchty a koláče, které přivezli rodiče na návštěvní den. Po obědě jsme rozdělávali oheň třemi různými způsoby. První byl namíření lupy na hromádku chrastí nebo suché trávy, kde je potřeba silný sluneční svit. Druhý způsob je rafinovanější a funguje tak, že se na hromádce suchých klacíků nebo trávy smíchá manganistan draselný s glycerinem. Další způsob spočívá ve škrtání magnesiovým podpalovačem. Ke svačině se podávaly melouny a všichni ze srandy plivali pecky po bratru Cibulovi. Následně jsme se přesunuli na indiánský fotbal, kde náš tým vyhrál 11:8. Po večeři služba domývala nádobí a uklízela kuchyni a před spaním nám Klikař přečetl večerníček. První pohádka, co nám četl a která se mi líbila, se jmenovala Ďábelský tanec. Druhá se jmenovala Pláč mrtvých. Na noc vyrazil kmen Lučanů hlídat pevnost proti franckým kmenům. Doufám, že jí uhlídá.
--Brácha
10. den
Ráno nás Cibul prohnal ke statku a po pár cvicích zase zpátky. Pak jsme se šli opláchnout k potoku a mezitím byla snídaně. Podávaly se buchty a koláče a po nástupu v krojích jsme se všichni věnovali úklidu ve stanech. Potom nás čekal tah v celotáborové hře, svačina a hra s monstry. K obědu bylo uzené s knedlíkem a zelím a pak dlouhý polední klid. Pokračovali jsme svačinou, rohlíkem s jogurtem a dodělávali jsme naše resty z minula.
Následovala bitva v pevnosti s pistolemi Nerf, a když později odpoledne začalo pršet, přesunuli jsme se do jídelny na hraní deskových her.
Po večeři jsme hráli a zpívali s bratrem Rosomákem, který nás krátce přijel navštívit, a po desáté jsme šli spát.
--Krox
11. den
Ráno bylo dost deštivé, takže jsme přišli o rozcvičku a šli jsme rovnou na snídani. Poté byl tah táborové hry, kdy na nás znovu útočili Avaři. Ranní nástup jsme kvůli dešti značně zkrátili. Až do oběda jsme byli v jídelně a pak jsme tam rovnou zůstali a pochutnávali si na výborném smaženém sýru. Během poledního klidu jsme s Procesorem postavili hráz pod sprchou určenou ke koupání nazvanou plivátko, kterou jsme následně museli rozbořit z důvodu usazování mastnoty z ešusů a hrnců. Po poledním klidu se šlo na Škebloňův zdravotnický workshop, na kterém jsme se naučili mnoho praktických znalostí o použití léků a léčení samotném.
Na večer byl plánován volejbal, který jsme nemohli hrát, protože bylo stále mokro. Pokračovala Stožárova hra a po večeři nám Klikař přečetl večerníček.
--Haďák
12. den
Tento den jsme měli jít na dvoudenní výpravu. Celé dopoledne bylo krásně, jen občas sem tam mrak. Den jako vždy začal vydatnou snídaní. Každý si pomalu začínal balit. Po obědě začalo pršet. Všichni jsme netrpělivě čekali, až se to na chvilku uklidní, abychom si mohli dát svoje karimatky, spacáky, celty a jiné věci k Peřinovi do auta. Za chvíli jsme se dočkali. Všichni vyběhli směrem k autu. Když se věci naskládali do auta a všichni se vrátili tak se na nástupu rozdaly svačiny v podobě lahodného pomeranče, sušenky a müsli tyčinky. Konečně nadešel čas vyrazit na dlouhou cestu.
Po cestě se každý bavil podle svého. Ke konci cesty jsme se zastavili v hospodě ve Velharticích. Snad všichni si něco objednali, ať k jídlu nebo k pití. Při pojídání a popíjení jsme u vedlejšího stolu zaslechli píseň
Olê, muié rendêra z loňského tábora. Tak jsme poznali průvodce z hradu Velhartice, který nás pozval na prohlídku se skupinovou slevou. Po kratší pauze v místní hospodě jsme vyrazili. Po chvíli cesty jsme dorazili na louku pod hradem.
Když jsme si vybalili a připravili věci na spaní, já a Stožár jsme začali připravovat večeři na plynovém vařiči. Po večeři se už žádný program nekonal, a tak se šlo spát.
--Strejda
13. den
Bylo nezvyklé probudit se mimo tábor, ale bylo pěkné ráno a svítilo sluníčko. Budíček byl v 9 hodin, potom jsme si sbalili věci, nasnídali se a uklidili po sobě naše místo. Vyšli jsme na hrad Velhartice, kde jsme měli domluvenou prohlídku.
Byla poučná a zajímavá a také jsme si zastříleli z katapultu. Pod hradem jsme se zastavili na zmrzlině a poté jsme vyšli na cestu domů. Ve vsi Střítež jsme si dali přestávku na svačinu, pak jsme pokračovali dál. Cesta byla dlouhá 13 km a ušli jsme jí asi za tři a půl hodiny. V táboře už na nás čekal oběd a po něm polední klid. Další program byl spíš odpočinkový, hrály se deskové a karetní hry. Skupina Charvátů měla službu, tak šli s konví pro slepice k Tesařům. Rychle se naservírovala večeře a potom jsme si povídali o Slovanech. Když jsme s tím skončili, věnovali jsme se tahu v celotáborové hře a zahráli si včerejší i dnešní tah. Vyhlásila se večerka a Charváti se odebrali do pevnosti na hlídku.
--Dýňák
14. den
Hned z rána se začalo s bouráním tábora, aby se všechno stihlo, v plánu totiž bylo i koupání v aquaparku, ale jen za předpokladu, že se zvládne sfouknout velká část práce. Každý byl zaúkolován nějakou prací, někdo rozebíral trampolínu, někdo boural pevnost, kterou jsme používali při military hře, někdo nosil nádobí na statek a všichni jsme pak sundávali bránu, hřiště a stožár. Odpoledne se rozhodlo, že práce stačí a začíná zábava. Vyrazili jsme tedy – jako velká roztáhlá skupina – na autobus do Číhaně, který jsme i přes naše Obamy všichni stihli. Autobus nás odvezl do Sušice, kde jsme pak chvilku hledali aquapark (do kterého nás nakonec zavedl pan Velbloud, kterému již oblast byla známá). V aquáči nás to všechny tuze moc bavilo a příště do Sušice pojedeme zas.
Při odchodu pršelo tak jsme museli chvíli počkat, ale déšť nakonec ustal a my tak mohli vyrazit na autobus. Po cestě jsme se ještě zastavili na trochu kebabu a někteří i v čínské restauraci, a pak jsme všichni (i ti co byli v číně) vyrazili zpět do tábora, kde se ještě uskutečnila závěrečná hra z celotáborovky, kterou vyhráli Charváti. To se všichni dozvěděli u slavnostního táborového ohně, u kterého se hrálo a zpívalo a někteří u něj dostali své nové přezdívky. Po táboráku se několik vyvolených odebralo do lesa, kde skládali svůj skautský, případně vlčácký slib.
--Kočí
15. den
Nastal poslední den tábora. V tento den se již nehrály žádné hry, žádná skupina neměla službu, už se jen balilo a uklízelo. Rozebíraly se prázdné stany, sestěhoval se nábytek a různé vybavení z celého tábořiště a poslední kusy nádobí se odnášely do statku k Tesařům. Rozmontované části stanů byly podle Koumákových pokynů přesně uklízeny na své místo do prázdné jídelny tak, aby byl každý kousíček místa plně využit.
První skauti začali odjíždět s rodiči do svých domovů a hemžení na louce počalo ustávat. Když byla většina práce hotova, slunko už bylo vysoko na obloze. Zbývalo projít areál tábora, sesbírat poztrácené drobnosti a odvézt pytle s odpadem. Na tábořišti zůstala poslední hrstka starších táborníků, jejichž počet se postupně také zmenšoval. K večeru tak zůstala jen prázdná louka jako němý svědek letošního pestrého tábora.
--Sirka
E-kroniku zpracoval Cibul.
Žádné komentáře:
Okomentovat