Pátek 31.5.2013
Na sraz v metru opět Strejda dorazil pozdě. Respektive, v tomhle případě nedorazil na sraz vůbec, příliš se zpozdil, a tak dorazil až na Hlavní nádraží. Po chvilce čekání nastupujeme do vlaku, kterým jedeme asi hodinu. Následuje asi 6 kilometrová trasa do cílové vesnice - Mělnické Vtelno. Když jsme konečně dorazili, Kmínek se Strejdou nás vyhnali na vojenský nástup, řekli nám informace o hře a rozdali začáteční peníze.
Porozhlédli jsme se po chatě, najedli (byl skvělý buřtguláš) a šli si zahrát nějaký sport ven. Jelikož potom už byla tma, rozhodli jsme se, že se koukneme na nějaký film. Když skončil, přišla na řadu Kmínkova a Strejdova hra. Rozdělení bylo klasicky na dvě skupiny. Chodili jsme po okolí a plnili různé úkoly v roli partyzánů. Chytali zvěda, schovávali se do křoví před Němci a vyhazovali do povětří rybník. V téhle hře dopadly obě skupiny úplně stejně, na první pokus se ani jedna neschovala dobře.
1. den
V pátek odpoledne jsme se sešli na Lužinách a za krásného počasí jsme vyrazili na autobus. Ačkoliv jsme měli značný předstih, naše nervy trochu pocvičil Krox, který dorazil necelou minutu před odjezdem, nicméně nakonec jsme se sešli všichni, pohodlně se usadili a vyrazili směr Šumava. Cestou jsme byli svědky mnoha střídání počasí, chvíli svítilo ostré sluníčko, chvíli byly mraky, občas do toho zasněžilo, ale když jsme přijeli do Sušice, tak bylo zataženo a pak se už rovnou začalo stmívat. Ani teploty už nebyly tak příjemné, tak jsme se zahřáli krátkou procházkou na nedaleké sušické náměstí a čekali na místní autobus, který jsme následně zaplnili až do posledního místa. Když jsme vystoupili v šumavském podhůří, byla už tma jako v pytli a všude kolem sníh, který jsme v Praze už tou dobou neměli. Protože jsme nic nenechali náhodě a vše bylo dobře domluvené, po pár minutách se zjevil Koumák, který cestou z Prahy naložil první nedočkavce a o další chvíli později přijela dvě auta správy národního parku, která odvezla všechny skauty, a pro zbývající starší přijelo jedno z nich ještě jednou. Tak jsme se octli všichni na samotě za Srním a počli jsme se ubytovávat. Horská chata Rokyta překypovala luxusem a všichni se předháněli, ve kterém pokoji s koupelnou a sprchou budou bydlet. Poté jsme se navečeřeli (zde se opět dostal do popředí Krox se svými řízky se salátem), zkoukli film a připravili se k spánku.
2. den
Vstali jsme do slunečného dne, nasytili se vločkovou kaší, a vyrazili na krátký okruh po okolí. Sluníčko na modré obloze svítilo a odráželo se od sněhu, kterého bylo všude kolem požehnaně. Šli jsme podél vchynicko-tetovského plavebního kanálu, kde se dřív plavilo dřevo, a s krátkou odbočkou k ruinám Hauswaldské kaple, kde jsme našli cache, jsme za chvíli dorazili do Srní.
Prohlédli jsme si kostel obložený dřevem a pokračovali jsme za obec, kde na nás čekali místní myslivci, kteří nás zavedli do obory, kde je zřízena pozorovatelna volně žijící zvěře, což je dřevěná stavba, kde se sedí jako v kině a přes prosklenou stěnu je vidět přímo na paseku. Zrovna probíhalo krmení, a tak se na místo scházely houfy jelenů. Pozorovali jsme je i skrz dalekohled, občas došlo i k potyčce parohy, což bylo taky zajímavé.
Šumavská louka letos ožila příjezdem roverů a oldskautů už ve středu před sobotním začátkem tábora. První noc jsme přespali na podlaze v kuchyni a druhý den, když přijela další várka statných skautů, započaly stavební práce. Kromě vztyčení stanů a dalších táborových příprav jsme si také na grilu ukuchtili různé lahodné pokrmy. Pátek byl pak rovněž věnován tvrdé dřině. Nevnímajíce drobné dešťové kapky, postavili jsme zbývající stany, vyspravili potřebné díly a připravili táborový kruh. Zatímco Koumák a Buffy nakupovali ve městě zásoby na první týden, v táboře vládla klidná atmosféra, doprovázená vůní uzeného masa a grilovaných brambor.
--Cibul
1. den
Dnešní pozdní probuzení v prázdném tábořišti znamenalo jen jedno – tábor je tady. Hrstka roverů, která přijela o trochu dřív postavit základy a připravit tábořiště, se již na začátek těšila. Rozdělili jsme si zbylou práci, vyjeli na statek pro nádobí, doladili táborovou etapovou hru a čekali na první návštěvníky. Bylo také potřeba opravit umývárku, kterou nám ošklivě poničila jarní povodeň, ale na to nás bylo potřeba víc. Po dovezení kuchyňského náčiní jsme se pustili do jeho průběžného umývání a zařizování kuchyně a žracáku. Potom jsme postavili stožár, u čehož se angažoval Stožár a když dorazil velký Bráca s velkým nákupem, tak bylo i první táborové jídlo.
Mezitím byl dokončen i táborový oheň, kterým byl pak tábor oficiálně slavnostně zahájen. U ohně se zjevili řečtí bohové, kteří představili pravidla celotáborové hry a navodili antickou atmosféru. Až do noci se pak hrálo na kytaru a když Bráca dohrál, uložili jsme se mezi šumavskými lesy ke spánku.
--Sirka
2. den
Nedělní ráno začalo budíčkem harmonikou, po kterém následovala ledová sprcha. Ke snídani byly vynikajicí buchty s kakaem. Kdo chtěl, jel potom s Brácou do kostela na mši.
Mezitím Škebloň, Koumák, Klikař a Papež postavili zvoničku, zatímco Kočí, Kmínek, Stožár a já jsme domyli zbývající nádobí před začátkem ostrého provozu kuchyně. Poté jsme se všichni dobře najedli vepřa, knedla, zela a dali si drobnou pauzu. Po poledním klidu následoval výlet na statek k Lucce, kde jsme se podívali, jak se kovají kobyly. Tato zajímavá a názorná podívaná trvala přes dvacet minut a když jsme se vrátili do tábora, tak jsme si z provázku vyrobili turbánek a ze dřeva uřízli placku na jméno stanu. S Papežem jsme si po 2 skupinách prošli lesní bludiště a potom jsme se ho pokoušeli na 10 vteřin dostat na zem. Bohužel vyhrála nepřátelská Sparta. Nakonec jsme provedli tah stavění a boření lesních chrámů a zahráli si volejbal.
V noci byla hlídka, na které jsem byl druhý v pořadí a na konci mé směny v půl čtvrté se v dálce objevily pravděpodobně 2 až 3 ošklivé obličeje. Rozsvítil se reflektor a ošklivý obličej zařval: „Budíček, vy kůže líný!“ Urychleně jsem vzbudil nástupce na hlídku Kmínka a šel se zeptat Škebloně, Kočího a Klikaře, kteří chtěli zrovna usnout, jestli to taky slyšeli. Slyšeli a tak jsme se podívali do všech stanů, jestli to není někdo od nás. Tím jsme ale ztratili strašně moc důležitého času a tak jsme se na obzor vydali příliš pozdě. Nikdo od nás to nebyl a na obzoru už samozřejmě taky nikdo nebyl. Akorát na Brácově židli u táborového kruhu jsme našli dopis, na kterém stálo: TOHLE JE JEN ZAČÁTEK!...
--Pálkař
V pátek 28. 9. jsme jeli na výpravu do okolí Trutnova a Adršpašských skal. Sraz byl v 15:20 na metru Lužiny. Když jsme dojeli na Hlavní nádraží, tak tak jsme stihli vlak. Cesta vlakem trvala 3 hodiny a během této cesty jsme hráli různé hry, například šibenici, piškvorky atd. Na zastávce v Trutnově jsme vystoupili a asi 10 minut šli pěšky až ke skautské základně, která patřila místnímu skautskému středisku Hraničář. Chvíli jsme nevěděli, jak se dostat dovnitř, ale nakonec jsme se v neznámém prostředí zorientovali, vešli dovnitř, vyšli jsme patro a vybalili karimatky a spacáky. Poté následovala chvíle, kdy si každý dělal, co chtěl. Někdo jedl, někdo si prohlížel dům. Po nějaké době se všichni shromáždili v místnosti, kde byl už připravený notebook a projektor, a dívali jsme se na film. Po filmu si všichni vyčistili zuby a hned se šlo spát, abychom mohli ráno brzy vstávat. Čekala nás výprava do skal, na kterou jsme se všichni těšili.
--Pálkař
V sobotu ráno jsme se nasnídali, prohlédli si blízké okolí a poté jsme hráli různé hry. Odpoledne jsme se naobědvali a po obědě jsme plni energie vyrazili na výlet do Adršpachu, kde jsme zažili mnoho legrace a naučili se novým věcem. Ušli jsme asi 15 km, viděli jsme spoustu zajímavých a úžasných skal a přírodních úkazů a byli jsme celkem unavení.
Po večeři jsme znovu hráli mnoho her, jako například aktivity, u kterých jsme zažili spoustu legrace. Naši vedoucí pro nás mezitím připravili noční bojovku po týmech. Tým, který vyhrál, dostal pytel bonbónů. Nakonec zrovna můj tým vyhrál, tak jsme to s klukama oslavili. Po dlouhém dni jsme byli všichni moc unavení, tak jsme šli spát. Ráno nás čekal další, ale už poslední den. Celá sobota se mi moc líbila a těším se na další výpravu.
--Krox
Neděle začala ranním budíčkem asi v 8:00 a hned jak jsme vstali, tak jsme si museli zabalit věci do batohu, abychom byli odpoledne připraveni na cestu domů. Pak byla snídaně. Co bylo, si už nepamatuju, ale bylo to docela dobré. Po snídani jsme se šli projít do centra Trutnova, dorazili jsme na náměstí a chtěli jsme jít i do muzea, ale tam bylo zavřeno, tak jsme se šli podívat na draka. Po prohlídce města jsme se vrátili a ještě před obědem si zahráli frisbee-fotbal. Pak byly párky a po obědě jsme vzali svá zavazadla, šli na nádraží a zamířili domů. Po třech hodinách jsme byli na Lužinách, kde jsme se rozloučili.
--Dusík
