Tábor 2015 - Divokej západ (e-kronika)

1. den
První táborový den začal, jak jinak, než prací. Dopoledne jsme dostavěli stany, vztyčili stožár, natáhli vodu a hned po poledni začala přijíždět první auta s účastníky.

Poté, co se shromáždili skoro všichni skauti a vlčata, byl uspořádán první společný nástup, kde se rozdělila zbývající práce, a do toho se všichni postupně zabydlovali do stanů. Následovala zajímavá seznamovací hra.

Kvečeru ještě proběhlo Buffyho seznámení se sekyrami a pilami, kde se hlavně nováčci dozvěděli, jak s nimi zacházet, a tak hned připravili zahajovací táborák. Po večeři byl u slavnostního ohně za přítomnosti Brácy a Lejdy tábor oficiálně zahájen. Rozdělili jsme se do skupin na celotáborovou hru, zazpívali pár písniček a šli spát.
--Sirka

2. den
Ráno jsem vstal už v 8.30, měl jsem totiž službu. Naše skupina obsahovala mě, Kovboje, Kubu, Kristiána a Bráchu a jmenovali jsme se Slamák Colt. Ten den byla ke snídani bábovka. Najedli jsme se a jeli jsme s kárkou pro nádobí. Poté jsem jel ještě pro vodu do statku. Před obědem se postavila zvonička a po výtečném obědě tvořeném uzeným s knedlíky a po poledním klidu jsme se šli koupat do Číhaně, kde jsme potkali Peřinu, který se tam vyhříval na sluníčku a čekal na nás po svém příjezdu z Prahy.

Po odchodu z koupaliště jsme se odebrali do obchodu nakoupit nějaké dobroty a vyrazili zpět. Když jsme dorazili z Číhaně zpět do tábora, čekal na nás v kuchyni úkol udělat pudink pro ostatní i pro sebe. Měli jsme k dispozici pouze návod na obalu, přesto se pudink docela povedl.

Ostatní hráli fotbal a mezitím byla večeře hotova. Po večeři šli pomalu všichni spát a pro vybrané přihlášené a vyvolené byla připravena tzv. zkouška mrtvého muže. Neúčastnil jsem se, ale i vybraní skauti měli zákaz o jejím průběhu mluvit, takže den byl uzavřen trochu tajemně.
--Profesor

3. den
Ráno jsme vstali už v půl osmé, byla rozcvička a služba mezitím vařila ke snídani ovesné vločky, které se pak podávaly s kakaem, cukrem, kompotem, kokosem a rozinkami. Po snídani jsme si sbalili věci na jednodenní výpravu a šli do Číhaně, kde jsme si zkrátili čekání na autobus nákupem v obchůdku. Jeli jsme autobusem do Sušice, kde jsme přestoupili na autobus, kterým jsme dojeli až na Modravu. Vyrazili jsme směrem na Tříjezerní slať a poté krásnou přírodou pokračovali na Javoří pilu, kde na nás čekal Koumák, který sem došel pěšky přímo z Modravy, a prozradil nám, že v pravěku se tady nacházelo nejvyšší obydlené místo na našem území.

Nejmenší vlčata se oddělila a vrátila se s Koumákem zpět na Modravu a my ostatní jsme šli na Poledník, kde je zajímavá stavba, která dříve sloužila vojákům. Po náročném stoupání jsme se zde občerstvili, odpočinuli si a vyrazili vesele z kopce směrem dolů. V jednom ze svahů jsme navštívili Prášilské jezero, které bylo úchvatné. Tam jsme si oddychli, ale některé z nás včetně mě už bolely chodidla.

Čekala nás ještě zhruba čtyřkilometrová cesta sice pořád z kopce, ale zato kamenitým terénem. Za necelou hodinku jsme došli do Prášil a ve zbývající čtvrthodince do příjezdu autobusu jsme navštívili místní cukrárnu. Cestou zpět už jsme jen odpočívali. Dojeli jsme do Sušice a poté jsme jeli vlakem do Kolince, odkud nás Koumák odvozil autem do Číhaně, odkud jsme došli do tábora. V táboře se mezitím nic výrazného nestalo, k večeři jsme měli leviňáky a všichni byli spokojení a spali tvrdým spánkem až do dalšího dne.
--Dýňák

4. den
Tento den pro mě začínal v 8:15, jelikož jsem byl služba. Poté, co jsem vzbudil zbytek své skupiny, jsme se pustili do přípravy snídaně v podobě švédských stolů. Jako obvykle byla ranní rozcvička. Po snídani se vše uklidilo a bylo na řadě křtění stanů.

Objevovala se i celkem zajímavá jména. Například Tajemná Antarie, Hebká chajda, Podivný srub, Kouzelný stan, ale třeba i Opičí Strýc, Smradlavá fusekle a Špinavá díra. Dopolední aktivita se jménem "Bavlněný Blůmen" neboli pletení náramků všechny bavilo a odnesli si navíc vlastnoručně vyrobený náramek a další nové poznatky.

K obědu jsme měli těstoviny s nivovou omáčkou. Oběd všem chutnal. Po obědě byl jako normálně polední klid. Hned jak skončil polední klid, se začalo s přípravami na noční přepad. Jakmile dorazil bratr Peřina s mlékem, tak jsme začali vařit samostatně jídlo s názvem Krupicová kaše synovce Strejdy. Mezitím vyrazila první průzkumná skupina na přepad do spřáteleného skautského tábora. Když se dojedlo, vyrazily zbylé dvě skupiny. Okolo půl jedenácté jsme byli na místě a probrali jsme strategie. O hodinu později se začalo. Po asi hodině a půl přepad skončil, bohužel s neúspěchem, ale užili jsme si hru a myslím si, že tento den se opravdu vydařil.
--Strejda

5. den
Včerejší den neboli dnes brzo ráno jsme se vrátili z přepadu, a přesto že jsme si to užili, tak to přece jen bylo pozdě a na budíček jsme byli úplně rozlámaní. Jako budíček byla zvolena lehká melodie, kterou hráli americkým vojákům ve Vietnamu za vietnamské války, což značilo, že dnešní den měl být netradiční. Melodie byla pohodová a chytlavá, ale slova jsou agresivní a nemilosrdná. Pro ty, koho nevzbudila hudba, bylo určeno ještě bušení a řvaní do stanů. Po nástupu jsme běželi nahoru ke statku za doprovodu amerických vojenských běžeckých písniček.

Po rozcvičce byla výtečná Peřinova „american breakfast“ tvořená toustovými chleby, fazolemi a míchanými vajíčky a fasování uniforem na dnešní a zítřejší military hru. Po dalším nástupu jsme si šli postavit základny, které jsme si vylosovali. Základny bránily čtyři skupiny. Proti sobě hrály skupiny americké – Hot Dog a Hamburger, a vietnamské – Lichi a Rambutan.

Po dostavění základen jsme se všichni odebrali zpět do tábora k plnění armádních výcvikových úkolů, například střelba na střelnici, rozdělávání ohně, čištění vody atd. Každá skupina nafasovala opravdový manuál na přežití vydaný americkou armádou, kde byla nápověda k některým disciplínám.

Trvalo to až do odpoledne. Po skončení výcviku jsme provedli prohlídku sbalených věcí potřebných na military hru. Na nástupu jsme ještě vyfasovali zbraně – mačetu (pěnovou nudli) a pistole (zbraně s pěnovými náboji). Dostali jsme také jídlo a pyrotechniku potřebnou na pozdější mise. Po nástupu jsme se odebrali do svých základen, které jsme postavili ze čtyř celt a provázku. V základnách jsme se navečeřeli a vyčkávali na rádiovou relaci, která měla proběhnout ve 3 hodiny ráno a měla zahájit vojenskou hru.
--Haďák

6. den
Ráno jsme se vzbudili již ve 2.45 v našich vlastnoručně vyrobených základnách v lese, připraveni na první rádiovou relaci ve 3.00, která zahájila vojenskou hru, která měla trvat následujících 24 hodin. První úkol zněl poněkud jednoduše, měli jsme najít a zabít kurýra, přesto se naší skupině moc nepovedl. Druhý úkol se nám povedl, spolupracovali jsme přitom s druhou americkou skupinou, ale jejich střelci se to moc nevyvedlo, tak jsme body dostali jen my.

Ve třetím úkolu jsme bojovali o nepřátelskou základnu, kterou jsme lehce dobyli. Situace se však poněkud zhoršila, když vedoucí druhé americké skupiny přestal spolupracovat, což nás ve vzájemných bojích trochu oslabilo, ale pak se všechny bojovné aktivity začaly postupně obracet v náš prospěch. Když nastal čas odejít plnit úkol odehrávající se v Číhani, kde jsme měli najít ztraceného vojáka, Zippák si zranil koleno a v oslabení jsme tuto misi prohráli. Úkoly byly rozmanité, ale ještě chci zmínit předposlední misi. Každá skupina měla za úkol zastavit vrtulník nějaké barvy, který nabíral naše zavazadla, pokud byla skupina dobře maskovaná. Po splnění mise jsme se odebrali na letiště Da-Nang tvořené celtami v lese, kde probíhal velkolepý závěrečný souboj s plovacími nudlemi.
--Dusík

7. den
Dnešní táborový den byl poněkud netypický. Brzo ráno se ještě odehrávala military hra, kde se nám k závěru povedlo velice kvalitně zamaskovat naše zavazadla v rámci úkolu „vrtulník“ a připravit se na závěrečný noční souboj. Ten se odehrával v lese a naše skupiny byly dohromady jako Američani a Vietnamci proti neutrálním jednotkám bránícím letiště. Jak se později ukázalo, někteří to nedávali, ale nakonec byla obrana proražena a americké jednotky dobyly letiště jako první. Ve 3.00 byla hra ukončena a za svitu noci jsme šli do tábora spát. Venkovní teplota byla asi 15 stupňů. Pískl se nástup a následovala pochvala za dobrou hru a po čištění zubů si šli všichni lehnout. Po 8 hodinách spánku se rozezněl signál budíčku a dozvěděli jsme se, že na tento den je naplánovaná návštěva aquaparku v Sušici.

Začali jsme si tedy rovnou balit, abychom to stihli. Po snědení smažených sýrů jsme vyrazili. Po příjezdu jsme přepočetli počty mladších i starších, koupili vstupenky a šli se převléci. Poté, co se nám podařilo ze sebe smýt všechnu špínu, mohli jsme konečně do vody. Ne že bychom se na táboře nemyli, ale teplá voda to není.

Zdálo se to jen jako pár minut, ale přiblížil se konec, udělali jsme poslední podvodní fotku a vyrazili zpět.

Když jsme přijeli zpět do tábora, následovaly přípravy na scénky k táboráku. Později, když už jsme měli s naší skupinou všechno hotovo, začali jsme vařit česnečku. Kromě toho, že v ní bylo hodně slabého česneku, byla dobrá. Následovala večerka, čištění zubů a pak jsme šli spát.
--Pálkař

8. den
V sobotu byl pro Brácu, Lejdy a mnoho dalších výjimečný den. Slavilo se 25 let našeho oddílu a také Brácovy šedesátiny a 55. narozeniny Lejdy.

Již od včera byl připraven větší i menší stan a lavice a my jsme od rána připravovali atrakce a pomáhali s posledními přípravami, jako například příprava ohně nebo chystání pípy na točenou limonádu. K obědu jsme si dali polévku a šopský salát a potom začali přijíždět první hosti, starší skauti, rodiče členů oddílu a další.

Nahoře na louce postupně začaly návštěvy obsazovat větší stan, zatímco v menším se začal zabydlovat kuchař a řezník. Zde se připravovaly spousty masa, např. klobásy, vinné klobásy nebo řízky. V průběhu odpoledne bylo možno libovolně se občerstvit limonádou, nealko pivem, dorty, koláči, sušenkami a dalšími dobrotami.

Večer byl velký společný táborový oheň pro všech cca 90 hostů, kde se zpívaly písničky a hrály scénky. Ve 23:15 byl ohňostroj pro Brácu a Lejdy a na blízkém svahu svítilo velké číslo oddílu vytvořené ze svítících tyčinek.
--Kovboj

9. den
Bylo teplé nedělní ráno a všichni byli ve stanech. Většina ještě spala, ale my jako služba bohužel ne. Bylo po sobotní slavnosti, a proto bylo potřeba v kuchyni uklidit víc než jindy, nebylo ani připravené dřevo, tak jsme si ho šli obstarat a ani nám to nevadilo. Zatopili jsme v kamnech, nakrájeli jsme koláče a buchty a byli jsme připraveni. Všichni byli šťastní, jelikož nebyla rozcvička, šlo se rovnou na snídani a nikam se nespěchalo. Při snídani jsme se dozvěděli, že několik z nás dostane možnost skládat skautskou zkoušku Tři orlí pera. Všichni z nás možnosti využili a hned zahájili první zkouškou, a to mlčením po dobu 24 hodin. Valná většina se prokecla hned během odpoledne, já jsem to vydržel necelých 5 hodin a kvečeru začal znova druhý pokus. Po obědě, kdy jsme dojedli poslední z 380 řízků určených pro tento víkend, jsme se sbalili a vyrazili na dvoudenní výpravu.

Byli jsme odvezeni autem do Ústalče a odtud jsme šli asi 6 km malebnou krajinou do lesa u Nalžovských hor, kam byl dovezen autem i Trezor, který přijel na druhou půlku tábora. V areálu umělé zříceniny jsme se utábořili, rozdělali oheň, zahráli si hru a poté jsme šli všichni večeřet.

Přestože cesta byla poklidná, mezi jedenáctou a dvanáctou už skoro všichni spali.
--Zippák

10. den
Ráno jsme se probudili neobvykle v umělé zřícenině hradu v lese, byli jsme totiž na dvoudenní výpravě a spali jsme pod širákem.

Po probuzení jsme si začali balit a poté jsme obdrželi balíčky s jídlem. Za polojasného počasí jsme vyrazili na zpáteční cestu do tábora. Díky naložení věcí do auta a dokoupení zásob a nanuků jsme se vrátili kousek stejnou trasou a pak jsme pokračovali skrz starou zástavbu Nalžovských hor jinudy než včera.

Po chvíli jsme si udělali krátkou přestávku kvůli Kroxovi, kterému tekla krev z nosu, ale hned jsme pokračovali dál. Šli jsme mezi poli a rybníky a hráli hru „klíště“, která probíhala tak, že během cesty měli všichni za úkol připnout na někoho kolíček na prádlo, aniž by si toho všiml.

Pokud po uplynutí stanovené lhůty měl někdo kolík připnutý na triku nebo batohu, musel udělat deset kliků. Tolik ke hře, jinak cesta probíhala příjemně a ušli jsme asi 16 kilometrů. V kempu u Hnačova jsme se osvěžili a k večeru došli do Číhaně. Po krátké přestávce jsme vyrazili do tábora, kde na nás čekala večeře a zavazadla. Do večerky už jsme jen odpočívali. Myslím, že den proběhl dobře a užili jsme si ho.
--Kristián

11. den
Budíček byl v 8.30 a následovala rozcvička a běh na statek. Potom proběhla ranní hygiena a nástup. Ke snídani byly růžové ovesné vločky. Když jsme dojedli, byl nástup v krojích a účtování dolarů s Papežem v rámci celotáborové hry.

Začalo předvádění tanců v rámci hry Skautdance, kde se objevily tance skupinové i párové. Po svačině začala hra Malárie a po ní následoval oběd. K obědu bylo lečo a poté hodina a půl poledního klidu. Většinu odpoledne zabrala hra, kterou vymýšlel Strejda a Pálkař a která začínala těžbou surovin pomocí kliků a dřepů. Byli jsme rozděleni na naše klasické čtyři skupiny a soupeřili jsme ve stavění proti sobě. Po večeři jsme byli nacpaní leviňáky a někteří skauti začali od deseti večer držet hladovku v rámci Tří orlích per. Mohli pít pouze neperlivou vodu, jinak nic nesměli pozřít. Po setmění byla ještě noční část hry, která spočívala v tom, že naše skupiny musely přenést celkem 16 svítících tyčinek, v čemž bránili starší skauti. Úkol se nakonec zdařil a šli jsme spát.
--Krox

12. den
Dnešní den byl, jak má být. Ráno svítilo sluníčko, vál příjemný vánek a po ranním protažení jsme šli na snídani. Podávaly se chleby a rohlíky s paštikou, sýrem, marmeládou a nutelou a ze snídaně se pozvolna přešlo na nástup v krojích. Poté proběhla kontrola úklidu stanů a rozdělili jsme se do dvou skupin. Jedna část uklízela prostor kolem boudy a pomáhala v kuchyni a druhá část šla otestovat klouzačku, která fungovala tím způsobem, že na svahu byla položena plachta, která se polévala vodou a tekutým mýdlem.

Panovala všeobecná spokojenost a po svačině se skupiny otočily, takže si všichni zkusili všechno. Před obědem ještě proběhla část celotáborové hry a po obědě následoval pohodový polední klid. Poté se odehrál přesun do Číhaně, do obchůdku a na koupaliště, kde se k nám připojil i Cibul, který přijel na část tábora. Po návratu do tábořiště se uskutečnila cesta na Nový Dvůr, v rámci které byla dovezena voda a vyvezeny odpadky a konev pro prase. Služba se posléze vrátila do kuchyně a počala se věnovat tvorbě buřtguláše.

Mezitím byla vztyčena rekonstruovaná zvonička a všichni se přesunuli na fotbal. Po vydatné hře a večeři proběhlo kasíno, kde se protočily táborové peníze, a po večerní hygieně se všichni uložili do peřin.
--Sirka

13. den
Ráno jsme se probudili a šli na rozcvičku, potom na snídani a na nástup. Vzhledem k náhlému dešti byl program pozastaven a dodělávaly se některé tvořivé programy pod střechou. Zatímco déšť ustával, chystaly se postupně atrakce, které se nestihly o víkendu.

Po krátké tvořivé běhací hře jsme se přesunuli na louku na hru Double domination, která byla těsně před koncem přerušena obědem.

Po obědě a po poledním klidu se dohrála poslední, nejnapínavější část Double domination a odešli jsme do lesa do pevnosti bojovat pěnovými nudlemi a pistolemi. Pak jsme, takto vyzbrojeni, dobývali tábor v rámci hry Dobývání pevnosti Fort Minor.

Po večeři jsme si šli zahrát softball, což nám trvalo až do setmění. Navečer se vrátili tři skauti ze samotky, která je poslední částí zkoušky Tři orlí pera, a ještě později, zatímco většina už spala, proběhlo složení vlčáckých a skautských slibů.
--Afro

14. den
Ráno hbitě vstáváme, pomazánku snídáme.
Na rohlíky mažeme, a na autobus mažeme.
Chystáme se na aquapark, vezmeme to přes les a park.
Autobusem na Sušici, nejdem lovit na udici.
Pokračujem po ulici a jsme jako námořníci.
Bazén prázdný je po ránu, vrháme se k tobogánu.
V tobogánu padají rekordy v rychlosti,
ve vířivce starší nahřívají kosti.
Když z aquaparku vylezeme, Sušici prolezeme.
Zmrzlina a kebab, taky jsem se nadláb.
Durum a též doner, byl to velký výběr.
Do tábora návrat předznamenal obrat,
balit se již začalo, ke konci se chýlilo.
Poslední řežbu v pevnosti,
užili si všichni dosytosti.
Závěrečný táborák povedl se velmi,
v zaslouženém pořadí převzaly se ceny.
Písničky jsme zazpívali, pak se šla hra hrát,
síly naposled změřili, pak šel každý spát.
--Sirka

VIDEO: Tábor 2015 - Divokej západ
VIDEO: Tábor 2015 - Timelapse
VIDEO: Tábor 2015 - písničky

Fotky z tábora (užší výběr = 240 fotek):

Fotky z tábora (240) - Rajče.net

 

Fotky z tábora (240) - Facebook.com

 

Fotky z tábora (240) - Flickr.com

 

Fotky z tábora (240) - stáhnout ZIP

Fotky z tábora (širší výběr = 370 fotek):

Fotky z tábora (370) - Rajče.net

 

Fotky z tábora (370) - Flickr.com

 

Fotky z tábora (370) - stáhnout ZIP

 

E-kroniku zpracoval Cibul.